hs_050.05

hs_050.05

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Potom jsem ještě chodila na střední školu . Je zajímavé , že z té už se nescházíme , to už nikdo nedal dohromady . Ale ze základní školy se scházíme dodnes . Vždycky tak po třech letech si uděláme setkání a sejde se nás i teďka po těch , já už nevím kolika , letech docela dost . Kolem 25 , což je úspěch , když nás do třídy chodilo tak 31 . To je pěkné . Opravdu se na to těšíme , že se zase setkáme . Vždycky si povyprávíme , co se změnilo a co je u nás teďka nového a takhle . V mém věku v podstatě už kdo má jaká vnoučata . Kde se scházíte ? Vždycky si zvolíme nějakou restauraci , kde si objednáme salónek , abychom byli trochu v soukromí . Protože bylo hodně božkovských , tak abychom zavzpomínali ještě i na to místo , objednáme si třeba salónek nebo restauraci Na Střelnici v Lobzích . Sejdem se tam a popovídáme si . Vždycky je to moc pěkné , vždycky se na to těším , že zase uvidím spolužáky , spolužačky . To věřím . Teď už jsme se hodně změnili , od téhleté fotografie . Teď už máme spíš vnoučata . Dobře . Podíváme se na další fotku . Ano . Co je tohle zač ? Moji rodiče jezdili na dovolené a brali mě samozřejmě s sebou . Ale tady byla maminka v lázních , protože měla trošičku problémy , měla revma , tak jezdila na léčení . Oblíbila si Mariánské Lázně . Chodila na procedury , na masáže , vodoléčby . Mně tam přiobjednali pokoj a já jsem za nimi jela na sobotu , na neděli . Ještě mi tam objednali nějaký den navíc . Byla jsem tam ráda . V téhleté době mně bylo asi , já nevím , čtrnáct let , tak to pro mě byl i docela zážitek . Jela jsem za nimi vlakem a chodili jsme tam na procházky . Moc se mi tam líbilo , byly tam takové procházky . Tady jsme zrovna vyfocené s maminkou , fotil nás taťka . Jsme vyfocené u Krakonoše - taková pohádková postavička . Tam , jak se držíme jeho opasku , měl takový knoflík . Kdo na něj sáhnul a myslel si nějaké přání , tomu se přání mělo splnit . Jestli si dobře vzpomínam , musel Krakonoše obskákat po jedné noze . To byl takový veselý příběh . To je docela legrace . Takže myslet si něco hezkého , co jsme si zrovna chtěli vyplnit . Bylo to moc hezké . Přála jste si něco ? Už ani nevím co . Mamina si samozřejmě přála hodně zdraví , abychom byli všichni z rodiny a z okolí zdraví . Já už ani nevím , co jsem měla za dětské přání a jestli se mi vůbec splnilo , nebo nesplnilo . Ale bylo to tam moc hezké , vzpomínam na to ráda . Pak byly v Mariánkach ještě další takové typické procházky . Ještě tam byla taková chaloupka , říkalo se " procházka k Červené Karkulce " . Tam jsme taky chodili rádi . Pak tam ještě bylo " ke Kamzíku " . To byly takové typické procházky .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View