Jeden
si
zpívá
-
druhý
ne
Rozdílný
vývoj
v
ČR
a
SR
rok
po
rozpadu
ČSFR
*
Jeden
má
problém
s
bankroty,
druhý
s
maďarskou
menšinou
Rozpad
ČSFR
způsobil
větší
potíže
Slovensku
než
České
republice.
Podle
francouzského
týdeníku
LExpansion
je
v
SR
více
zastaralá
skladbu
ekonomiky
než
v
ČR,
která
se
nyní
nachází
v
kritické
fázi
přechodu
na
tržní
ekonomiku.
Igor
Pírek
Zatímco
se
rozchod
loni
promítl
v
české
ekonomice
snížením
očekávaného
HDP
asi
o
2,5
procentního
bodu,
slovenská
ztratila
6
procentních
bodů.
Podle
francouzského
týdeníku
bylo
osamostatnění
pro
Slovensko,
jehož
většina
ekonomických
ukazatelů
zaznamenala
citelný
pokles,
velmi
nákladné.
Praha
versus
Bratislava
Miliony
turistů,
kteří
se
každý
rok
projdou
po
Karlově
mostě,
jsou
hojným
zdrojem
zahraničních
deviz.
Stověžaté
město
věží
svojí
bohatou
historií
ostře
konstrastuje
s
Bratislavou,
kde
vládne
stalinská
architektura
a
ohromné
průmyslové
komplexy.
Praha
je
plná
směnáren,
bank,
luxusních
obchodů,
výlohy
bratislavských
obchodů
zákazníky
spíše
odstrašují.
V
Praze
se
zrodila
nová
podnikatelská
třída,
která
holduje
americkým
cigaretám
Marlboro
a
německým
limuzínám.
V
Bratislavě
jsou
naopak
vozy
Škoda
stejně
populární
jako
v
minulosti.
Méně
se
zde
hledí
na
kvalitu
oblečení
a
tabáku.
Pryč
jsou
doby
kdy
jezdili
Pražané
nakupovat
do
města
na
Dunaji
v
naději,
že
zde
seženou
západní
zboží
dovážené
z
nedaleké
Vídně.
V
Praze,
která
připomíná
atmosféru
Paříže
20.let,
nyní
žije
na
30 000
Američanů.
Mnozí
z
nich
byli
přilákání
ultraliberalismem
Václava
Klause,
který
již
někteří
odborníci
označují
jako
"český
model".
Dobrý
a
špatný
žák
Česká
republika
patří
při
přechodu
na
tržní
hospodářství
s
mírně
pozitivním
růstem
HDP,
pozitivní
platební
bilancí
v
devizách
a
nezaměstnaností
pod
4
%
mezi
bývalými
socialistickými
státy
k
dobrým
žákům
zemí
s
vyspělou
ekonomikou.
Podařilo
se
jí
kompenzovat
30
%
snížení
obchodu
se
Slovenskem
vývozem
do
Německa
a
dalších
západoevropských
zemí.
K
pozitivním
efektům
rozdělení
patří
také
zastavení
finanční
pomoci
Slovensku
ve
výši
asi
30
miliard
korun
ročně,
uvádí
francouzský
týdeník.
Praha
vyvinula
velké
úsilí,
aby
přesvědčila
zahraniční
podnikatele
o
výhodách
investovat
v
ČR.
Úkolem
byla
pověřena
vládní
agentura
Czechinvest.
Rozdělení
ČSFR
se
projevilo
snížením
investic
v
ČR
z
jedné
miliardy
dolarů
v
roce
1992
na
600
milionů
loni.
Od
září
loňského
roku
však
dobré
výsledky
české
ekonomiky
opět
více
lákají
zahraniční
investory.
Přispěla
k
tomu
také
důvěra
v
úspěch
druhé
vlny
kuponové
privatizace.
Horším
žákem
průmyslově
vyspělých
zemí
s
tržní
ekonmikou
je
Slovenská
republika,
kde
míra
nezaměstnanosti
dosáhla
15
%,
prohlubuje
se
státní
deficit,
prudce
klesá
průmyslová
výroba.
Nikdo
již
nepočítá
politické
chyby,
image
země
v
zahraničí
se
zhoršuje,
konstatuje
týdeník
L
Expansion.
Velkou
slabinou
Slovenska
je
nedostatek
odborníků
-
diplomatů,
výšších
státních
úředníků,
finančníků
ap.
Slovenská
elita
byla
zklamána
politickou
volbou
Slovenska.
Proto
většina
kvalitních
odborníků
zůstala
v
Praze.
Otazníky
nad
budoucností
Nadějný
vývoj
české
ekonomiky
přináší
i
negativní
jevy.
Rychlá
kumulace
zisku
vyvolává
problémy
v
české
společnosti.
Roste
napětí
mezi
soukromým
a
veřejným
sektorem,
mezi
průmyslem
a
službami,
mezi
hlavním
městem
a
venkovem.
Přesto,
že
je
vláda
ještě
stále
populární,
dobře
ví,
že
nastanou
složitější
časy.
Zatím
neskončila
restrukturalizace
českých
podniků.
Loňský
zákon
o
bankrotech
přivedl
k
úpadku
pouze
tři
desítky
podniků,
zatímco
v
platební
neschopnosti
jsou
jich
tisíce,
upozorňuje
francouzský
týdeník.
Hlavní
brzdou
je
zde
stát,
který
se
obává
dominového
efektu
a
potíží,
které
by
přitom
vznikly
bankám,
kde
v
nejdůležitějších
z
nich
je
stát
stále
hlavním
akcionářem.
Podstatně
větší
problémy
očekávají
letos
Slovensko,
kde
má
nezaměstnanost
přesáhnout
20
%
a
pokles
HDP
činit
2
až
5
procentních
bodů.
Na
rozdíl
od
ČR
zde
stále
vládne
politická
nestabilita.
Jako
možná
se
jeví
koalice
mezi
křesťanskými
demokraty
a
bývalou
komunistickou
stranou.
Obě
strany
chtějí
v
případě
předčasných
voleb
vystoupit
se
společným
ekonomickým
programem.
Kdo
vydělal?
Z
krátkodobého
hlediska
na
rozdělení
ČSFR
vydělala
ČR.
Podle
francouzských
expertů
však
střednědobý
výhled
není
výhodný
ani
pro
jednu
republiku.
Žádná
z
nich
nemůže
samostatně
dosáhnout
takové
politické
a
ekonomické
váhy
jakou
mělo
v
minulosti
Československo.
Rozdělení
společného
státu
přitom
znamenalo,
že
se
z
necelé
čtyřprocentní
maďarské
menšiny
v
ČSFR
stala
skoro
dvanáctiprocentní
menšinou
na
Slovensku.
O
německé
všudypřítomnosti
v
ČR
již
nekteří
hovoří
jako
o
"satelizaci".
Přesto
Praha
i
Bratislava
shodně
prohlašují,
že
rozchod
je
nezvratný.
Hovoří
se
však
o
privilegovaných
partnerských
vztazích.
Na
Slovensku
přitom
mohou
snít
o
určitém
obnovení
spolužití
během
příštího
desetiletí
-
vždyť
obě
země
se
jednou
bezpochyby
začlení
do
sjednocené
Evropy.
text
k
foto:
S
ROZVODEM
JE
TO
JAKO
SE
SPRCHOU:
Jednoho
osvěží,
pro
druhého
je
studeným
šokem.