lk_713.04

lk_713.04

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Byly jsme na cestě ve vagónu asi týden , deset dnů , myslím . Esesáci říkali , že jedeme do Oranienburgu , jestli to byla pravda , nevím . Přiblížili jsme se a byla tam už fronta . Jelo se a pořád se jelo a jelo . Přes noc se tam nedalo ležet , sedělo se jeden namačkaný na druhém . Přes noc se vždycky vidělo , kolik do rána zemřelo . Normálně šup , vyhodili se ven vedle tratě , to byl celý pohřeb . Jednou ráno jsem koukala , oba esesáci neměli distinkce . Jelikož jsem mluvila německy , tak jsem se ho zeptala , proč je nemá . Podívali se na sebe a říkali: " Poslali jsme uniformu domů vyprat a tady jsme si je ještě nestačili našít . " To už jsem si řekla : " To je jasné . " Jeli jsme , jeli , bohužel jsme zase někam dojeli , a sice do Ravensbrücku . Tam prý , dodnes nevím , jestli je to pravda , byl kdysi také plyn . Říkali nám , že od včera nebo od předvčerejška se už neplynuje . Mám ale dojem , že se tam plynovali jenom mrtví . Nevím , jestli tam dávali taky živé lidi , to nevím jistě . Rozdělili nás do nějakých baráků , byla jsem hrozně překvapena , protože mimo Wagstadtu jsem neviděla takovou čistotu . Lidé mluvili tak spořádaně . Byl to nějaký český barák , kam jsem se shodou okolností dostala , protože jinak jsem byla se samými Maďarkami . Mluvilo se tam hlavně německy , možná to nebyl samotný český barák . Vím , že tam byly Vídeňačky , s jednou jsem pak taky byla pohromadě . Nevím , na čem se spalo , nejspíš na nějakých palandách . Vím ale , že to na mě působilo spořádaným dojmem , že tam žijí lidé , vězni , kteří se o to starají . Působilo to na mě dobře . Nevím , kolik dnů jsme tam byli , bylo to už koncem března . Za několik dnů v dubnu byl nástup na transport , nevím , jestli po barácích . Proslýchalo se , taková šuškanda , že jdeme k severním hranicím a že budeme převezeni loděmi do Švédska . Nevím , jestli to tak mělo nebo nemělo být . Nastoupilo se a ze začátku . . . Dvě osoby dohromady dostaly balík od červeného kříže . Vím , že to byl velký balík , bylo to už organizované . Já jsem měla balík dohromady , myslím , právě s tou Vídeňačkou . Zevnitř jsem si propašovala pod šaty deku , stále jsem měla ještě ty červené kostkované šaty . Ale nevěděla jsem , jak ji vzít , protože se to nesmělo . Tak jsem si ji namotala na tělo pod šaty . K čemu to bylo dobré budu vykládat později . Šlo se ze začátku spořádaně na pochod , nevím , kolik tisíců šlo před námi . Nevím , kolikátí jsme byli my jako barák . Když jsme vyšli , tak jsme byli normálně v pětistupech a po straně chodili každých pár metrů esesáci . Zpomalit se podařilo jenom zepředu dozadu . Když nemůžeš , tak zpomalit , ale nesednout si , nezůstat stát . Jakmile zůstaneš stát , tak tě zastřelí . Viděli jsme , jak to bylo po stranách poseté mrtvými , kdo nemohl dál , toho vždycky odtáhli . Vím , že jsem byla nejprve mezi lidmi z toho baráku , jak jsme šli na začátku . Pak už to bylo z úplně jiných baráků , pořád jsem zůstávala víc a víc pozadu . Šla jsem pomalinku , nemohla jsem , vážila jsem 35 kilo . Byla jsem úplně tak tak , že jsem mohla . Ve Wagstadtu jsem se zlepšila , ale přece ne tak , aby člověk mohl pochodovat . Zároveň jezdily po kraji vedle nás německé tanky na stejnou stranu , jako jsme šli my . Civilisti táhli vozík , na kterém měli nějaké jídlo a pár hadrů , a seděli po krajích .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View