ln94206_85

Milníky čtvrtstoleté historie

Důležitá data vývoje v Severním Irsku před včerejším příměřím Čtvrt století konfliktu v Irsku si dosud vyžádalo na všech stranách celkem 3169 mrtvých, zraněno bylo 36 500 lidí. Následující přehled uvádí hlavní údaje o dosavadním vývoji: 1968-1969: vlna pumových atentátů, jejichž původci byly jak Irská republikánská armáda, tak extremistické protestantské organizace; srpen 1969: na žádost místní vlády vyslala britská vláda do Severního Irska vojenské jednotky, které měly zastavit další krveprolévání; březen 1972: předseda britské vlády zavedl přímou správu Severního Irska z Londýna; řízením pověřen státní ministr pro Severní Irsko; severoirský parlament rozpuštěn; leden 1974: začalo pracovat Oblastní shromáždění Severního Irska, zvolené v červnu 1973; v novém místním výkonném orgánu zastoupena i katolická menšina; květen 1974: po generální stávce protestantské většiny proti účasti katolíků v místní vládě pozastavena činnost místního parlamentu; zavedena opět přímá správa z Londýna; leden 1979: v Severním Irsku zaveden výjimečný stav; červenec 1980: britská vláda předložila návrh na omezenou autonomii Severního Irska; listopad 1981: předsedové vlád Velké Británie a Irska Margaret Thatcherová a Garret Fitzgerald se dohodli na ustavení britsko-irské mezivládní rady; Severní Irsko v ní nebylo zastoupeno; zůstalo pod přímou správou Velké Británie; duben 1982: britská vláda schválila plán na postupné obnovení samosprávy; říjen 1982: zvoleno 78členné Severoirské shromáždění; 14 křesel získala Sinn Fein, odmítla se však na jeho činnosti podílet; po atentátu na unionistického politika bojkotovaly činnost shromáždění i protestantské strany;

začátkem roku 1984 rozpuštěno; listopad 1985: dohoda mezi Velkou Británií a Irskou republikou, která potvrdila svrchovanost Velké Británie nad Severním Irskem a Irské republice poskytla určitý poradní hlas v záležitostech Severního Irska; dohoda vyvolala nesouhlas katolíků i protestantů; duben 1991: jednání na zámku Stormont u Belfastu mezi Oficiální unionistickou stranou a Demokratickou unionistickou stranou za protestanty a Sociálně demokratickou labouristickou stranou a Stranou spojenectví za katolíky; jednání ztroskotala, unionisté nechtěli povolit účast katolíků v parlamentních výborech a zastoupení ve výkonném orgánu; březen 1992: Velká Británie iniciovala nové kolo rozhovorů mezi hlavními politickými silami v Severním Irsku s cílem vrátit oblasti samosprávu; ztroskotaly ze stejných příčin jako předchozí; začátek 1993: umírněný britský politik John Hume (Sociálně demokratická a Labouristická strana) a vůdce Sinn Fein Gerry Adams vedli rozhovory; s jejich obsahem seznámili pouze irskou vládu; únor 1993: Gerry Adams nabídl britské vládě dialog o řešení situace v Severním Irsku; listopad 1993: John Major prohlásil, že má konkrétní návrhy na mír, jestliže se katolíci a protestanti dohodnou na rozhovorech; vyloučil jakékoli jednání s IRA, pokud se nezřekne násilí; setkal se s vůdci hlavních severoirských stran; John Hume řekl, že míru by mohlo být dosaženo během týdne, kdyby byly přijaty jeho a Adamsovy mírové návrhy; 6. listopadu 1993: zakázané protestantské organizace Bojovníci za svobodu Ulsteru a Ulsterský dobrovolnický sbor odmítly nabídku Irské republikánské armády na uzavření dočasného příměří; 15. listopadu 1993: John Major nabídl rozhovory se Sinn Fein, jestliže IRA ukončí násilí; unionističtí vůdci odmítli zúčastnit se jednání, na němž by byla zastoupena Sinn Fein; 15. prosince 1993: britský premiér John Major a irský premiér Albert Reynolds podepsali v Londýně deklaraci zakotvující principy mírového procesu pro Severní Irsko: vyzvala extremisty obou stran, aby složili zbraně výměnou za mírové rozhovory; 1. ledna 1994: Bojovníci za svobodu Ulsteru oznámili, že budou pokračovat v teroristických akcích; 14. března 1994: britská vláda odmítla výzvu IRA ze 13. března k dialogu, dokud IRA neskončí s násilím(předcházely tři teroristické útoky na letiště Heathrow v Londýně); 6. dubna 1994: Sinn Fein vyzvala britskou vládu k oficiálním kontaktům během příměří; John Major je odmítl, pokud se extremisté nevzdají násilí natrvalo; 24. července 1994: konference Sinn Fein odmítla návrh Irska a Velké Británie na zahájení přímých rozhovorů výměnou za ukončení teroristických akcí; 13. srpna 1994: Gerry Adams, předseda Sinn Fein, v projevu k demonstrantům v Belfastu prohlásil, že po 25 letech IRA porazila britskou armádu; polovina srpna 1994: IRA oslavila 25. výročí příchodu britských vojsk do Ulsteru sérií teroristických akcí.