Stále
důležitý
Fidel
Castro
Kubánská
volba
:
Jednání
,
nebo
krvavý
boj
Martin
Ehl
Již
více
než
třicet
let
trpí
Kuba
embargem
,
které
na
ni
uvalil
prezident
Spojených
států
amerických
John
Fitzgerald
Kennedy
.
Kubánský
vůdce
Fidel
Castro
má
v
současné
době
proti
USA
jedinou
zbraň
,
nepočítáme
-
li
ovšem
jeho
dlouhé
a
květnaté
projevy
.
Jsou
jí
tisíce
uprchlíků
,
které
čluny
Pobřežní
stráže
USA
sbírají
v
průlivu
mezi
severozápadním
pobřežím
Kuby
a
Floridou
.
V
roce
1980
kubánští
utečenci
Floridu
doslova
zaplavili
a
při
vzpomínce
na
to
se
ještě
dnes
orosí
čelo
nejednomu
ze
zodpovědných
amerických
činitelů
.
Způsob
,
jakým
Američané
na
nynější
vlnu
uprchlíků
zareagovali
,
Castrovi
jen
nahrál
.
Dal
mu
hned
několik
možností
,
jak
Clintona
dostat
ještě
více
do
úzkých
,
nebo
mu
přinejmenším
přitížit
.
Američané
Kubánce
svážejí
na
svou
základnu
Guantánamo
,
na
jihu
kubánského
ostrova
.
Bude
však
těžké
směstnat
až
šedesát
tisíc
uprchlíků
na
pouhých
třinácti
hektarech
převážně
kamenité
půdy
,
jak
si
to
námořní
síly
USA
představují
.
Kubánský
ministr
zahraničí
Roberto
Robaina
nabídl
již
několikrát
Spojeným
státům
jednání
,
ovšem
za
podmínky
,
že
nikdo
nebude
klást
předběžné
požadavky
.
Castro
USA
opakovaně
obvinil
,
že
za
současný
exodus
mohou
ony
.
Spojené
státy
se
pak
obávají
,
že
by
Kubánci
mohli
situaci
Guantánama
ještě
zhoršit
,
kdyby
se
rozhodli
uvolnit
minová
pole
a
zátarasy
,
které
základnu
oddělují
od
zbytku
ostrova
,
a
zaplavit
územíčko
vlnou
emigracechtivých
.
Obavy
to
jsou
reálné
,
neboť
situace
na
Kubě
je
v
současné
době
opravdu
zoufalá
.
Nedostává
se
ničeho
kromě
ideologie
a
nakonec
i
ta
již
pokulhává
.
Mladí
muži
v
kubánském
vedení
,
jako
jsou
ministři
zahraničí
Robaina
a
ekonomiky
Carlos
Lage
si
uvědomují
,
že
je
třeba
jednat
o
investicích
a
ekonomiku
otevřít
zahraničnímu
kapitálu
.
Na
druhé
straně
zase
mnozí
Severoameričané
skřípou
zuby
,
když
vidí
,
jak
se
v
Havaně
stále
častěji
střídají
delegace
ze
zemí
Evropské
unie
a
jednají
o
společných
podnicích
s
Castrovou
vládou
.
I
v
USA
se
ozývají
hlasy
,
že
by
se
embargo
mělo
když
ne
zrušit
,
tak
alespoň
poněkud
uvolnit
.
Kubánští
emigranti
patřící
k
umírněným
organizacím
připouštějí
,
že
by
bylo
vhodné
ekonomiku
uvolnit
a
politické
změny
by
již
jaksi
samy
následovaly
.
Představitelé
Liberální
unie
v
exilu
a
dalších
umírněných
stran
zdůrazňují
,
že
je
třeba
začít
s
Castrem
jednat
.
Tomu
se
však
vzpírá
především
v
Miami
sídlící
Kubánsko
-
americká
národní
nadace
.
Má
sice
k
dispozici
nejvíce
peněz
,
ale
její
zakladatel
a
vůdce
Jorge
Más
Canosa
je
považován
za
stejně
diktátorský
typ
jako
Castro
,
jen
s
opačným
znaménkem
.
Miamští
Kubánci
prý
mají
připraveny
miliardy
dolarů
pro
okamžité
investice
na
Kubě
.
Budou
však
zcela
jistě
žádat
zpět
svůj
majetek
a
právě
případné
restituce
budou
jedním
z
nejsložitějších
problémů
,
které
bude
muset
jakákoliv
pocastrovská
vláda
řešit
.
Současný
režim
totiž
zkonfiskovaný
majetek
výhodně
pronajímá
,
či
prodává
většinou
západoevropským
,
mexickým
,
či
venezuelským
firmám
.
Jde
povětšinou
o
hotely
a
platby
jsou
v
tvrdé
měně
.
Jaká
však
bude
první
pocastrovská
vláda
?
Názor
,
že
by
Fidel
Castro
měl
začít
jednat
a
že
je
pro
tuto
chvíli
nenahraditelnou
osobou
,
začíná
převládat
nad
radikálnějšími
požadavky
.
Dialog
s
máximo
líderem
je
teď
možná
to
jediné
,
co
Clintonovi
a
dalším
světovým
státníkům
zbývá
,
pokud
se
chtějí
vyhnout
krvavé
občanské
válce
a
nechtějí
se
nechat
současnou
vlnou
uprchlíků
vyprovokovat
k
tvrdším
opatřením
.
Kdoví
,
možná
,
že
i
Castro
sám
znovu
zváží
již
dříve
deklarovanou
ochotu
Španělska
udělit
mu
azyl
v
případě
,
že
se
vzdá
vlády
na
Kubě
.
Současné
pomalé
vyhrocování
situace
a
rostoucí
příliv
uprchlíků
budí
dojem
,
že
by
se
na
Kubě
mohlo
něco
změnit
.
Při
pomyšlení
,
jak
důležitá
je
osoba
Fidela
Castra
coby
integrující
prvek
kubánské
společnosti
a
eventuální
most
při
jednání
o
změnách
,
však
běhá
mráz
po
zádech
.
V
případě
jeho
smrti
,
která
byla
již
tolikrát
prorokovaná
,
zaručeně
potvrzená
a
opětně
dementovaná
,
by
na
Kubě
mohl
nastat
chaos
a
krveprolití
,
jehož
dosah
si
v
tuto
chvíli
nikdo
nedokáže
představit
.