hs_002.06

hs_002.06

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ti , co tam sedí ... Ale kde ? Je to v Plzni , v Pekle . Zpívali jsme spousty koncertů a zvali jsme na to významné pěvce . Tady sedí Zdeněk Jankovský , který byl tehdy v Plzni velice známý . Vedle je tuším paní Márová , která je nyní členkou opery Národního divadla . A přijížděli sem často také ještě jiní sólisté , vzpomínám třeba na Ivo Žídka , Eduarda Hakena , kteří s námi tehdy zpívali Verdiho Requiem . Ti jsou opravdu velmi známí . Také jsme měli , to musím ještě říct , abonentní konzerty , kdy jsme měli celkem asi šest set abonentů , což bylo poměrně dost . Takže koncert byl vždycky plný a někdy jsme pro velký úspěch museli dokonce i znovu opakovat další den . Zvlášť , když jsme tenkrát koncertně prováděli Verdiho operu Nabucco . Ta se tenkrát hrála celkem třikrát a vždycky při vyprodaném sálu . Shodou okolností jsem právě minulý týden byl na Nabuccu v Divadle Josefa Kajetána Tyla , kde představení samozřejmě hrajou jako operu . My ne , my jsme jí dělali v koncertním provedení . Takže na to mám moc hezké vzpomínky . Jste na té fotce ? Ano , jsem tam také , také bych se tam našel . Ukazovat na ni asi nebudu , jsem tam až vzadu , v předposlední řadě , pátý zprava . Takže tam jsem vyfocen . Můžete klidně ukázat . Takže ukážu . Tady jsem . Ten pán , co měl ještě tenkrát víc vlasů , to jsem já . Jaký má pro vás tahle fotka význam ? Má velký význam , protože mi připomíná krásnou dobu pěveckého sdružení západočeských učitelů , protože to byla ojedinělá věc , která doposud v Plzni nebyla a už také bohužel asi nikdy nebude . A potom především také v tom , že jsem tam měl spousty výborných kamarádů , přátel . Potom totiž , když už pěvecký soubor zanikl , to bylo po roce 1968 , kdy už začali jiné politické tlaky a tak dále , se k tomu už nedostalo . Už jsme nezpívali , ale dál jsme se scházeli . Bylo nás tenkrát asi deset , kteří jsme se neustále scházeli , a byl mezi nimi i pan profesor Liška . Scházeli jsme se každý měsíc , profesor Liška kvůli tomu přijížděl i do Plzně , aby mohl být přítomen . Vytvořily se tam mezi námi takové krásné vztahy , na které moc rád vzpomínám . Ti lidé byli vynikající , člověk tam poznal opravdu lidské charaktery . Dělal jsem tomu , té naší skupině , takového předsedu . Organizoval jsem to spolu s kolegou Exnerem , na toho bych chtěl ukázat , to byl můj velký kamarád . Všechno to vlastně řídil , všechno to dělal zadarmo , dal do toho i spousty svých peněz , které se mu samozřejmě nikdy nevrátily . To všechno dělal jenom z lásky k hudbě , čili takové to sokolské heslo " ni zisk , ni slávu " . To pro něj opravdu platilo . Na toho tedy obzvlášť vzpomínám s velkou úctou . Takže ta fotografie je pro mě velice cenná . Podíváme se na další fotku ? Můžeme . Co můžeme vidět tady ? Tohle je zas trošku jiné . Vidíme , že to už není prostředí v Pekle , ale prostředí trošku někde jinde , a to dokonce mimo naší republiku . Když jsem učil na Benešově škole ( tehdy se jmenovala Dukelská ) , jezdili jsme do Moskvy , kde naši kluci hráli hokej . Měli tenkrát přátelské vztahy s kluky z CSKA Moskva . Byly to takové nepolitické vztahy . My jsme tam jezdili , že s nimi kluci opravdu ten hokej hráli . Podobně jako my , když jsme seděli v užší společnosti , oni dovedli různé politické věci také hodně tepat a nám se už dávno a dávno předtím omlouvali za to , že jejich vojska k nám tenkrát v roce 1968 přišla . Samozřejmě tajně , protože to nemohli říct nahlas .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View