jg_911.02

jg_911.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jak jste se do organizace dostal ? Do takové organizace vplynete pod vlivem svých spolužáků anebo spolužáků o jednu nebo dvě třídy výše . Na začátku byla atraktivita činnosti také ve víkendových výletech , které se konaly každou neděli . Tehdy nebyly víkendy v našem slova smyslu . Lákala sounáležitost s lidmi , kteří vám byli blízcí , kterým jste rozumněl a se kterými jste si měli co říci . Určitě v tom hrála roli i jakási intuitivní obava před antisemitismem , protože bylo málo židovských studentů , kteří nebyli členy levičáckých organizací . Později se všichni přesvědčili o tom , že ani komunismus není prost antisemitismu . Věděli rodiče o vašich aktivitách v tomhle směru ? Ano , věděli . Dělalo jim to dost starostí . Zejména potom v období protektorátu , kdy bylo pro mě riziko dvojnásobné a kdy jsem se dostal v některých směrech do svízelných situací . Největší starosti si s tím dělala samozřejmě matka . Jakou jste měl představu o svém budoucím životě , co jste chtěl dělat v dětství , v době první republiky ? Je nutno uvážit , že v době první republiky mně bylo asi šestnáct let . Blížil jsem se k životním rozhodnutím , která se konala pod vlivem politické situace , ohrožení republiky a ztráty svobody . Velkolepé plány se dělat nedaly . Našel jsem si zálibu a z této záliby jsem měl původně v úmyslu udělat svoji životní náplň , měla jí být reportážní fotografie . Otec byl v té době již bez zaměstnání , protože všechny firmy v Sudetech ho jako Žida vypověděly z práce . To myslíte období kolem Mnichova ? Ano , kolem Mnichova . Záleželo také na míře exponovanosti dotyčných majitelů textilních firem . Majitelé malé firmy na výrobu záclon v Ašském cípu v Roßbachu zřejmě zapomněli , že je otec Žid , nebo to nevěděli . Než na to přišli a otce vyhodili , byl již hluboký protektorát . Kdežto firma Franze Zimmermanna z Freudentálu , dnešního Bruntálu , se s otcem rozloučila hned při prvních náznacích , protože celá rodina byla velmi aktivně činná v henleinovském hnutí . Zůstaňme ještě u vašich zájmů . Jakou jste měl ještě před mnichovskými událostmi představu o svém životě ? Co jste chtěl ? Dnes nemohu říct , že bych byl měl představu . Pokud nějaká byla , tak si na ni už nepamatuji . První konkrétní představa , kterou si pamatuji , vyplývala z velkého zájmu o fotografii a o dokumentární fotografii . V té době se mi a mým kolegům podařily některé věci , jako byla jedna titulní stránka ve Vlastě . Vývoj událostí byl ale tak rychlý , že myšlenka na rozvinutí této záliby musela jít zcela do pozadí . Nejblíž jsem se k ní dostal tím , že jsem po odchodu ze školy vstoupil do učení do fotolaboratoře . Bylo to u židovské firmy Fotoleb . Kdy to asi bylo ? Bylo to v roce 1939 . Vstoupil jsem do učení , protože jsem již nebyl přijat jako trvalý žák do pokračovací školy v tomto oboru , která byla v Hellichově ulici . U firmy jsem pracoval až do svého odjezdu v říjnu roku 1940 . Kdy jste poprvé ucítil nebezpečí přicházející z Německa ? Myslím tím dobu první republiky , než došlo k mnichovským událostem . Nebezpečí bylo akutně znát a hrálo bezpodmínečně významnou roli při mém rozhodnutí politicky se angažovat . Jestli jste si všiml , můj vstup do politických sfér spadá do období nástupu Hitlera v Německu , kolem roku 1933 . V tom je možno hledat jednak vysvětlení , když ne omluvu , pro moji inklinaci a také hnací motor , který mě tlačil do některých kroků , které nakonec vedly až k vyloučení ze škol v tehdy již okleštěné republice . Jak jste reagoval na informace o antisemitském směřování přicházející z Německa ? Na školu přicházeli první emigranti z Německa již v letech 1934 , 1935 . Před obsazením Sudet se tam stěhovali levičácky smýšlející , ale hlavně židovská emigrace , které se podařilo dostat se z Německa . Nedovedu již dnes posoudit , do jaké míry to bylo dáno možnostmi dostat se z Německa a do jaké míry věčným židovským optimismem : " Vydržíme to tam a zůstaneme tam . " Nutno říct , že tento věčný optimismus byl uchován i v Čechách , kde snaha k stěhování také nebyla zdůrazňována . Jak jste reagoval na informace o antisemitismu v Německu ? Příchozí děti jsme velmi rychle asimilovali v třídách , nebylo mezi nimi rozdílu .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View