ak_020.09

ak_020.09

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Musela jsem sledovat splatnost . Nesměla jsem je poslat ani moc brzo , ani moc pozdě , prostě tak akorát . Kdybych je poslala moc brzo , tak by ubývaly úroky . Pozdě jsem je nesměla poslat , aby se neplatilo penále . Vedoucí přes všechny peníze se občas přišel zeptat , jaký je stav účtu . Když bylo před výplatami , tak říkal , abych všechno , co můžu , pozdržela . S tím pokladníkem jsme taky jezdili pro výplaty . Vozily se v kufrech . Jezdili jsme do Rokycan a měli jsme pistole . Představte si , že já jsem měla pistoli . Kdyby nás chtěl někdo přepadnout , tak já bych toho člověka snad musela tou pistolí bacit , protože jsem vůbec nevěděla , co bych s ní dělala . To je docela sranda . To byla . Měla jsem tam na starosti například platby . Docela hodně práce . Ten pokladník , byl to nepříjemný člověk , vydával peníze a na konci směny mně vždycky dal všechny doklady . Sečetla jsem , kolik vydal peněz nebo jestli někdo zaplatil . Prodávalo se tam deputátní uhlí , tak tam lidi taky peníze nosili . Příjmy , výdaje , všechno jsem zkontrolovala . On si spočítal peníze , pak já jsem šla spočítat peníze , co byly v pokladně . Porovnala jsem to a řekla jsem mu kolik . Ještě tak to bylo : dala jsem mu moje spočítané účty a šla jsem spočítat peníze . Pak jsme si to porovnali a muselo to souhlasit . To jsme taky dělali . Potom jsem měla na starosti ty platby . Pak jsem taky jeden čas pracovala v kalkulaci , to mně moc nebavilo . Potom jsem v Hrádku měla taky na starosti mzdy a všelicos . To je zajímavé . Tak to bylo . Nepodíváme se na další fotku ? Ano , podíváme . Kdo je tady vidět ? Tady jsem já a moje kamarádka Milena . Ta pracovala taky v Hrádku . Která jste vy ? Já jsem ta nalevo . Dojížděla z Dobříva . Tady to vypadá , že jsme kdoví jaké závodnice , ale není to pravda . Když jsme byli v Hrádku , tak jednou z výhod zaměstnanců bylo , že dostávali hodně poukazů na rekreace . Nejdříve je dostali dělníci . Opravdu se strašlivě nadřeli , takže bylo úplně spravedlivé , že jim je dávali , aby si odpočinuli . V létě ještě jezdili , ale v zimě se nechtěli trmácet po horách , ale netroufli si to odřeknout . Někteří teda jeli , ale vždycky se stalo , že to někdo na poslední vteřinu odmítnul . Jezdívalo se v sobotu a oni najednou ve středu odpoledne nebo dokonce ve čtvrtek řekli , že jsou nemocní nebo něco a že nemůžou jet . Zbýval jeden den . Úřednice na odborovém hnutí ROH byla na závodní radě úplně bezradná , tak to kdekomu nabízela . Nebyli lidi , měli třeba děti a tak , aby se tak rychle sbalili a jeli . Nám s tou Milenou bylo dvacet let , my jsme byly pohotové . Když nám to nabídli , tak jsme řekly : " Tak ano , my pojedeme . " Lyže jsme měly s nějakou parádou .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View