Ministerstvo
kultury
vítá
nizozemský
model
Robert
Imrych
Ministerstvo
kultury
chce
jako
jeden
z
podkladů
pro
vypracování
kulturně
politické
orientace
České
republiky
použít
model
řízení
a
financování
kultury,
který
uplatňuje
Nizozemsko.
Na
závěr
nizozemsko-české
konference
věnované
vztahu
státu
a
kultury,
která
se
od
25.
do
27.
srpna
konala
v
Jindřichově
Hradci,
to
včera
uvedl
náměstek
ministra
Josef
Svoboda.
Chtěli
bychom
uplatnit
zejména
systém
tzv.
čtyřletých
projektů,
kdy
je
činnost
různých
kulturních
institucí
finančně
zajišťována
právě
na
dobu
čtyř
let.
Náš
právní
řád
tomu
v
zásadě
nebrání,
problémem
jsou
ale
rozpočtová
pravidla
pro
rozpočtové
a
příspěvkové
organizace,
která
vyžadují
každoroční
vyúčtování
a
nutnost
opětovného
ucházení
se
o
finance.
Bylo
by
to
třeba
zvážit
mimo
jiné
i
v
návrhu
zákona
o
nonprofitních
organizacích,
řekl
Svoboda.
Uvedl,
že
nizozemský
stát
zásadně
finančně
nepodporuje
instituce,
ale
výhradně
jejich
činnosti.
Chtěli
bychom
podle
nizozemského
vzoru
vytvořit
také
komisi
pro
určování
stěžejních
priorit
kulturní
politiky.
V
Nizozemsku
se
o
to
stará
asi
šest
lidí.
Podle
náměstka
Svobody
potvrdilo
společné
jednání
správnost
úsilí
našeho
ministerstva
o
decentralizaci
v
rozhodování,
kam
půjdou
finanční
prostředky.
V
Nizozemsku
jsou
finance
spravovány
centrálně,
ale
rozhodování
o
tom,
na
co
budou
použity,
přísluší
mnoha
uměleckým
fondům.
Peníze
jsou
přidělovány
formou
dotací
či
subvencí
naprosto
nezávisle
na
státních
úřednících,
uvedl
Svoboda.
George
Lawson
z
nizozemské
delegace
uvedl,
že
nizozemští
zástupci
se
nesnažili
české
straně
předložit
svůj
model
jako
způsob
řešení
českého
problému.
Chtěli
jsme
českou
stranu
pouze
seznámit
s
nástroji
naší
kulturní
politiky.
Podle
našich
zkušeností
je
velice
důležitá
existence
dlouhodobé
strategie
a
nutnost
komunikace
mezi
všemi,
kdo
se
kulturního
dění
účastní,
mezi
umělci,
veřejností
i
státní
správou.
Podstatné
je
též
oddělit
koncipování
kulturní
politiky
a
její
provádění,
řekl
Lawson.
V
Nizozemsku
není
samostatné
ministerstvo
kultury.
Sekce
zabývající
se
kulturní
politikou
spadá
od
tohoto
měsíce
pod
ministerstvo
školství
a
vědy.
Sektor
pro
kulturu
je
rozdělen
na
tři
divize.
První
se
zabývá
kulturním
dědictvím,
druhá
uměním,
sem
patří
například
hudba,
divadlo,
architektura,
výtvarná
umění
a
film,
a
do
kompetence
poslední
divize
spadají
sdělovací
prostředky,
literatura
a
knihovny,
vysvětluje
Lawson.
Poradce
odboru
kulturní
politiky
při
nizozemském
ministerstvu
školství
a
vědy
Peter
Schreiber
informoval
o
tom,
že
místní
orgány
podporují
v
Nizozemském
království
kulturu
objemem
prostředků
zhruba
dvakrát
větším
než
stát.
Ze
státního
rozpočtu
jdou
na
tyto
potřeby
čtyři
desetiny
procenta.
Činnost
velkých
muzeí,
divadel,
galerií
a
dalších
významných
kulturních
institucí
je
u
nás
dotována
maximálně
z
pětaosmdesáti
procent,
uvedl
Schreiber.