mf920925_024

Bez peněz a bez jazzu

komentář

Bez peněz a bez jazzu

Letošní přehlídka bluesových, rockových a jazzových zpěváků Vokalíza, která se měla konat tento víkend, se neuskuteční a podobný osud potká i jubilejní XX. ročník Mezinárodního jazzového festivalu. Situace na jazzové scéně, byť se v létě konal první ročník nového Agharta Jazz Festivalu, je téměř horší než za socialismu.

Na osudu letošní Vokalízy se nemalou měrou podepsala neprofesionalita pořadatelů; avšak hlavním důvodem, proč se nekonají oba špičkové jazzové festivaly, je nedostatek peněz. Vstupné nepokryje náklady. U Mezinárodního jazzového festivalu je nikdy nepokrývalo, hradilo je z deseti až dvaceti procent. Zbytek vyrovnávaly dotace. Nevolám po jejich návratu, ale sponzoři do podobně drahých akcí zatím nemají chuť a často ani kapitál. Řešení by se však hledat mělo, protože oba festivaly měly jednak vysokou úroveň, jednak lákaly do Prahy řadu turistů.

Těžko však lze očekávat velkou snahu najít řešení, jestliže sály při jazzových koncertech nejsou plné. Za předchozího režimu si jazzoví fandové lépe uvědomovali výjimečnost těchto akcí. Dnes si mnozí říkají, že i hvězdy mohou vidět jindy. To je však omyl. Politické důvody tomu sice nebrání, ale náklady ano. Nevelká odezva jazzových koncertů navíc odrazuje i ten malý počet případných sponzorů. Situaci však nezlepší mávnutím proutku deus ex machina, doby poroučení větru dešti jsou tytam. Bude-li však jazzový národ jen naříkat, místo aby si nenechal žádný koncert ujít, a ukázal tak svou početnost, těžko se na osudu festivalů něco změní.