Pečlivé
přípravy
oslav
Britská
vláda
pozvala
na
mši
k
50.
výročí
konce
druhé
světové
války
55
hlav
států
a
šéfů
vlád
ze
zemí,
které
se
účastnily
bitev
na
evropských
bojištích.
Mezi
pozvanými
je
americký
prezident
Bill
Clinton,
ruský
prezident
Boris
Jelcin,
německý
kancléř
Helmut
Kohl
a
také
český
prezident
Václav
Havel,
který
již
naznačil,
že
pozvání
přijme.
Mše
na
znamení
usmíření,
jejíž
přesné
datum
organizátoři
z
bezpečnostních
důvodů
dosud
tají,
se
uskuteční
v
katedrále
sv.
Pavla
v
londýnské
City.
Na
ni
bude
navazovat
státní
banket
v
budově
radnice
londýnské
City.
Němečtí
představitelé
se
zúčastní
především
těch
aktů,
které
budou
symbolizovat
usmíření,
nikoliv
akcí,
které
by
se
měly
stát
lidovou
veselicí
připomínající
konec
války.
Francie
připravuje
velkolepé
oslavy
50.
výročí
ukončení
druhé
světové
války.
Francouzský
prezident
Francois
Mitterrand
zve
na
8.
května
do
Paříže
přes
60
nejvyšších
představitelů
z
celého
světa.
Oproti
loňským
oslavám
50.
výročí
vylodění
Spojenců
v
západofrancouzské
Normandii
se
8.
května
zúčastní
oslav
ve
francouzské
metropoli
i
zástupci
Německa
a
Itálie.
Francouzské
komentáře
označují
oslavy
konce
války
8.
května,
tedy
den
po
ukončení
prezidentských
voleb
ve
Francii,
za
příležitost
pro
důstojný
odchod
Mitterranda
z
funkce.
Velkolepá
akce
v
Paříži
spadá
podle
Francouzů
do
mezinárodního
programu
oslav,
které
mají
začít
7.
května
v
Londýně,
pokračovat
8.
května
ve
Francii
a
skončit
9.
května
v
Moskvě.
Německo
samo
připravuje
k
50.
výročí
konce
války
vlastní
akce.
Jako
stát,
odkud
válka
vzešla,
k
nim
přistupuje
velmi
obezřetně,
aby
nějakým
způsobem
necitlivě
nevyvolaly
kritiku
v
zahraničí.
Bonn
pozitivně
kvituje,
když
jsou
jeho
oficiální
představitelé
zváni
na
akce
k
výročí
do
zahraničí,
ale
zároveň
s
pochopením
přijímá,
když
se
ten
který
stát
rozhodne
oficiální
německou
delegaci
nepozvat.
V
Berlíně
se
8.
května
odpoledne
uskuteční
za
účasti
nejvyšších
představitelů
státní
akt,
na
němž
pronese
hlavní
projev
prezident
Roman
Herzog.
Ještě
je
v
paměti
vystoupení
jeho
předchůdce
Richarda
von
Weizsäckera,
který
označil
u
příležitosti
40.
výročí
v
roce
1985
konec
války
za
"osvobození"
pro
Německo.
Dostal
se
tak
do
rozporu
s
konzervativci,
kteří
prezentují
tuto
událost
jako
"porážku".
Ztroskotal
zřejmě
záměr,
který
proběhl
německým
tiskem,
přivítat
v
Německu
na
výročí
také
izraelského
prezidenta
Ezera
Weizmana.
Podle
německých
médií
však
izraelské
konzervativní
kruhy
byly
proti.
Podle
dosavadních
předpokladů
by
se
kancléř
Helmut
Kohl
měl
zúčastnit
oslav
7.
května
v
Londýně
a
8.
května
v
Paříži.
Letošnímu
50.
výročí
konce
druhé
světové
války
je
v
Rusku
od
počátku
roku
věnováno
množství
kulturních
a
společenských
akcí,
avšak
definitivní
scénář
ústředních
květnových
oslav
je
neustále
upřesňován.
Moskva
na
slavnosti
pozvala
představitele
54
zemí
a
s
nervozitou
očekává,
jaká
bude
úroveň
vyslaných
delegací.
V
diplomatických
kuloárech
se
spekuluje
o
tom,
nakolik
postoj
potenciálních
hostí
ovlivní
Bill
Clinton.
Oficiální
akce
mají
podle
předběžných
informací
vyvrcholit
9.
května
vojenskou
přehlídkou,
která
bude
rozdělena
na
dvě
části:
na
Rudém
náměstí
u
Kremlu
budou
defilovat
váleční
veteráni,
zatímco
bojová
technika
včetně
letectva
bude
k
vidění
v
pietním
areálu
na
Poklonné
hoře
na
okraji
metropole.
Přehlídce
bude
8.
května
předcházet
slavnostní
shromáždění
v
Kremlu,
na
němž
mají
promluvit
Boris
Jelcin
a
účastníci
války.
Nejvyšší
rakouská
místa,
tedy
úřady
prezidenta,
kancléře
a
vlády,
konkrétní
úroveň
oslav
konce
druhé
světové
války
teprve
zvažují.
Není
tedy
ještě
rozhodnuto,
které
konkrétní
akce
budou
uspořádány,
kteří
nejvyšší
státní
představitelé
se
jich
zúčastní
a
kteří
zahraniční
hosté
a
na
jaké
úrovni
budou
pozváni.
Konec
války
se
tradičně
v
Rakousku
slaví
27.
dubna,
kdy
byla
osvobozena
Vídeň
a
obnovena
samostatná
Rakouská
republika.