lk_035.03

lk_035.03

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Tehdy jste tam byli " žigulíkem " ? Ne , tady jsme byli " embéčkem " . S " žigulem " jsem byl prvně až , když jsme jeli do Jugoslávie . Celou dobu jste řídil vy ? Děvčata a ženy kamarádů z naší party řídily , ale moje manželka bohužel ne . Vždycky , když se přejelo město , si k tomu sedla děvčata , ale já to musel odjet celé sám . Muselo to být namáhavé . Byl jsem mladý , bylo mi asi 27 nebo 28 let , dalo se to tedy vydržet . Nebyl to zase takový záběr . Stalo se vám po cestě něco zvláštního ? Musím zaklepat , ale nikdy nic . Nikdy jsme neměli žádný problém , akorát jednou . Když jsme jeli z Bulharska a přejížděli jsme přes Jugoslávii , tak v Niši za hranicemi přišel pěkně oblečený Jugoslávec . Vypadal jako inteligent a povídal , jestli nám nezbyly leva . Říkali jsme : " Ano , nějaké máme . " Povídal : " Prosím vás , dejte si je dohromady , já bych je od vás koupil za dináry . " Protože byly nové dináry a staré dináry , tak jsem mu ještě říkal , že ale jedině za staré , abych si to uměl spočítat , aby mě neošidil . V nových dinárech počítat neumím . Jeden leva byl tenkrát deset korun . Měli jsme tam asi dvě stě leva , co nám všem dohromady zbylo . Dali mi to , on je vzal a počítal to takhle normálně v ruce . Říkal : " Počkejte si , jdu vám pro staré dináry , jsem hned tady . " Držel jsem to v ruce a celá parta byla okolo mě . Banka byla blízko . On odešel , koukali jsme na něj , a vstoupil do té banky . Držel jsem ty peníze jako trouba . Když po dvaceti minutách nepřišel , povídal jsem : " Pánové a dámy , čekat na něj nebudeme . Rozdělím to tady . Dám vám , kolikpak jste mi dali . " Rozděloval jsem to a scházelo nám šedesát leva . Jak to takhle stáhl , tak nás okradl o šedesát leva , to tenkrát bylo 600 korun . Tak chudí jsme zase nebyli , aby nás to zruinovalo , ale udělali ze mě blbce . Říkali mi : " Ty to držíš v ruce jako blbec , máš odkrvené prsty a on tě stejně okradl . " To je tedy něco . Prosím ? To je tedy něco . Prosím ? To je tedy něco . To nic není . Kdyby se stalo jenom toto . Jinak jsme neměli nikdy žádný malér s autem , ani s ničím jiným . Takže to beru jako srandu . Měli jste štěstí . Ano , měli jsme štěstí . Musím to zaklepat . Opravdu bylo obrovské štěstí , že jsem nikdy nikde neměl jeden sebemenší malér i přes to , co jsem toho najezdil . V Jugoslávii jsme byli jenom třikrát , protože jsem tenkrát neměl v bance žádné velké známé , aby mi to dávali na černo . Musel jsem si vždycky počkat tři roky , než jsem měl nárok na cestu do Jugoslávie . Taky se jezdilo přes Maďarsko . Přes Rakousko to nešlo .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View