Součástí
životního
minima
by
podle
odborníků
měl
být
i
příspěvek
na
bydlení
Praha
(ika)
-
Při
porovnání
minimálních
nákladů
na
bydlení
s
částkami
životního
minima
odborníci
zjistili,
že
měsíční
minimální
výdaje
na
hrubé
nájemné
byly
v
prvním
čtvrtletí
letošního
roku
např.
u
domácností
se
třemi
osobami
403
Kč.
Minimální
náklady
na
vodné,
stočné,
teplo,
teplou
vodu,
elektřinu,
plyn,
popřípadě
další
paliva
dosáhly
u
tříčlenných
rodin
částky
868
korun.
Celkem
to
tedy
bylo
1271
Kč.
Částka
životního
minima
na
společné
nezbytné
potřeby
domácnosti
je
přitom
u
tříčlenné
domácnosti
stanovena
na
1060
korun
(částka
životního
minima
určená
na
osobní
potřebu
dospělého
občana
je
1500
korun).
Odborníci
z
Výzkumného
ústavu
práce
a
sociálních
věcí,
kteří
analýzu
dělali,
proto
doporučují,
aby
v
konstrukci
životního
minima
byly
náklady
na
společné
potřeby
domácnosti
nahrazeny
příspěvkem
na
bydlení.
Ten
by
kryl
minimální
výdaje
na
hrubé
nájemné
a
energie.
Tyto
platby
budou
totiž
v
nejbližších
letech
dynamickou
složkou
životních
nákladů
a
jejich
podíl
v
rozpočtu
domácností
se
bude
bezpochyby
významně
zvyšovat.
Představa
je
taková,
že
všechny
domácnosti,
které
by
se
ocitly
v
určitém
pásmu
nad
životním
minimem,
by
měly
nárok
na
státní
dávku,
jež
by
kryla
minimální
náklady
na
bydlení.
Dnes
bydlí
zhruba
jedna
třetina
obyvatel
ČR
v
nájemních
bytech,
další
třetina
v
družstevních
a
třetí
ve
vlastních.
Z
nájemních
a
družstevních
bytů
je
kolem
80
%
první
kategorie,
asi
16
%
druhé
a
pouze
kolem
4
%
třetí
a
čtvrté
kategorie.
Dosáhnout
toho,
aby
lidé
s
nízkými
příjmy
bydleli
v
horších
bytech,
je
zatím
neuskutečnitelné,
protože
takové
byty
v
podstatě
nejsou
k
dispozici.