Věda
před
100
lety
očima
Vesmíru
O
vlivu
světla
na
kůži.
Na
kůži,
jež
není
zvyklá
silným
účinkům
světla,
způsobuje
toto,
jak
známo,
mocný
zánět,
úpal
slunečný.
Pokusy
se
světlem
elektrickým
Hammer
podal
důkaz,
že
tento
úpal
slunečný
na
kůži
vzniká
téměř
skoro
jediné
ultrafialovými
paprsky
vidma
duhového,
které
se
proto
také
často
označují
jakožto
paprsky
chemicky
působivé
nebo
fotografické.
Výraz
úpal
slunečný
nezdá
se
býti
zcela
správně
volen,
poněvadž
svádí
k
náhledu,
jakoby
vznikal
tepelným
účinkem
světla.
Avšak
účinek
tepelných
paprsků
vidmových
na
kůži
jest
podstatně
jiný
nežli
účinek
paprsků
vidmových,
působících
chemicky.
Onyno
způsobují
jen
okamžitý
a
rychle
opět
mizející
zánět
kůže,
kdežto
účinek
těchto
objevuje
se
teprve
později
a
prozrazuje
se
pak
v
zánětu,
trvajícím
po
mnoho
dní,
který
i
po
odchlípnutí
pokožky
mívá
za
následek
trvalé
zbarvení
po
neděle
i
měsíce.
Citlivost
kůže
lidské
k
světlu,
která
již
za
obyčejných
poměrů
jest
značná,
zvětšuje
se
u
mnohých
lidí
pathologickým
způsobem
tou
měrou,
že
druhdy
již
rozptýlené
světlo
denní
způsobuje
zánět
kůže.
Světlo
elektrické,
vynikající
mnohými
paprsky
nadfialovými,
způsobuje
silný
zánět
kůže
i
v
takové
vzdálenosti,
v
níž
po
záření
tepleném
není
ani
stopy...
Vesmír
1.
listopadu
1892,
str.
23
Porušování
šafránu.
Doby
novější
dostalo
se
opět
mnoho
druhů
porušeného
šafránu
do
obchodu.
Z
různých
způsobů,
poznati
porušený
šafrán
"L'Union
Pharm."
doporučuje
tuto
snadnou
zkoušku.
Miska
porculánová
naplní
se
vodou,
a
šafrán,
která
chceme
zkoumati,
hodí
se
na
povrch
její,
když
se
dříve
jednotlivé
blizny
co
možná
nejvíce
od
sebe
oddělily.
Tělíska
šafránová
(stigmata
croci)
obklopují
se
okamžitě
žlutým
kruhem,
kdežto
látky
umělé,
zbarvené
větším
dílem
anilinem,
klesají
ke
dnu,
zanechávajíce
barevné
proužky.
Korunní
lístky
šafránu
planého
nebo-li
safloru
(Carthamus
tinctorius)
neponořují
se,
ale
nevydávají
také
žádného
barviva.
Vesmír
15.
listopadu
1892,
str.
35