hg_983.02

hg_983.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Už jsem myslela , že mě nepřijmuli . Neměla jsem vůbec žádnou poddůstojnickou hodnost , čož byla velká nevýhoda , protože jsem absolutně neovládala administrativu . Uměla jsem dobře řídit , ale to bylo vše . Už jsem řekla , že jedu na dovolenou , protože jsme měly možnost každé tři měsíce si vybrat týden dovolené . Moje tři měsíce už uplynuly , tak jsem ještě s mými dalšími kolegyněmi řekla , že půjdem někam na dovolenou . Chodilo se většinou do Libanonu nebo do Sýrie , jízdu jsme měly zadarmo . Tam bylo přece jenom příjemnější klima , protože v Egyptě to někdy bylo úmorné . Už jsem byla sbalená a večer přišla moje představená . Říká : " Máte jít do výcvikového střediska , byla jste přijata . " Sbalená jsem byla , tak jsem šla do výcvikového střediska , kde to trvalo zase dva měsíce . Tam byly tehdá i Jihoafričanky , které se připravovaly , ale jenom na úřednické práce . Měly svoji jednotku , ale jako důstojnice musely mít hodnost , tak tam byly jenom čtyři týdny . Pak nás zbylo už jenom dvacet . V kurzu jsem byla jediná z Československa . Byla tam ještě jedna Kypřanka , jedna Egypťanka , Palestinky německého původu a ostatní byly Angličanky . Potom nás zbylo 14 a absolvovaly jsme . Získala jste hodnost . Napřed podporučík , jednu hvězdičku . Po půl roce automaticky , když si někdo nezadal , dostal tu druhou , poručíka . Už byl rok 1944 . Napřed jsem v roce 1943 absolvovala kurz a v roce 1944 to byla druhá hvězdička . S tou jsem pak zůstala , až jsem demobilizovala . Převzala nás československá vojenská mise v Jeruzalémě , demobilizovaly jsme z britské armády , a tam mě pak povýšili na nadporučíka . Zůstanu ještě ve válce . Co jste jako poručice měla za úkol ? U řidiček jsem zůstala dál , protože to byla moje profese . Jezdily jsme do přístavů pro nové vozy . Hlavně jsem měla za úkol odvážet vozy z Port Saidu , kam je dovážely americké lodě , hlavně dočky a nákladní vozy . To byly zbrusu nové vozy . Typy se střídaly , někdy to byly Bedfordy , anglické vozy , a taky Fordy z Ameriky , anglické Austiny . Někdy to bylo trapné , protože jsme ani nevěděly , kde jsou startéry . Každý den jiný druh vozu . Někdy byly vozy tvrdé , nezajeté . Nevím , jestli to tam někdo zná . Sueský kanál na jedné straně , sladkovodní kanál na druhé straně . Silnice byla úplně rovná jak čára , kde se vešly dva vozy . Jen tak dvakrát se mi stalo , že to holky nezvládly , když nebyly tak rutinované řidičky , a zřítily se do Sueského kanálu . Naštěstí to přežily , ale vozy tam zůstaly . Kolik jste měla podřízených ? Konvoj se většinou skládal z třiceti až padesáti vozů . Vozy se vyloďovaly v Port Saidu , někdy i v Suezu , a musely jsme je dovážet do dílen , kde je adaptovali pro poušť . To byl náš úkol a šlo to měsíce , než jsme to dokončily . Dennodenně tu samou cestu do Port Saidu . Pak jsme se zavázaly , že zůstaneme na dálném východě až do konce války . Pak ale pomalu západní armáda postupovala , Romel se v Africe vzdal a už tam nebylo pomalu co dělat . Některá děvčata se pak dostala do Itálie , když začala fronta zase tam , a my jsme zkysly v poušti až do konce . Nemáte nějakou historku z té doby ? Historku ? Je to několik let , všechno nemohlo být tak docela monotónní . Třeba s nějakou řidičkou , která byla menšího vzrůstu .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View