Místo
bubnování
vzít
koště
Náměstek
ministra
podnikatelům
-
daňové
nedoplatky
dosahují
miliard
Návrhy
na
novelizaci
daňových
a
sociálně
pojištovacích
zákonů,
jež
vypracovali
představitelé
Sdružení
podnikatelů
ČR,
předložili
počátkem
března
zástupci
Konfederace
zaměstnavatelských
a
podnikatelských
svazů
Radě
hospodářské
a
sociální
dohody
(tripartitě)
s
požadavkem
posoudit
je
v
expertní
skupině.
Ještě
před
vlastním
projednáním
celé
záležitosti
v
tripartitě
jsme
se
zeptali
prvního
náměstka
ministra
financí
ČR
Jana
Klaka
,
jaký
je
jeho
názor
na
předložené
návrhy.
*
Domníváte
se,
že
záměry
Konfederace
zaměstnavatelských
a
podnikatelských
svazů
by
bylo
možné
přijmout
již
k
1.
lednu
1995,
jak
to
navrhují?
I
když
podnikatele
v
jejich
záměru
chápu,
musíme
si
uvědomit,
že
daně
jsou
složitou
záležitostí.
V
každém
případě
vláda
má
vlastní
dlouhodobou
koncepci
daňové
politiky
založenou
na
snižování
daňového
břemene.
Nikterak
nepotřebuje
postrkovat.
Ostatně
odvody
ze
zisku
v
roce
1989
činily
75
procent
a
v
roce
1992
klesly
na
55
procent,
nyní
je
to
42
procent.
Prostě
jde
o
dlouhodobý
záměr
vycházející
z
určitých
předpokladů
.
*
Záměr
postupně
snižovat
daně
hlásá
jak
vláda,
tak
i
podnikatelé.
Lze
najít
společnou
řeč?
Výchozím
předpokladem
poklesu
daňových
sazeb
je
vyrovnaný
státní
rozpočet.
Nelze
tedy
snižovat
daně
tak,
aby
státní
rozpočet
byl
deficitní.
Změny
musí
navíc
vycházet
z
reálných
možností.
Současná
daňová
soustava
funguje
o
něco
více
než
rok.
Teprve
letos
budeme
schopni
vyhodnotit,
jak
ve
vazbě
na
rozpočet
nové
daně
působí.
Jde
zejména
o
zpracování
a
vyhodnocení
přiznání
k
dani
z
příjmů,
což
je
mnoho
set
tisíc
dokladů.
Takže
konečný
výsledek
a
závěry
budou
hotovy
spíše
na
podzim.
Jsou
zde
i
další
rizika.
Pro
daňového
poplatníka
by
soustava
i
jednotlivé
daně
měly
vykazovat
určitou
stabilitu.
Neustálé
změny
vedou
ke
zmatku
a
nejistotě
a
proto
nelze
přicházet
neustále
s
novými
návrhy.
Jen
když
se
ukáže,
že
tyto
změny
si
vynucuje
sama
praxe,
je
možné
o
tom
začít
hovořit
.
*
I
když
se
tím
nebude
přímo
zabývat
expertní
skupina
tripartity,
podnikatelé
rovněž
navrhovali
přejít
k
postupnému
"uzavírání
nůžek"
mezi
horní
a
dolní
sazbou
daně
z
přidané
hodnoty.
Co
by
to
znamenalo
v
praxi?
Jde
o
komplikovanou
záležitost.
Základní
myšlenka
je
správná.
Je
ale
možné
postupovat
například
tak,
že
se
bude
snižovat
horní
sazba
při
zachování
dolní
sazby
s
tím,
že
výpadek
daňového
inkasa
budou
kompenzovat
spotřební
daně.
Při
variantě
poklesu
standardní
23procentní
sazby,
kompenzované
zvýšením
sazby
dolní,
existuje
reálné
riziko,
že
pokles
sazby
by
nemusel
doprovázet
adekvátní
pohyb
cen
výrobků
s
horní
sazbou.
Sazba
jako
taková
by
se
mohla
legislativně
snížit,
například
na
dvacet
procent.
Nakolik
se
to
však
projeví
v
cenách
výrobků,
je
otázka.
Pokud
by
ceny
neklesly,
bylo
by
zvýšení
dolní
sazby
impulzem
k
inflaci.
Proto
je
nutné
bedlivě
zvážit,
jakou
cestou
by
ke
sblížení
sazeb
mělo
docházet.
I
u
daně
z
přidané
hodnoty
platí,
že
musíme
kvalifikovaně
zhodnotit
ekonomické
dopady
jejich
změn
na
obyvatelstvo
.
*
Podnikatelé
mimo
jiné
navrhují
rozšířit
silniční
daň
z
motorových
vozidel
na
všechny
účastníky
silničního
provozu,
tedy
nejen
na
ty,
kteří
využívají
svá
vozidla
pro
podnikání.
To
by
byla
další
příjmová
položka
do
rozpočtu,
nemyslíte?
Obávám
se,
že
by
tím
byl
narušen
celý
systém.
Zaplacená
silniční
daň
je
pro
podnikatele
výdajovou
položkou,
o
niž
se
snižuje
základ
pro
daň
z
příjmu.
Jakmile
bychom
do
toho
zahrnuli
všechny
občany
vlastnící
motorová
vozidla,
pro
řadu
z
nich
by
to
mohlo
znamenat
tvrdý
finanční
dopad
bez
jakékoliv
možnosti
kompenzace.
Vás
samotného
by
potěšilo
zaplatit
za
svého
favorita
kromě
pojistky
ještě
2400
Kč
daň?
*
Mnohé
návrhy,
které
podnikatelé
předkládají,
tedy
nejsou
zcela
v
souladu
s
vaší
koncepcí
daňové
politiky.
Bude
vláda
postupovat
podle
svých
původních
záměrů?
Ano.
Pro
letošní
rok
byl
zpracován
plán
legislativních
prací
vlády.
Ten
ukládá
možnosti
určitých
korekcí
daňových
norem.
Opakuji,
že
letos
půjde
především
o
analýzu
jak
nová
daňová
soustava
v
ekonomice
státu
působí.
Daňové
břemeno
snižovat
budeme,
ale
jeho
pokles
vidíme
v
jiném
časovém
horizontu
než
podnikatelé.
Není
to
tak
líbivé
jako
razantní
návrhy,
ale
nemůžeme
chtít
více,
než
na
co
máme.
Řekl
jsem,
že
výchozím
předpokladem
redukce
sazeb
je
vyrovnaný
rozpočet.
Jeho
vyrovnanost
do
značné
míry
závisí
na
tom,
jak
poctivě
si
budeme
své
povinnosti
vůči
státu
plnit.
Nebylo
by
často
užitečnější
místo
hlasitého
troubení
a
bubnování
napřed
důkladně
zamést
vlastní
práh?
Daňové
nedoplatky
počítáme
v
miliardách
.
Jde
o
názor
prvního
náměstka
ministra
financí
ČR
Jana
Klaka.
Expertní
skupina
tripartity
bude
o
těchto
návrzích
Konfederace
zaměstnavatelských
a
podnikatelských
svazů
jednat.
K
jakému
výsledku
dojdou?