Lidové
noviny
psaly
Před
sto
lety:
Boj
s
cikány
Minulý
týden
přijela
asi
60hlavá
tlupa
cikánská
do
Kroměříže
na
12
vozích
se
40
koňmi.
V
sobotu
večer
rozložili
se
na
kojetínské
silnici
před
obcí
Miňůvkami
a
padli
jako
kobylky
na
stojící
zde
ovocné
stromy.
Hlídači
ovšem
bránili
ovoce,
z
toho
však
strhla
se
krvavá
rvačka,
na
níž
brali
podíl
též
miňůvští
rolníci;
když
však
cikáni
pohrozili,
že
zapálí
celou
obec,
opustili
občané
z
Miňůvek
bojiště,
aby
chránili
svůj
majetek.
Když
bylo
zavoláno
vojsko,
vzali
cikáni
do
zaječích.
Teprve
u
Chropyně
podařilo
se
8
četníkům
a
tamním
hasičům
polapiti
cikány
a
zavésti
je
k
soudu
do
Kroměříže;
bylo
zatčeno
28
mužů
a
20
žen;
děti
a
několik
žen
tábořilo
s
vozy
a
koňmi
před
kroměřížským
nádražím.
V
pátek
pak
po
skončeném
předběžném
vyšetřování
dopraveni
byli
cikáni
v
poutech
do
Uh.
Hradiště.
(Lidové
noviny
2,
1894,
č.
200,
s.
3,
úterý
4.
září)
Před
padesáti
lety:
Varšava
žaluje
Před
několika
dny
oznámila
německá
zpráva
branné
moci,
že
bylo
varšavské
staré
město
vyčištěno
od
povstalců.
Dne
7.
září
oznámila,
že
také
celá
viselská
čtvrť
byla
zbavena
tlup.
Tím
se
zhroutilo
v
největší
části
povstání,
jež
vypuklo
dne
1.
srpna
na
rozkaz
Londýna
a
Moskvy.
Z
oblastí,
vyčištěných
od
povstalců,
proudí
nyní
obyvatelstvo
po
tisících,
naplněno
hořkým
poznáním,
že
se
stalo
obětí
nesvědomitého
štvaní.
Špinaví
a
zahalení
v
hadrech
odnášejí
tito
nešťastníci
s
sebou
jen
to,
co
mohli
zachránit
ze
sutin
a
popela.
Statisíce,
jež
pod
německou
ochranou
by
bývaly
mohly
dále
trávit
klidný
a
pokojný
život,
jsou
nyní
bez
domova.
Na
tvářích
těchto
lidí
se
zračí
beznadějnost
a
nevylíčitelná
hrůza
nad
tím,
co
zažili
a
co
bylo
vyvoláno
Londýnem
a
Moskvou.
Nesčetní
obyvatelé
Varšavy,
kteří
nemají
nic
společného
s
klikou
nesvědomitých
politických
hazardérů,
musili
obětovat
život
pro
nový
zločin,
který
připadá
na
dlužnické
konto
oněch
zákulisních
podněcovatelů
v
Londýně
a
v
Moskvě,
jimž
Varšava
děkuje
za
svou
zkázu.
Varšava
je
jen
jeden
příklad.
Je
to
ohnivé
znamení
pro
ony
národy,
které
očekávají
lepší
budoucnost
od
Londýna,
Washingtonu
a
Moskvy
a
které
důvěřují
v
pomoc
a
ochranu
anglo-amerických
válečných
paličů.
(Lidové
noviny
52,
1944,
č.
248,
s.
3,
sobota
9.
září)
Před
pěti
lety:
Dopis
mladých
novinářů
Patříme
ke
generaci
novinářů,
která
vstoupila
do
žurnalistické
praxe
ve
druhé
polovině
80.
let.
Ocitli
jsme
se
v
období
stupňujícího
se
rozpadu
morálních
hodnot
a
neuspokojivého
stavu
ekonomiky.
Jako
všichni
mladí
lidé
jsme
věřili,
že
jsme
schopni
svou
profesní
angažovaností
přispět
k
tolik
potřebnému
ozdravění
společnosti...
Obáváme
se,
že
za
situace,
kdy
je
i
sféra
masmédií
součástí
direktivního
systému
ovládání
společnosti,
nemáme
možnost
plně
dostát
své
profesionální
etice
a
odpovědnosti
vůči
čtenářům.
Právě
proto
považujeme
za
klíčovou
otázku
tento
systém
změnit.
Jeho
výrazným
symptomem
je
i
tendenční,
demagogická
a
skutečným
principům
demokracie
a
glasnosti
odporující
kampaň,
rozpoutaná
ve
sdělovacích
prostředcích
proti
signatářům,
mimochodem
dosud
oficiálně
nezveřejněné,
výzvy
Několik
vět,
kteří
souhlasným
podpisem
pouze
využili
svého
petičního
práva
zaručeného
článkem
č.29
Ústavy
ČSSR.
Proto
se
od
této
kampaně
distancujeme.
Těmito
řádky
se
neuzavíráme
před
staršími
ani
mladšími
kolegy,
kteří
s
námi
souhlasí.
(Podepsáno
devatenáct
novinářů)
(Samizdatové
Lidové
noviny,
ročník
2,
číslo
9,
září
1989)
Připravují
Karel
Altmann
a
Jana
Šmídová