Krok
správným
směrem
Recenze
KNIHY:
KAREL
PALA
a
JAN
VŠIANSKÝ
vydali
v
NLN
příručku,
která
na
našem
intelektuálním
trhu
celá
desetiletí
chyběla
-
SLOVNÍK
ČESKÝCH
SYNONYM.
Doufejme,
že
nad
tímto
skutkem
zajásá
nejen
srdce
jazykozpytcovo,
ale
hlavně
rozum
novinářů,
politiků,
učitelů
i
školáků.
Dosavadní
díla
s
tématem
synonymie
jsou
totiž
dnes
již
bohužel
buď
nedostupná,
nebo
nedostačující.
Je
smutné,
že
jazyk
národa,
který
se
pyšní
svou
kulturností,
měl
po
desítky
let
jenom
Slovník
synonym
a
frazeologismů
od
J.
V.
Bečky,
vydaný
pro
novináře
naposled
v
roce
1979.
A
vedle
něho
od
J.
Hallera
sice
velký
Slovník
věcný
a
synonymický
I-IV
z
let
1969-1987,
v
němž
se
však
velmi
obtížně
hledalo,
dokud
nevyšel
poslední
díl
-
rejstřík.
V
Bečkově
slovníčku
byla
sice
nejjednodušším
způsobem
seřazena
slova
blízkého
významu,
avšak
bohužel
právě
jen
ta,
která
se,
doufejme,
vybaví
každému
slabšímu
maturantovi.
Skutečnou
funkcí
slovníku
synonym
však
musí
být
něco
jiného:
rychle
poskytnout
uživateli
ty
synonymní
výrazy,
na
které
si
zrovna
nemůže
vzpomenout,
když
hledá
nejpřiléhavější
pojmenování
pro
svou
věc.
A
za
druhé
objasňovat,
jaké
jsou
vlastně
významové
a
slohové
rozdíly
mezi
slovy
blízkými,
když
si
nejsme
jisti,
které
vybrat.
Takové
slovníky,
které
jen
uvedou
seznam
slov
(podle
věcných
okruhů,
abecedně),
slouží
dobře
jen
mluvčímu,
který
svůj
jazyk
dobře
ovládá
a
který
vlastně
slovník
jako
praktickou
příručku
ani
tolik
nepotřebuje.
Palův
a
Všianského
slovník
je
abecední,
ke
každému
slovu
podává
řádku
synonym
a
rozlišuje
přitom
mezi
vícerými
významy
jednoho
slova.
Hledáme
v
něm
tedy
to
slovo,
které
si
momentálně
vybavit
dokážeme
-
obvykle
je
to
slovo
mírně
obecnějšího
významu
nebo
aspoň
slovo
bez
zvláštních
odstínů,
abychom
u
něho
mezi
jinými
našli
to,
které
se
ne
a
ne
vyloupnout
z
našich
mozkových
závitů.
Pokud
však
významy
slov
v
synonymické
řadě
dobře
neznáme,
výrazně
nám
nepomůže
ani
tento
slovník.
Museli
bychom
nahlížet
ještě
do
Slovníku
spisovného
jazyka
českého.
Schopnost
mít
v
hlavě
šikovně
uspořádanou
a
dostatečně
rozsáhlou
kartotéku
slov
a
umět
z
ní
vybírat
přiléhavé
výrazy
nemůže
být
výsadou
spisovatelů.
A
nelze
očekávat,
že
nás
k
ní
dovede
dlouholetá
zkušenost,
to
by
se
dobře
vyjadřovali
jenom
geronti.
Zkušenost
by
zprvu
bylo
možné
nahradit
právě
příručkou,
která
by
vysvětlovala
významové
i
stylové
rozdíly
mezi
slovy
blízkého
významu.
Tak
to
dělají
Laroussovy,
Websterovy
či
Cassellovy
slovníky
pro
Francouze
a
Angličany.
Tak
to
učíval
kdysi
profesor
Šmilauer
ve
skriptu
Obohacování
slovní
zásoby
z
roku
1950
pro
Kruh
přátel
českého
jazyka.
Významová
vyprahlost
běžných
překladů
do
češtiny,
monotónnost
nebo
naopak
přemrštěnost
výraziva
novinových
textů,
nezkušenost
studentů
při
formulování
textu,
to
vše
mě
přesvědčuje,
že
ani
dobrý
Palův
a
Všianského
synonymický
slovník
pořád
nestačí
-
pouhý
seznam
synonym
ponechává
na
uživateli,
aby
mu
významové
rozdíly
došly,
aby
si
na
ně
vzpomněl.
Ale
když
on
je
nezná...
Slovník
synonym
je
proto
prvním
krokem
ve
správném
směru.
Věřím,
že
přinejmenším
v
jeho
elektronické
verzi
už
autoři
chystají
vysvětlení
právě
těch
vzájemných
rozdílů
jak
ve
významu
slov,
tak
v
jejich
užití.
Už
to,
jak
u
nás
tradičně
za
synonyma
považujeme
slova
stejného
významu,
a
to,
že
nemáme
ustálený
český
výraz
pro
anglické
usage
(tedy
využití,
praktické
používání,
zacházení,
úzus
týkající
se
konkrétně
tohoto
či
onoho
slova),
ukazuje,
jak
málo
dosud
myslíme
na
vyjadřovací
praxi.
Ondřej
Hausenblas
Karel
Pala
-
Jan
Všianský:
Slovník
českých
synonym.
Vydalo
NLN
(Nakladatelství
Lidové
noviny),
Praha
1994.
440
stran,
náklad
neuveden,
doporučená
cena
146
korun.