Hudba
z
dějin
svatovítské
katedrály
Ivan
Hartman
Zítra
na
Pražském
hradě
začne
hudební
festival
Pocta
katedrále.
Jedenáct
dramaturgicky
přitažlivých
koncertů
představí
až
do
příští
neděle
hudbu,
která
historicky
souvisí
s
Hradem
a
s
katedrálou
svatého
Víta
zvlášť.
Letošek
je
pro
svatovítskou
katedrálu
významný
hned
dvojím
výročím:
Před
650
lety,
21.
listopadu
1344,
byl
Janem
Lucemburským,
jeho
syny
Karlem
a
Janem
Jindřichem
a
arcibiskupem
Arnoštem
z
Pardubic
položen
základní
kámen
chrámu.
Dobudován
však
byl
po
četných
přestávkách
až
před
pětašedesáti
roky.
Hudební
festival
Pocta
katedrále
nabídne
autentickou
hudbu
v
autentickém
prostředí.
Snahou
dramaturgů
Petra
Daňka
a
Ladislava
Švestky
bylo,
aby
při
něm
zněla
hudba
související
s
prostředím
Pražského
hradu
co
nejčastěji.
Inspiraci
proto
čerpali
z
tisků
dochovaných
v
pražské
Národní
knihovně.
Pořadatelé
situovali
koncerty
celkem
do
pěti
míst
hradčanské
lokality
(sv.
Vít,
Loreta,
Míčovna,
kostel
Všech
svatých
a
Španělský
sál).
Tři
varhanní
recitály
bude
hostit
Loreta,
která
se
může
pochlubit
nástrojem,
na
němž
podle
Petra
Daňka
zazní
vybrané
skladby
naprosto
autenticky.
Výběr
Lorety
má
být
tak
trochu
i
apelem,
říká
dramaturg
Daněk,
nejbližší
použitelné
varhany
v
okolí
katedrály
jsou
totiž
právě
tam.
Svatý
Vít
v
současné
době
nedisponuje
kvalitním
nástrojem,
který
by
mohl
být
užíván
nejen
k
sólové
hře,
ale
i
k
pouhému
doprovodu.
Přesto
má
katedrála
od
loňského
roku
nového
varhaníka,
Martina
Porubu.
Ten
také
v
neděli
sérii
varhanních
koncertů
otevře.
Poruba
(1951)
byl
varhaníkem
u
sv.
Mikuláše
v
Mnichově
a
od
roku
1988
působí
jako
docent
na
mnichovské
Akademii
múzických
umění.
Pražskému
publiku
se
v
neděli
představí
poprvé
-
stejně
jako
ve
středu
maďarský
varhanník
István
Ruppert
(1954).
Trojice
varhanních
koncertů
vyvrcholí
příští
sobotu
recitálem
Hanse
Haselböcka,
profesora
Vysoké
hudební
školy
ve
Vídni.
Koncerty
souborů
interpretujících
původními
způsoby
starou
hudbu
by
měly
evokovat
především
atmosféru
rudolfinské
Prahy
(Pro
Arte
Antiqua
Praha,
Capella
Rudolphina
atd.)
či
nabídnout
rozmanitý
barokní
repertoár
(Pražský
barokní
soubor,
Musica
Florea
-
což
je
nejmladší
soubor,
který
se
festivalu
zúčastní).
Maďarský
Mandel
Quartet
zahraje
i
populární
taneční
hudbu
třináctého
a
čtrnáctého
století.
Festival
rámují
dva
orchestrální
koncerty:
V
sobotu
řídí
Libor
Pešek
pražské
symfoniky
s
filharmonickým
sborem
a
příští
neděli
Prahu
navštíví
vídeňský
Niederösterreichisches
Tonkünstlerorchester.
Rakouská
i
maďarská
účast
na
festivalu
je
podpořena
Spolkovou
zemí
Dolní
Rakousko
a
Maďarským
kulturním
střediskem
v
Praze.
Správa
Pražského
hradu,
která
festival
pořádá,
vydala
exkluzivní
česko-anglický
program.
Ten
nejen
informuje
o
interpretech,
autorech
a
uváděných
dílech,
ale
v
obsáhlé
stati
Tomislava
Volka
přibližuje
hudební
historii
svatovítské
katedrály.
K
letošnímu
výročí
hradní
správa
chystá
rovněž
dvoudílnou
publikaci
o
katedrále.
První
díl,
který
by
se
měl
objevit
28.
září,
bude
pojednávat
o
stavbě
chrámu
a
budou
v
něm
poprvé
publikovány
architektonické
plány
Petra
Parléře,
který
řídil
stavbu
po
Matyášovi
z
Arrasu.
Tématem
druhého
dílu
je
dostavba
chrámu
a
čtenář
se
tak
bude
moci
seznámit
s
jejími
různými
návrhy.