ln95047_051

Stahuljakova romantická hudební řeč

Odkazu skladatele Jurji Stahuljaka (1901-1975), člena známého chorvatského hudebnického rodu, byl věnován středeční koncert v pražském Lichtenštejnském paláci, přenášený Českým rozhlasem. V těchto dnech si totiž chorvatská kulturní veřejnost spolu se znalci jihoslovanské hudby z ostatní Evropy připomíná dvacáté výročí skladatelova úmrtí. Umělcův přátelský vztah k naší kultuře (již roku 1931 v Praze zazněla jeho Misa-Miserij) se promítl i do osudu jeho syna Zlatka, violisty a muzikologa. Ten kdysi studoval v Praze u Ladislava Černého a nyní zde působí jako velvyslanec Chorvatské republiky.

Pro našeho rozhlasového posluchače měl pořad značnou poznávací hodnotu: slyšeli jsme díla autora, o němž si lze u nás udělat představu pouze na základě slovníkových hesel. Dramaturgie si z půlstoleté Stahuljakovy tvorby jednostranně vybrala skladby z dvacátých let. Jejich romanticky krotká hudební řeč ničím nenaznačuje, že máme tu čest s hudbou dvacátého století. Zarytý tradicionalismus spolu s převahou primární (tedy melodické) invence, značnou muzikantskou spontaneitou a úzkými vazbami na chorvatskou lidovou hudbu činí však Stahuljakovu tvorbu posluchačsky velmi komunikativní.

Toho využil Jan Talich, který za citlivého a spolehlivého doprovodu Kvity Bilynské přednesl technicky nepříliš vypjatou houslovou sonátu (1929) - krásným tónem, s nosnými kantilénovými oblouky a ve třetí větě místy labilnější intonací. Především společenským bonbónkem se stal písňový cyklus op. 4 v podání ambasadorovy choti, sopranistky Ivanky Stahuljak. Ta zaujala spíše výrazovou stránkou projevu a niterností uměleckého prožitku než kvalitou či technikou svého hlasu.

Vyspělost Stahuljakovy kompoziční techniky potvrdilo závěrečné Klavírní trio op. 7, jmenovitě strhující folkloristické Scherzo, které diplomatické publikum odměnilo předčasným potleskem, a zejména pak finální fuga na téma z předchozího Scherza. Kubelíkovo trio učinilo zadost své profesionalitě a zmocnilo se skladby technicky svrchovaně a s kultivovaným, byť trochu opatrným výrazem.