ln94202_106

ln94202_106

ProjectPDT
Genresport

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

O pohárových soupeřích Slavie a Viktorie

Jiří Ondřej Počtvrté v posledních svou sezonách změří náš klubový fotbal síly se švédskými soupeři. Dosud ze tří soubojů vyšla dvakrát úspěšně česká mužstva, když Sparta vloni zdolala AIK Stockholm a Viktoria Žižkov nyní IFK Norrköping.

Slavia jistě blíže k postupu než k vyřazení - o stockholmském AIK jistě nyní nasbíráno spoustu poznatků. Zato londýnská Chelsea je velkou neznámou nejen pro Viktorii Žižkov. Podle zpráv však anglický klub upouští od typického ostrovního fotbalu, což by mohlo být výhodou. Každopádně to budou mít naše kluby v 1. kole evropských soutěží hodně těžké.

AIK Stockholm: se Spartou hrálo jiné mužstvo AIK (Allmanna Idrottsklubbena) Solna byl založen v roce 1891, 13 500 členů, klubovými barvami jsou černá a bílá. Svá utkání hraje na Rasunda stadionu s kapacitou pro 52 000 diváků. Dosavadní trofeje: 9 mistrovských titulů, 4 výhry ve Švédském poháru.

Nejslavnější období historie jednoho z nejstarších švédských klubů, AIK Stockholm (neboli Solna), spadá do let před druhou světovou válkou. AIK totiž získal ze svých devíti mistrovských titulů osm do roku 1937 a tři ze čtyř pohárových triumfů dobyl rovněž před válkou. Tehdy právě AIK Stockholm a göteborgský klub Oergryte vládly domácí kopané. Dokonce dodnes je Oergryte v počtu švédských titulů na prvním místě společně s IFK Göteborg - oba kluby jich mají čtrnáct.

V době útlumu hrál AIK dokonce třikrát ve druhé lize, ale vždy se po sestupu ihned vrátil do nejvyšší soutěže. V posledních pěti letech skončil AIK v lize dvakrát na osmé pozici, jednou byl šestý, jednou třetí a jednou ligu vyhrál. Zisk titulu jej v loňském roce přivedl vůbec poprvé do PMEZ, ale hned v 1. kole jej vyřadila Sparta. V pohárové Evropě teď AIK startuje celkem pojedenácté, neboť vedle jedné účasti v PMEZ hrál třikrát PVP a nyní je posedmé v Poháru UEFA.

Když před třemi roky přebírali trenérské žezlo v AIK Tommy Söderberg a Thomas Lyth, nikdo nevěřil, že mohou být úspěšní v konkurenci švédských klubových velikánů, jakými jsou Malmö FF a IFK Göteborg. Každý tehdy nad AIK, z jehož řad vyšel současný předseda UEFA Lennart Johansson, lámal předem hůl. Ale AIK uspěl. Söderberg vytvořil se svým kolegou jistě silný, i když ne vynikající celek. Jeho výkony v tehdejším play off o titul, kdy ze čtvrté pozice v základní části se celek vyšplhal k titulu, domácí veřejnost šokovaly. Stejný postoj měli Švédové k AIK i po skončení minulého ligového ročníku (stále se hraje systémem jaro-podzim), ve kterém AIK skončil třetí. V zimě totiž z týmu odešli P. Larsson, Kiklund a Rus Jevtušenko do nižších švédských soutěží a s klubem se rozloučili i Söderberg a Lyth. Nezanechali ale za sebou trosky, neboť celek omladili. A jeho výsledky v tomto roce dokazují, že dobře.

Trenérské místo převzal Hans Backe. Ten přišel z celku Oesters Vaxjö, který v lize 1993 obsadil osmou pozici. A nutno přiznat, že výkony AIK znovu překvapily. Z úvodních jedenácti zápasů ligy před MS v USA jen jedna porážka a čtvrtá pozice. Tedy přes všechny změny nelze AIK podceňovat. Ale při zhlédnutí výkonů IFK Göteborg a IFK Norrköping v předchozím kole evropských soutěží Slavie značnou šanci na postup. Vloni proti Spartě produkoval AIK silovější fotbal než oba letošní soupeři Sparty a Viktorie Žižkov, a to může být pro Slavii nevýhodou.

Během jara hrál tým zpravidla ve složení: Hedman - Sundgren, Mjällby, Jansson, Espmark - Nordin, Simpson, Borgqvist - Nergstrand, Hjelm. Polovina týmu pochází z vlastních zdrojů, taktika hry je založena na nekompromisnosti obrany. Proti minulému ročníku se měla zlepšit hra středové řady, kterou AIK po odchodu Jevtušenka změnil a omladil. Simpsonovi je např. 22 let, velkou nadějí je i 22letý stoper Mjällby. Brankář Hedman je jedním z Ravelliho náhradníků v reprezentaci a zkušenosti ze švédského národního týmu do 21 let.

S ním ve stejné věkové kategorii reprezentuje i Mathias Johansson.

Chelsea Londýn: velké problémy s počtem cizinců Chelsea FC byla založena v roce 1905, klubovou barvou je modrá, od čehož je odvozena i přezdívka The Blues. Utkání hraje od svého založení na stadionu ve Stamford Bridge s kapacitou 36 965, z toho 28 000 míst krytých (původní kapacita 72 000). Dosavadní trofeje: 1krát mistr, jednou vyhrála Anglický pohár, Pohár ligy i PVP.

