Štěstí,
že
jazykovědců
bylo
jen
devět
Miloslav
Sedláček,
Spoluautor
nových
Pravidel
českého
pravopisu
V
článku
Konec
pravopisných
bojů
(?)
seznamuje
O.
Uličný
(LN
15.
8.)
veřejnost
s
tím,
že
napříště
bude
o
kodifikaci
spisovné
češtiny
rozhodovat
kodifikační
grémium,
v
němž
by
měli
být
zastoupeni
lingvisté,
učitelé,
spisovatelé,
novináři
a
další
jazykoví
profesionálové
z
celé
naší
republiky.
Vypadá
to
jako
by
šlo
o
něco
nového,
ale
ve
skutečnosti
už
takových
grémií
bylo
v
minulosti
několik,
jenomže
pod
jiným
názvem,
a
to
pravopisná
komise.
Výčet
členů,
kteří
připravovali
vydání
pravidel
v
r.
1957,
je
uveden
v
předmluvě
k
těmto
Pravidlům.
Pak
byla
pravopisná
komise
oživena
a
rekonstruována
ještě
třikrát.
V
60.
letech
byl
jejím
přednostou
Bohuslav
Havránek,
v
70.
letech
profesor
Václav
Křístek,
v
80.
letech
profesor
Jan
Petr.
Žádná
z
těchto
tří
komisí
nic
podstatného
nevyřešila,
a
to
proto,
že
se
její
členové
nedokázali
na
ničem
podstatném
shodnout.
V
každé
z
těchto
komisí
bylo
30
-
40
členů,
samých
předních
odborníků.
A
kolik
členů,
tolik
názorů.
Poslední
komisi
rozpustil
její
předseda
právě
proto,
že
četné
diskuse
nevedly
k
sjednocení
názorů.
Komise
v
70.
letech
měla
dokonce
ještě
několik
subkomisí
specializovaných
na
jednotlivé
okruhy
pravopisných
jevů.
Výsledky
práce
těchto
subkomisí
se
daly
později
použít
alespoň
zčásti.
Spisovatel
Karel
Pecka
si
už
několikrát
postěžoval,
že
nová
Pravidla
vypracovalo
pouze
devět
jazykovědců.
Bylo
štěstím,
že
jich
bylo
jen
devět,
jinak
by
nová
Pravidla
nevznikla
vůbec.
A
mohu
prozradit,
že
ani
těch
devět
nemělo
na
všechny
otázky
shodné
názory,
že
poslední
slovo
měli
dva
nebo
tři
členové
a
ostatní
se
disciplinovaně
podřídili,
aby
dílo
mohlo
být
dokončeno.
Je
nepravděpodobné,
že
by
v
kodifikačním
grémiu
byla
situace
jiná
než
v
pravopisných
komisích.
Je
možno
už
předem
odhadnout,
kteří
lidé
nebudou
v
grémiu
chybět.
Dám
příklad,
jak
se
dva
z
nich
liší
v
názoru
na
jednu
základní
otázku.
Petr
Fidelius
ve
svém
článku
v
Literárních
novinách
napsal,
že
užívá
slova
usus
v
této
původní
podobě
jednak
proto,
že
se
mu
líbí,
jednak
proto,
že
je
to
slovo
odborné.
Oldřich
Uličný
naproti
tomu
vidí
nedůslednost
v
tom,
že
ve
slovech
blankvers
a
Mars
se
nepíše
písmeno
z
jako
v
kurz.
Přitom
slovo
blankvers
je
zcela
speciální
odborný
výraz
a
Mars
je
dokonce
vlastní
jméno
a
na
ta
se
pravopisné
počešťování
nevztahuje.
Ještě
jeden
příklad
:
V
televizní
diskusi
o
pravopise
zástupce
ministerstva
školství
doporučoval
více
pravopisných
dublet,
naproti
tomu
spisovatel
Karel
Pecka
byl
proti
tomu,
aby
pravopis
byl
tolik
neustálený.
Uvedl
jsem
pouze
dvě
dvojice
zastánců
protichůdných
názorů
na
jeden
problém.
Ale
jak
to
asi
bude
vypadat
v
grémiu,
které
bude
mít
jistě
nejméně
40
členů?