Poměrně
příznivé
perspektivy
Výrazný
růst
je
podle
národohospodářské
prognózy
podmíněn
změnami
ekonomické
politiky
O
1.5
-
2.5
%
letos
reálně
vzroste
hrubý
domácí
produkt
České
republiky
.
V
příštím
roce
dosáhne
jeho
přírůstek
2.8
-
4.2
%
.
Míra
inflace
bude
v
těchto
dvou
letech
činit
9.2
-
11
%
,
resp.
7
-
9
procent
.
Uvádí
to
pravidelná
čtvrtletní
prognóza
Ústavu
pro
hospodářskou
politiku
ČR
při
ministerstvu
hospodářství
České
republiky
.
Prognóza
počítá
s
mírným
snížením
přebytku
běžného
účtu
platební
bilance
.
Rovnováhu
státního
rozpočtu
ČR
to
však
neovlivní
.
Rozsáhlé
přeměny
české
ekonomiky
jsou
srovnatelné
se
situací
v
ostatních
zemích
visegrádské
skupiny
.
Hrubý
domácí
produkt
ČR
zaznamenal
proti
roku
1989
pokles
o
více
než
20
%
,
průmyslová
výroba
a
stavebnictví
o
30
-
40
%
.
Od
konce
roku
1991
česká
ekonomika
prakticky
stagnovala
při
mírném
poklesu
průmyslové
produkce
.
Očekávané
hospodářské
oživení
zpomalilo
rozdělení
Československa
.
Kromě
ztráty
části
slovenského
trhu
byla
česká
ekonomika
ovlivněna
silně
restriktivní
měnovou
politikou
České
národní
banky
při
dělení
státu
a
měny
.
V
prvním
čtvrtletí
1994
vzrostl
HDP
proti
stejnému
období
předchozího
roku
1993
o
3.5
%
.
Vývoz
na
Slovensko
poklesl
v
prvních
pěti
letošních
měsících
o
20
%
.
Zachování
tohoto
trendu
by
snižovalo
hypotetický
růst
české
ekonomiky
o
dvě
procenta
.
Autoři
prognózy
ovšem
nepokládají
celní
statistiky
o
českém
vývozu
do
SR
v
uvedeném
období
za
zcela
věrohodné
.
Motorem
předpokládaného
hospodářského
růstu
ČR
by
měla
být
soukromá
spotřeba
a
investice
do
fixního
kapitálu.
Dostatek
finančních
zdrojů
ze
zahraničí
přispívá
k
tomu,
že
měnový
vývoj
nijak
nebrzdí
ekonomický
růst.
Předpokládá
se,
že
po
poklesu
v
loňském
roce
o
5,4
%
bude
letos
činit
snížení
objemu
průmyslové
výroby
dvě
procenta.
Nevylučuje
se
ani
stagnace.
Pro
rok
1995
pak
počítá
prognóza
v
průmyslu
s
nulovým
nebo
také
2,5%
přírůstkem.
Dynamičtější
růst
v
příštím
roce,
předpovídaný
většinou
domácích
i
zahraničních
institucí
v
rozmezí
3-4
%,
je
ovšem
podmíněn
změnami
hospodářské
politiky.
Také
případné
další
zrychlení
tempa
ekonomického
růstu
v
polovině
90.
let,
k
němuž
vytvořila
předpoklady
dosavadní
stabilizační
politika
a
systémové
změny,
bude
zřejmě
vyžadovat
expanzivnější
prorůstovou
politiku
zahrnující
podporu
vývozu
a
investic.
Při
celkově
zlepšených
výsledcích
upozorňují
autoři
prognózy
i
na
některé
nepříznivé
jevy.
Patří
k
nim
zhoršené
sociální
postavení
části
obyvatelstva,
velká
nezaměstnanost
v
některých
regionech,
vysoká
zadluženost
podnikové
sféry
a
špatná
situace
většiny
zemědělských
závodů.
Pokračuje
také
hluboký
útlum
bytové
výstavby
a
krize
likvidity
u
části
menších
bank.
Vývoj
v
letošním
i
příštím
roce
je
mimořádně
obtížné
prognózovat
vzhledem
k
trvající
nejistotě
o
světové
konjunktuře,
nepříznivému
vývoji
ekonomiky
v
bývalém
SSSR,
pokračující
válce
na
Balkáně
i
vzhledem
k
hrozícím
úpadkům
insolventních
firem.
Po
dokončení
privatizace
státních
podniků
může
navíc
dojít
k
výrazným
změnám
v
zaměstnanosti,
protože
mnoho
státních
firem
hospodařilo
se
ztrátou,
uvádí
se
v
prognóze.
(ma)