ln95049_125

ln95049_125

ProjectPDT
Genredescription

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Bolestivá transformace polského zemědělství

Restrukturalizace polských soukromých farem bude probíhat pomalu Vývozní potenciál není ani zdaleka využit na sto procent. Do současné doby se s takovým rozsahem liberalizace agrárního obchodu v rámci zemí CEFTA nepočítalo. Smlouvy podepsané při této příležitosti před měsícem se týkají jakostních, veterinárních a fytosanitárních certifikátů do 1. července 1995 a zejména 50% snížení cel na zemědělské komodity od 1. ledna 1996 k jejich úplnému odstranění v roce 1998.

Naším největším obchodním partnerem je v této oblasti Polsko, podívejme se proto na jeho zemědělský sektor důkladněji. Hospodářství se oživuje Náznaky ekonomického oživení se v Polsku projevily již v letech 1992-1993. Míra růstu hrubého domácího produktu dosáhla dvou procent a objem průmyslové výroby vzrostlo 5,2 %. Míra inflace klesla ze 70 % v roce 1991 na 34 % v roce 1993. Podle předběžných čísel lze očekávat, že za rok 1994 bude inflace vyčíslena na 26 %. Podle údajů polského ministerstva financí pokračoval v roce 1994 ekonomický růst v rozsahu 4,5 %.

V důsledku značného sucha klesla v roce 1992 hrubá zemědělská produkce o 11,9 %, přičemž pokles rostlinné produkce činil 20 % a živočišné 3,9 %. Samotná produkce obilovin dosáhla v roce 1992 bezmála 20 mil. tun, což bylo o 7,8 mil. tun méně než v roce 1991. Prudký pokles rostlinné produkce by mohl být částečně vysvětlen výrazným poklesem objemu použitých hnojiv.

Značný pokles živočišné produkce v letech 1992-1993 vedl k omezení vývozu a ve druhé polovině roku 1993 dokonce ke zvýšení dovozu. Úroveň živočišné produkce byla ovlivněna nejen nižší ziskovostí tohoto odvětví v souvislosti s růstem cen vstupů, ale bylo rovněž zaznamenáno snížení poptávky v důsledku poklesu reálných příjmů obyvatelstva.

V polském zemědělství je zaměstnán podstatně vyšší podíl činného obyvatelstva než v západoevropských zemích. Tlak vyplývající z rostoucí nezaměstnanosti ve městských a venkovských oblastech je jednou z nejvážnějších překážek restrukturalizace zemědělského sektoru v Polsku. Proces privatizace Privatizace státních statků se ukázala být jedním z nejobtížnějších bodů ekonomické reformy v zemědělství a v potravinářském průmyslu. Státní statky převzaté v roce 1992 Fondem zemědělského majetku byly zadluženy více než třemi trilióny zlotých. Hlavním úkolem tohoto fondu založeného v roce 1991 byla transformace půdy a kapitálu státních statků do ekonomických celků, které by měly efektivněji využívat svých zdrojů.

Privatizace státních statků navíc probíhá souběžně s obtížným ekonomickým vývojem soukromých hospodářství. Klesá tak poptávka po půdě a vysoké úrokové sazby ztěžují přístup farmářů k investicím.

Na základě těchto faktorů lze v příštích letech očekávat v restrukturalizaci polských soukromých farem jen velmi pomalý pokrok, zvláště když cena vstupů do zemědělství roste mnohem rychleji než cena zemědělské produkce.

Zemědělská ekonomická reforma se soustřeďuje zejména na oblast potravinářského průmyslu včetně skladování produktů a obchodu se zemědělskými výrobky. V roce 1993 pocházela více než polovina potravinářských výrobků ze soukromých farem. Konkurence na trhu tlačí na polské producenty, aby zvyšovali kvalitu, rozšiřovali sortiment a přizpůsobovali ho mezinárodním standardům. Cenová politika Finanční podpora včetně realizace principu minimálních garantovaných cen je řízena ústředím, které spravuje státní potravinové rezervy, na jejichž udržování přispívá jednou třetinou svého rozpočtu.

Vznikajícím břemenem v rámci státního rozpočtu je dotace zemědělskému penzijnímu fondu, která je chápána jako podpora celému zemědělství. Podíl státu na financování tohoto fondu činí 95 %. Státní podpora progresívních metod hospodaření je řízena přímo prostřednictvím ministerstva zemědělství a potravinářského průmyslu. Rozpočet ministerstva je soustředěn na financování podpory biologického programu a institucí zajišťujících uplatnění pokroku v genetice, dále na financování prevence a tlumení nemocí zvířat a monitorování kvality výrobků, rekultivace půdy a na podporu základních mechanizačních projektů. Zemědělský obchod Současná dovozní cla na základní zemědělské výrobky byla zavedena v roce 1991, přičemž se počítalo s tím, že stanovené tarify by neměly být v dalších letech zvyšovány. V důsledku zvyšujícího se dovozu subvencovaných potravin ze západních zemí však organizace farmářů vyvinuly tlak na vládu, jehož výsledkem byl prudký růst dovozních cel a zavedení dodatečných regulačních opatření (např. restrikce v dovozu mléka a mléčných výrobků).

Vývozní potenciál polského zemědělství přitom není ani zdaleka využit. Zvláště komplikovaná situace se vytvořila na trhu s ovocem a zeleninou. Zatímco firma Hortex, hlavní vývozce mražených potravin, omezuje v důsledku finančních potíží, nedostatku úvěrů a dalších faktorů své výrobní kapacity asi na 50 %, ve stejné době tisíce producentů nemohou prodat své ovoce a zeleninu ani za nízké ceny.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View