Londýnský klub Chelsea vstoupil do nejvyšší soutěže v roce 1907 a od doby putuje mezi první a druhou ligou s převahou příslušnosti k první. Jeho nejlepším obdobím bylo dvacet let od zisku mistrovského titulu v roce 1955 do začátku sedmdesátých let, kdy vyhrál nejdříve Anglický pohár a následně PVP. Jeho účast v dalším ročníku PVP jako obhájce byla také posledním startem v evropských soutěžích dodnes, kdy vstupuje do PVP jako poražený finalista Anglického poháru (0:4 s Manchestrem United, který získal double).

Domácí pohárová soutěž byla pro Chelsea úspěšnější než liga. Kromě zisku trofeje startoval tento celek ještě třikrát bezúspěšně ve finále. Poprvé prohrál v roce 1915 se Sheffieldem U. (0:3), pak v roce 1967 s Tottenhamem (1:2) a po třetí teď s Manchestrem U. Finále v roce 1967 bylo první, ve kterém startovaly jen londýnské týmy, i když tato soutěž byla založena v roce 1871. Při výhře v poháru v roce 1970 zdolala Chelsea tehdy vynikající Leeds United s Bremnerem, J. Charltonem, Lorimerem, Sprakerem, Copperem, Clarkem a manažerem Reviem. První zápas skončil ve Wembley 2:2 a musel se opakovat. Druhé střetnutí se hrálo na Manchesteru U. v Old Trafford a Chelsea vyhrála góly Osgooda a Webba 2:1. Vynikající byl brankář Boenetti. Ve finále PVP pak Chelsea zdolala Real Madrid 2:1 také v opakovaném zápase po remíze 1:1. Oba zápasy se hrály v Aténách.

Během dlouhé historie tohoto klubu se v jeho trenérském (manažerském) křesle vystřídala řada výborných expertů jako např. Ted Drake, Dave Sexton, Geoff Hurst, Tommy Docherty, David Webb, Glenn Hoddle atd. Kromě Osgooda, Webba, Harrise a Hollinse tu hráli ještě tak výborní fotbalisté jako Bobby Tambling, Terry Venables a hlavně Jimmy Greaves, který drží dosud všechny klubové střelecké rekordy.

Současný manažer klubu, 37letý Glenn Hoddle, reprezentoval Anglii v 53 zápasech, hrával za Tottenham (proti Bohemians) a Monaco, po návratu do Anglie byl hrajícím manažerem ve Swidonu, který přivedl do premier league. Ale když dostal nabídku z Chelsea, odešel po zajištění postupu z Swindonu do Chelsea, kde vidí větší možnost uplatnění a i širší možnosti. Před tím odmítl nabídku Tottenhamu k převzetí funkce manažera po propuštěném Venablesovi. Jejich vztah je stále příliš blízký a nechtěl střídat ve funkci svého přítele, s jehož propuštěním nesouhlasil. Shodou okolností jeho asistentem v Chelsea je Peter Shreeve, který byl manažerem Tottenhamu, když Hoddle hrál proti Bohemians, než odešel do Monaka. Pro Chelsea jeho příchodem začít další velké období. Zřejmě to bude pravda, protože postup do PVP je nutno za úspěch pokládat. Chelsea hraje v Evropě pošesté, potřetí v PVP, třikrát startovala v Poháru veltržních měst.

Během jedné sezony Glenn Hoddle přebudoval mužstvo, což se mu nemuselo vyplatit, protože dlouho jeho tým byl kandidátem sestupu. Ale zlepšené výkony ve druhé polovině soutěže obavy ze sestupu smazaly. Týmu Chelsea se podařil ojedinělý výkon, když sebral Manchesteru U. všech šest bodů a jak doma, tak venku vyhrál 1:0. V obou případech gól vsítil Gavin Peacock. Hoddle nepřevzal klub v nijak dobré finanční situaci, a tak musel také prodávat jako jeho předchůdci, aby si vydělal na posily. Z Chelsea odešli výborní hráči jako Townsend (Aston Villa), Durrie (Tottenham), Le Saux (Blackburn), Fleck (Celtic) a nyní Cascarino (O. Marseille). Prvním nákupem Hoddla byl Gavin Peacock z Newcastlu U. za 1,25 mil. liber, pak přišel stoper Jakob Kjeldberg z dánského Silkeborgu za 400 tisíc liber, další obránce Andy Dow, černý střelec Mark Stein, a teď kanonýr Paul Furlong z Watfordu za 2,3 mil. liber, což je klubový rekord (na druhé straně nejvíc dostal 2,5 mil. za Durrieho od Tottenhamu), obránce Scott Minto z Charltonu, David Rocastle z Manchesteru C. Duší mužstva bývá právě Rocastle, jehož přítomnost naznačuje odchýlení od anglického stylu. Hrával za Arsenal, Leeds a Manchester C. a 14krát reprezentoval. Zisk Peaccocka a Furlonga je Hoddleho úspěchem, byl o zájem v celé Anglii.

Před zápasem s V. Žižkov bude mít Hoddle problém s cizinci. Mohou hrát tři, jich šest: ruského brankáře Charina, obránce Kjeldberga (Dánsko), Johnsena (Norsko), a pak tři Skoty: Burleyho, Clarka, Spencera. PVP bude tedy Chelsea hrát v jiném složení než ligu, protože v anglické lize Skotové nejsou považováni za cizince. Kapitánem celku je pětinásobný reprezentant Dennis Wise, který přišel z Wimbledonu.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View