Zakřiknutý
zemědělec
nemá
šanci
Švýcarští
farmáři
se
učí
být
obchodníky
i
reklamními
manažery
Konec
podtitulku
Synek
ze
statku
musí
získat
sebevědomí.
Zakřiknutý
zemědělec,
který
se
mlčenlivě
stará
jen
o
svou
práci
na
farmě,
nebude
mít
zřejmě
v
budoucnosti
šanci
úspěšně
hospodařit.
Rolník
musí
vědět,
jak
si
zákazníka
získat.
Musí
ovládat
umění
nabízet
své
výrobky
přímo
ze
dvora
třeba
turistovi,
který
projde
okolo.
Kvalita
zemědělských
produktů
už
sama
o
sobě
nestačí.
Statkáři
a
farmáři
se
brzy
neobejdou
bez
vlastní
reklamy,
bez
nápadité
vedlejší
činnosti.
Ivana
Kněžínková
"Tohle
všechno
se
snažíme
naše
studenty
naučit,"
vysvětloval
nám
Carl
Brandenburger,
který
působí
na
zemědělské
škole
Plantahof
ve
švýcarském
kantonu
Graubünden.
Není
divu,
že
škola
si
určila
takový
cíl.
Donedávna
neměla
o
studenty
nouzi,
především
to
byli
synové
ze
statků
a
farem,
které
sem
posílali
jejich
tátové,
aby
jejich
potomci
posbírali
nějaké
vědomosti,
než
převezmou
rodinný
majetek
a
začnou
na
něm
sami
hospodařit.
Teď
však
děti
zemědělců
přestávají
mít
zájem
následovat
své
rodiče,
v
práci
na
statku
nevidí
svou
budoucnost.
Švýcaři
jsou
sice
stále
ještě
hrdí
na
své
zemědělství,
které
bylo
doposud
chráněno
například
dovozními
bariérami,
ale
problémy,
jež
trápí
jejich
kolegy
v
okolních
státech,
už
doléhají
i
sem.
Ohrožené
rodinné
tradice
"V
současnosti
je
v
našem
kantonu
3000
rolníků,
ale
jejich
děti
už
se
o
studium
na
naší
škole
příliš
nezajímají.
V
současnosti
máme
z
kantonu
Graubunden
jen
45
studentů.
Dalších
60
je
z
dalších
kantonů.
Zemědělské
farmy
se
budou
muset
redukovat
nebo
ti,
kteří
v
nich
budou
pracovat,
musejí
přijít
odjinud.
Rodinné
tradice
začínají
mít
povážlivé
trhliny,"
domnívá
se
Carl
Brandenburger.
Škola
poskytuje
základní
zemědělské
vzdělání.
Po
dobu
dvou
let
v
době
sezonních
prací
ji
navštěvují
synkové
ze
statků
jednou
týdně,
v
dalších
dnech
pomáhají
otci
na
farmě.
Od
konce
října
do
konce
března
absolvují
zimní
semestr
spojený
s
pobytem
ve
školním
internátu.
Vedle
povinných
odborných
a
všeobecných
předmětů
si
mohou
vybrat
i
mezi
volitelnými,
například
chov
koní,
pěstování
bobulovin
nebo
třeba
biozemědělství,
jež
využívá
pouze
ekologické
postupy.
Velký
význam
se
tu
přisuzuje
praxi
v
přilehlém
školním
zemědělském
podniku.
Zajímavou
novinkou,
která
sleduje
cíl,
o
němž
jsme
hovořili
na
začátku,
je
projekt
Zemědělství
a
turismus.
Studenti
se
učí,
jak
navazovat
kontakt
s
turisty,
kteří
přijdou
do
jejich
kraje,
učí
se
prodávat
mléko
a
mléčné
výrobky
přímo
ze
dvora.
Zákazníka
by
přitom
měl
zemědělec
seznámit
také
s
tím,
jak
se
na
farmě
pracuje,
jaká
jsou
v
ní
chována
zvířata,
co
se
na
jejích
pozemcích
pěstuje
atd.
Studenti
i
jejich
rodiče
byli
na
začátku
k
projektu
skeptičtí,
ale
po
jeho
vyhodnocení
se
ukázalo,
že
přinesl
dobré
výsledky.
Otcové
v
učebnách
místo
synů
Jeden
týden
v
zimním
semestru
je
věnován
už
osvědčené
výměně.
Do
učeben
zasednou
otcové
místo
svých
synů,
kteří
odjedou
domů
a
starají
se
o
statek.
"Musejí
si
se
vším
sami
poradit,
třeba
i
se
vzteklým
býkem.
Taková
praxe
je
k
nezaplacení.
Tátové
si
zase
ve
škole
poslechnou
na
vlastní
uši,
co
učíme
jejich
syny.
Jeden
den
je
věnován
diskusi
starších
s
mladými.
Děti
těchto
otců
však
na
ní
nebývají,
musejí
doma
dojit,"
dodává
Carl
Branderburger.
Základní
zemědělská
výuka
je
zdarma.
Ubytování
a
stravu
si
studenti
platí.
Mzdy
učitelů
jsou
z
35
procent
hrazeny
z
federálního
rozpočtu,
zbývající
část
doplácí
kanton.
Zdrojem
zisku
pro
školu
jsou
zimní
kurzy
pro
starší
rolníky,
od
několikadenních
až
po
semestrální.
Zatím
je
o
ně
stále
velký
zájem,
okamžitě
po
vyhlášení
jsou
obsazené.
Zaměřují
se
například
na
organizaci
cestovního
ruchu,
provoz
horské
dráhy,
výrobu
sýrů
různými
technologiemi,
biozemědělství,
zacházení
s
koňmi.
V
kurzu
pro
zelináře
přednáší
i
specialista
na
reklamu.
Nechybí
ani
kurz
pro
ty,
kteří
se
chtějí
podílet
na
správě
obce.
Je
důležité,
aby
byli
schopni
zastávat
funkce
v
tržních
strukturách,
například
v
družstvech,
která
si
farmáři
zakládají.
Místo
výuky
poradenství?
Na
poradenství
a
vzdělávání
dospělých
rolníků
se
stále
více
soustřeďují
i
ostatní
zemědělské
školy,
které
existují
ve
všech
kantonech
a
které
se
také
začínají
potýkat
s
úbytkem
uchazečů
o
studium.
V
curyšském
kantonu
musela
být
už
jedna
z
pěti
zemědělských
škol
pro
nedostatek
studentů
uzavřena,
v
dalších
jsou
rušeny
některé
učební
obory.
Zájem,
který
projevují
rolníci
o
zmíněné
kurzy,
potvrzuje,
že
hledají
cesty,
jak
předejít
problémům,
jež
se
rýsují
i
ve
švýcarském
zemědělství.
Na
tuto
cestu
jsou
nasměrováváni
i
studenti.
A
monitory
umístěné
na
chodbách
školy
Plantahof
neustále
nabízejí
informace
o
aktuální
meteorologické
situaci
v
různých
částech
světa.
To
prý
aby
si
všichni
uvědomili
svou
souvislost
s
přírodou
celé
planety
a
nepřemýšleli
o
všem
jen
z
úzkého
regionálního
pohledu.