ln95048_104

ln95048_104

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-3
Genretopic_interv
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Televizní pořad z nikoho transsexuála neudělá

Každý pátek ve večerních hodinách vysílá TV Nova pořad TABU. Smyslem pořadu je hovořit o tabuizovaných problémech a seznamovat s nimi co nejširší veřejnost. To, co potkalo někoho dnes, může se zítra stát komukoli z nás či z našeho okolí. Včerejšími hosty pořadu TABU byli manželé. Šťastná, spokojená, vzájemně se milující dvojice, na první pohled se nikterak nelišící od běžných manželských párů. Rozdílem je pouze skutečnost, že manžel paní Blanky je transsexuál. Narodil se jako žena, prodělal operativní zákroky přeměny pohlaví a nakonec došlo i ke změnám v matrice, aby se stal mužem i oficiálně. Manželka Blanka se jako žena narodila, vzala si transsexuála a nyní chce mít dítě. O transsexuálních manželstvích a o tom, jestli otec-transsexuál může mít na dítě nevhodný vliv, jsme si mimo jiné popovídali s MUDr. Ivo Procházkou ze Sexuologického ústavu I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Pane doktore, můžete vymezit rozdíl nezi homosexuální orientací a transsexualitou?

Homosexualita se týká sexuální orientace, tedy toho, jaké pohlaví člověka sexuálně přitahuje. S pojmem "transsexualita" souvisí sexuální identifikace čili to, jak člověk cítí sám sebe. Jinými slovy zatímco u homosexuality jde o erotiku, lásku a sex, u transsexuality jde o vlastní , o vlastní roli.

Je znám přibližný počet transsexuálů v naší republice?

U nás takové statistiky chybějí, známy jsou statistické údaje z jiných zemí. Nejvyšší počet transsexuálů, který byl kdy uveden, je podle statistických výzkumů v Singapuru: jeden transsexuál připadá přibližně na deset tisíc lidí. Není to nijak vysoké číslo, což svědčí o tom, že transsexualita je skutečně výjimečnou záležitostí. Počet transsexuálů v České republice tedy není přesně znám, ale odhadem se u nás ročně uzavře nebo zahájí asi deset případů. Jsem ovšem přesvědčen, že existuje poměrně dost transsexuálů, kteří sexuologickou ordinaci nevyhledají a sami se smíří s tím, že o přeměnu pohlaví nebudou usilovat.

Do jaké míry se snaží lékaři ovlivňovat pacientovo rozhodnutí změnit pohlaví?

Než přistoupíme k vlastní terapii, snažíme se pacienta přesvědčit, aby pokud možno zůstal ve své původní podobě. Pouze tam, kde se transsexuála přesvědčit nepodaří, přeměnu pohlaví zahájíme, protože určité tělesné poškození v jejím rámci je v těchto případech pro pacienta menším zlem než psychické následky spojené s životem v původní tělesné podobě.

Jaké součásti terapie přeměny pohlaví a kdy k lze definitivně přistoupit?

Jednotlivými součástmi léčby transsexuálních pacientů je psychologická příprava, hormonální léčba, operativní zákrok a nakonec i legální změna pohlaví včetně změn v matrice. Pro zahájení přeměny musí být pacient starší osmnácti let, přičemž je nezbytné, aby absolvoval minimálně roční psychologické a psychoterapeutické sledování. Jednou z dalších podmínek, především u věkově mladších pacientů, je, aby na konzultaci přišel alespoň jeden z rodičů, popřípadě alespoň někdo z rodiny. Během pohovoru s rodinnými příslušníky si mimo jiné ověřujeme určité údaje z dětství pacienta. Jakou roli sehrává v celé záležitosti pacientova původní rodina?

Důležité je, aby vazby na původní rodinu nebyly zcela zpřetrhány. Pro samotného pacienta je proces přeměny pohlaví velice složitý. Ačkoli se blíží vytouženému cíli, jde o obtížnou přeměnu jeho vlastní identity, což zpravidla vždy vyvolává vnitřní stres. Tady je rodina nepostradatelným zázemím.

Jsou známy případy transsexuálů, kteří po přeměně pohlaví odjeli do zahraničí, kde začali nový život. Pan Jan zůstal ve stejném prostředí. Která z těchto alternativ je pro další život transsexuálů typičtější?

Většina pacientů zůstává po přeměně pohlaví v místě, kde žili předtím, a nesnaží se o radikální změny svého života. Pokud se člověk přestěhuje, nemělo by jít o únik před sebou samým. Přestěhovat se například do zahraničí běžným jevem rozhodně není. Občas se s něčím podobným u transsexuálů setkáváme, ale spíše je před možnou změnou bydliště varujeme.

Únik nic neřeší, protože sám před sebou člověk uniknout nemůže. V případě transsexuálů vždy existuje riziko, že je někdo pozná.

Do jaké míry jsou svazky transsexuálů stabilní a jaké následky může mít manželské soužití pro dítě?

Partnerské či rodičovské vztahy jsou naprosto bez problémů. Není sebemenší důvod se obávat, že by dítě bylo nějakým způsobem ohroženo. Znám příklad transsexuála, který si našel partnerku s dítětem, a to jej bralo od začátku jako strejdu, vnímalo jako muže v rodině, ačkoli u něj ještě žádná změna nebyla provedena. Z hlediska výchovy dítěte bych chtěl zdůraznit, že právě transsexuálky výborně fungují v mužské roli. Transsexuální manželství dokonce vykazují méně rozvodů než manželské páry průměrné populace.

Jaký vliv mohou mít reklamy nebo televizní pořady o transsexuálech? Část veřejnosti se domnívá, že mohou být návodem k transsexualitě.

Nemyslím si, že by se někdo stal transsexuálem jenom proto, že zhlédne pořad v televizi nebo si přečte článek. Samozřejmě určité procento lidí si tímto způsobem uvědomí, že patří do transsexuální skupiny, a začne hledat cestu k řešení. Pro se tak možná stane život šťastnějším a spokojenějším, dokonce se může v rámci terapie podařit, že tito lidé budou schopni žít bez větších problémů v původní roli.

Jestliže o sobě někdo , že transsexuální sklony, a je s tím schopen dobře žít, vyrovnat se s touto skutečností, a neusiluje o přeměnu, může mu naopak pořad nebo článek ozřejmit, s jakými problémy by se setkal. Ale sebepoznání nikomu neuškodí.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View