hg_973.01

hg_973.01

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Potom už jsem trošku uměl , za čtrnáct dní se člověk asi trošku zdokonalil , tak jsem měl čtrnáct dní takový lenivý život . Skutečně jsem tam přišel a vyplnil jsem tu žádost a během dalších asi čtrnácti dnů jsem dostal takovou zelenou knížečku . Přeloženo do češtiny se jmenovala " Povolení k pobytu pro osoby bez státní příslušnosti " . Už tehdy totiž neuznávali Československo , v důsledku té smlouvy jakoby Československo vypadlo z mapy a byli jsme považováni za lidi bez občanství . Proto nám to dali . Výhodu to mělo tu , že to byla podmínka k nastoupení nějakého zaměstnání , museli jste jít někam pracovat pochopitelně . Do té doby jste pořád žili z milodarů ? Žili jsme víceméně z humanitární podpory , pochopitelně . Ještě jeden malý dotaz . Říkal jste , že vás tam také podporovaly židovské rodiny . Ano . Ty ovšem většinou mluvily jidiš , že ano ? Mluvili jidiš , ale uměli i německy . S těmi jste tedy konverzoval v jazyce vám známém ? Potom jsem už rozuměl i polsky a tak dále , to není takový problém . Když se člověk dostane do takové situace , tak dokáže divy . Dnes bych to třeba neuměl , tehdy , když mně bylo devatenáct roků , tak člověk dokázal divy . Nemohu si pomoct . Takže jste mohl hledat zaměstnání ? Teď jsem mohl hledat zaměstnání . Situace byla asi taková , že jsem nebyl ničím vyučen . Měl jsem maturitu , která je víceméně výchozím bodem pro vysokou školu . Není žádnou kvalifikací sama o sobě . Nebyl jsem žádný účetní , nebyl jsem ničím . Byl jsem mladý člověk , který nic neuměl , a jak se tedy měl živit ? Samozřejmě jsem nechtěl dělat nosiče na nádraží nebo něco takového , tak jsem za krátkou dobu přišel na to , že ve Lvově není šance . Někdo mně dobře poradil . Povídá : " Sedni si na vlak a jeď do Bolechova . Tam už nějací naši lidi psali , že se tam uchytli a že tam je možnost . " Bolechov je malé město , možná 10 000 , 15 000 obyvatel , které leží jižně od Lvova , přibližně nějakých padesát kilometrů , nemohu to odhadnout přesně . Poslechl jsem a vydal se do Bolechova . Přijel jsem do Bolechova někdy z rána , kolem osmé hodiny , a moje první cesta byla do nějaké stolovaja , to je restaurace . Dal jsem si polívku , protože jsem byl vyhladovělý , a tam byla polská obsluha . Nějak jsem se zamotal v objednávce a u sousedního stolu seděl jeden mladý člověk , o něco starší , tak 25letý . Koukal po mně a potom vstal a povídá : " Že ty jsi Čech ? " Povídám : " Ano . " " Co tady děláš ? " Povídám : " Poslali mě sem , že bych prý tady mohl najít práci . " Povídá : " Máš štěstí , tady najdeš práci . Dělám v nějakém potravinářském družstvu , " povídá mně , " kde je ředitelem nějaký Rus z Moskvy a hrozně trpí na Čechy . " Vzal mě hned s sebou a zavedl mě do kanceláře ředitele toho družstva . Byl to velmi krásný , vysoký , štíhlý , statný člověk , takový kozácký typ , a jmenoval se Vilgelmskij . Vilgelmskij se jmenoval . Vyposlechl moji historku a povídá : " Právě jsem vyhodil skladníka , kradl v pekárně . Potřeboval bych tam nového skladníka . " Můj kumpán se jmenoval Pavel , dělal u firmy účetního . Povídá Pavlovi : " Pavle , vem toho mladýho člověka a zaveď ho k tomu vedoucímu pekárny , ať ho tam přijmou jako skladníka . Pavel byl taky emigrant v této době nebo už z dřívějška ? Ne , byl emigrant z dřívějška Předválečný , ano ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View