ln95047_059

Neúprosný Načeradský

Recenze VÝSTAVY: Velikost záměru, opodstatněnost přístupu, obhajitelnost postupu a správnost směřování nejlépe ukazuje a prověřuje čas. JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939) vystavuje v brněnské galerii Aspekt kolekci obrazů, jejichž jádro vzniklo od poloviny let šedesátých do poloviny dekády sedmdesáté. Expozice několika pracemi připomíná i autorovu tvorbu současnou.

Jiří Načeradský patřil v šedesátých letech mezi protagonisty takzvané nové figurace. Málo lyrický a syrový přístup k malbě si uchoval i později. Stále ho charakterizuje razantní, jasně definovaný rukopis, přetrvává také jeho záliba v ostrých, transparentních barvách. Virtuózní kreace figurální malby však nahradil příklonem k "šifrovanějšímu" zobrazování. V Brně jsou představeny dvě starší etapy Načeradského malby - tvorba, v níž je tematicky manipulováno s atributy technicistního prostředí, a transformovaný návrat k figuře druhé poloviny let sedmdesátých.

Rozměrné oleje začátku sedmdesátých let mapovaly oblast techniky (Portrét podzemníků, Neúprosná kola deprese, Zelená planeta). Načeradský nenalézal (jako někteří jiní) ve světě strojů novou harmonii, novou přírodu, ba nebyl ani rozechvěn kouzlem tohoto úniku od "bezperspektivnosti přítomného". Malby jsou agresivní, vyzývavé. Posun od figurální malby šedesátých let ke geometrismu a plošné barevnosti Načeradského tvorbu obohatil, jeho práce "zmalířštěly". Transformovaná figura je už více karikaturou - je podřizována skladbě celého obrazu.

Dvojice olejů z loňského roku Leden 94 a Poledne na černém mostě dokládá autorovo nynější směřování k jednoduchému až archetypálně působícímu obrazu tlumené a přirozené barevnosti. Ani třicet let po Muzikantech v myslivně (olej, 1966) Načeradský neztratil dráždivou optiku, nepřestal malovat "nelíbivé" obrazy. Zůstalo vše dobré, přiřadila se zkušenost. Tomáš Baum Jiří Načeradský. Galerie Aspekt, Brno. 8. února - 5. března.