Daně
a
pojištění:
Strasti
a
nářky
podnikatelů
Návrhy
změn
příslušných
zákonů
jsou
už
na
stole,
co
bude
dál?
Mnozí
podnikatelé
často
zdůrazňují,
že
jejich
prvořadým
úkolem
je
podnikání
a
tím
i
další
rozvoj
ekonomiky
a
zvyšování
životní
úrovně
obyvatel,
na
níž
zpětně
závisí
poptávka
po
výrobcích
a
službách.
Proto
by
měl
stát
vytvořit
vhodné
podmínky
pro
jejich
podnikatelskou
činnost,
především
v
zákonodárné
oblasti.
Miroslav
Svoboda
Je
toho
poměrně
dost
s
čím
se
musejí
podnikatelé
vyrovnat.
Nejde
jim
jen
o
vysoké
odvody
daní,
ale
i
o
složitou
administrativu
v
sociálním
a
zdravotním
pojištění.
O
tom,
co
podnikatele
nejvíce
zatěžuje,
jsme
nedávno
hovořili
s
Karlem
Novotným
z
Prahy,
který
podniká
ve
stavebnictví.
Přestože
je
v
tomto
oboru
u
nás
velká
konkurence,
za
tři
roky
činnosti
se
mu
podařilo
rozšířit
činnost,
takže
místo
několika
zaměstnanců
s
nimiž
začínal,
jich
má
nyní
zhruba
50.
Domnívá
se
oprávněně,
že
za
tuto
dobu
jak
jeho
firma,
tak
on
jako
její
majitel
udělali
pro
stát
a
město
nemálo.
Ve
prospěch
svůj
i
druhých
Především
jde
o
zaměstnanost.
Není
to
jen
oněch
50
lidí,
kteří
pracují
v
jeho
podniku.
Při
rekonstrukcích
činžovních
domů,
hotelů,
kancelářských
objektů,
obchodů,
restaurací
a
vináren
-
kooperuje
mnohdy
i
s
jinými
firmami.
Tím
vlastně
nepřímo
pomáhá
na
trhu
práce,
neboť
i
jeho
partneři
tak
mají
zakázky.
Zanedbatelné
není
ani
to,
jak
rekonstrukce
přispívají
i
například
ke
zkrášlení
prostředí
ve
městě,
což
má
pozitivní
vliv
i
na
rozvoj
turistického
ruchu.
Daly
by
se
najít
i
další
příklady.
Proto
se
v
této
souvislosti
Karel
Novotný
ptá,
jaké
podmínky
pro
další
prosperitu
jeho
podniku
mu
vytváří
stát,
potažmo
obec.
Reálných
je
5
procent
Při
svých
obchodních
cestách
po
Evropě
se
setkal
s
tím,
že
v
mnohých
státech
jsou
daně
z
příjmu
pro
podnikatele
značně
nižší,
někde
i
v
rozmezí
25
až
30
procent.
Uvědomuje
si,
že
u
nás
by
to
nešlo
jít
s
hranicí
odvodu
na
tuto
úroveň,
ale
snížt
daň
o
5
procent
by
bylo
již
reálné.
Jestliže
při
42procentní
dani
činí
zisk
Karla
Notvotného
240 000
Kč,
potom
při
37procentní
dani
by
se
zvýšil
na
265 714
Kč.
Řešit
by
chtěl
rovněž
i
sloučení
sociálního
a
zdravotního
pojištění,
zvláště
však
zjednodušení
související
administrativy.
Většina
jeho
zaměstnanců
je
sice
pojištěna
u
Všeobecné
zdravotní
pojišűovny,
ale
někteří
jsou
u
jiných.
Domnívá
se,
že
firmy
by
měla
být
ve
styku
pouze
s
jednou
z
nich.
Pojišťovny
by
si
samy
měly
předávat
příslušné
údaje
a
také
peníze.
Návrhy
pro
tripartitu
Protože
podnikatelé
mají
obdobných
návrhů
a
připomínek
více,
zabývalo
se
jimi
na
sklonku
minulého
a
počátkem
tohoto
roku
Sdružení
podnikatelů
ČR.
Výsledkem
bylo
celkem
31
návrhů
změn
v
příslušných
zákonech.
V
březnu
je
Konfederace
zaměstnavatelských
a
podnikatelských
svazů
předložila
Radě
hospodářské
a
sociální
dohody
(tripartitě)
s
požadavkem
projednat
je
v
expertní
skupině.
V
dubnu
se
k
tomu
má
vyjádřit
Rada
hospodářské
a
sociální
dohody.
Text
pod
foto:
PRASÁTKA
COBY
KASIČKY:
Do
jednoho
podnikatel
odvádí
na
sociální
a
do
druhého
na
zdravotní
pojištění.
Podle
toho
jak
se
obě
stejně
tváří,
mohl
by
klidně
přispívat
jen
do
jednoho
z
nich.
Čtěte
na
straně
12
až
13:
S
daňovým
břemenem
se
těžko
dýchá