Předpokládáme-li,
že
trh
cenných
papírů
se
znovu
nezhroutí
a
dokonale
neztrapní
jupíky
a
obchodní
parkety,
mohou
američtí
televizní
diváci
možná
za
několik
měsíců
uvidět
britskou
verzi
obojího.
"Hlavní
město"
je
týdenní
seriál,
který
zde
měl
premiéru
před
třemi
týdny
doprovázen
bezprecedentní
reklamou
svého
producenta,
firmy
Thames
Television.
Počáteční
díly
vás
donutí
toužit
po
opakování
krachu
v
roce
1987.
Řekněme
raději
1929,
abychom
měli
jistotu.
Podle
reklamního
letáku
tohoto
programu
je
seriál
"Hlavní
město"
zasazen
do
firmy
Shane
Longman,
fiktivní
firmy
střední
velikosti
s
kapitálem
500
milionů
liber
obchodující
s
cennými
papíry,
a
"sleduje
příhody
sehraného
týmu
mladých
ambiciózních
dealerů,
zaměstnaných
pro
jejich
zvláštní
směs
stylu,
talentu
a
energie.
Ale
se
všemi
penězi
a
leskem
vysokých
financí
přicházejí
vytrvalé
tlaky
na
dobrý
výkon;
tlak
vydělat
před
obědem
další
milion;
tlak
na
předvídání
trhu
ve
zlomku
vteřiny..."
Nemusíte
být
výkonným
právníkem
přes
cenné
papíry,
abyste
poznali,
že
tento
prospekt
je
vinen
neúplným
zveřejněním.
Brilantně
produkovaný
seriál
byl
kritizován
londýnskými
finančními
znalci
jako
nepřesný
v
detailech,
ale
jeho
hlavní
slabinou
je
nerealistické
zobrazení
profesionálních
a
soukromých
osudů
postav.
Když
jsou
vypuštěni
do
obchodní
místnosti
firmy
Shane
Longman,
dělají
jupíci
jen
málo
věcí
správně.
Soudě
podle
peněžních
ztrát
a
chyb
udělaných
v
prvních
dílech,
bude
kapitál
firmy
Shane
Longman
v
posledním
134.týdnu
téměř
vyčerpán.
V
prním
dílu
se
dozvíme,
že
Michelle,
mladší
obchodník
s
dluhopisy,
opravdu
vydělala
před
obědem
další
milion.
Problém
je,
že
ho
zase
stejně
rychle
ztratila.
Raději
než
udržet
ztrátu
před
okolním
světem
v
tajnosti,
Michelle
ji
vyzradí
svačináři,
když
si
objednává
oběd
po
telefonu.
Je
jen
malá
naděje,
že
se
firma
Shane
Longman
dnes
vzpamatuje.
Obchodníci
tráví
dopoledne
horečným
prodejem
dluhopisů
ve
víře,
že
měsíční
výsledky
amerického
obchodu
budou
vypadat
mizerně.
Ach,
zrádná
Kolumbie!
Výsledky
obchodu
dopadnou
dobře
a
cena
všech
těch
prodaných
dluhopisů
vyletí.
Potud
předvídání
trhu
ve
zlomku
vteřiny.
A
velký
úsek
prvního
dílu
je
věnován
snaze
zbavit
se
téměř
bezcenných
japonských
dluhopisů
(odkdy
je
nyní
cokoliv
japonského
téměř
bezcenné?).
Firma
Shane
Longman
překvapivě
přežije
týden,
jen
aby
se
její
vedoucí
činitel
nevinně
doblekotal
k
tomu,
aby
se
stal
cílem
kriminálního
vyšetřování
vnitřního
obchodování.
Místo
aby
sevřeli
řady
a
bránili
pověst
firmy,
požadují
vnitřní
rivalového
onoho
představitele,
vedeni
hulvátským
Američanem,
jeho
rezignaci.
Pleticha
je
zmařena,
když
hlavní
akcionář
firmy,
pěstující
mořské
řasy
na
druhé
straně
zeměkoule,
pospíchá
domů,
aby
podpořil
onoho
představitele.
Ale
vyšetřování
pokračuje.
Pokud
dokážete
spolknout
předpoklad,
že
odměnami
za
takovou
nejapnost
jsou
šestimístné
platy,
stejně
budete
zmateni,
protože
jen
málo
jupíků
si
velmi
nápadně
užívá.
Ve
skutečnosti
jen
velmi
málo
jich
cokoli
užívá.
Dva
se
dělí
o
dům
téměř
prostý
nábytku.
Michelle
bydlí
v
hotelovém
pokoji
a
ačkoli
jezdí
kanárkově
zbarveným
Porsche,
nemá
čas
ho
čistit
nebo
opravovat;
ubohé
auto
může
být
odstartováno
pouze
pomocí
velikých
kombinaček,
protože
klíček
k
zapalování
se
v
něm
zlomil.
A
také
Declanovi,
povinnému
oblíbenci
dam
mezi
herci,
to
trvá
až
do
třetího
dílu,
než
se
dostane
za
první
metu
s
nějakou
svou
obětí.
Možným
vysvětlením
těchto
anomálií
je
to,
že
třídně
citlivá
Británie
není
připravena
na
setkání
s
bohatstvím
vytvořeným
thatcherovským
režimem
volného
podnikání.
Konec
konců,
tohle
nejsou
staré
peníze,
ale
nové,
a
v
mnoha
případech
mladé.
Tento
postoj
je
jasně
ilustrován
v
zacházení
s
Maxem,
nejvíce
okázalou
postavou
mezi
obchodníky
na
parketu.
Dostatečně
jupícky
bydlí
v
opulentně
zařízeném
bývalém
kostele,
obléká
si
značkové
oblečení
a
jezdí
starožitným
autem.
Ale
evidentně
proto,
aby
byl
přijatelný
či
dokonce
oblíbený
masami,
nafoukne
scénář
Maxe,
nosícího
culík,
v
excentrického
génia,
mistra
11
čínských
dialektů.
Nosí
své
prádlo
do
veřejné
automatické
prádelny,
kde
se
setká
s
Francouzskou
punkerskou
dívkou,
která
ho
ošálí,
aby
poskytl
domov
pro
její
domácí
piraňu
a
pak
ihned
ukradne
jeho
auto
a
levně
ho
prodá
v
Dieppe.
Při
produkování
a
propagaci
seriálu
"Hlavní
město,"
utratila
firma
Thames
přibližně
tolik,
kolik
prodělá
firma
Shane
Longman,
když
má
úspěšný
den.
Výrobní
náklady
jsou
nezanedbatelných
8
milionů
liber
(12,4
milionu
dolarů),
a
byly
by
o
mnoho
vyšší,
kdyby
náklady
na
vytvoření
obchodního
parketu
nebyly
již
obsaženy
v
rozpočtu
"Dealerů,"
již
dříve
vyrobeného
televizního
filmu.
Dalšího
půl
milionu
liber
šlo
na
salvu
celostránkových
inzerátů
v
šesti
hlavních
britských
novinách
a
na
velké
plakáty
v
londýnském
metru.
Tyto
náklady
vytvořily
zvláštní
stimul
pro
producenty
seriálu
"Hlavní
město",
aby
ho,
či
jeho
americky
orientovanou
verzi,
střelili
do
Ameriky.
Americký
marketigový
agent
firmy
Thames,
Donald
Taffner,
se
to
právě
chystá
udělat.
Je
rozvážně
optimistický
a
poukazuje
na
tři
americké
komediální
seriály
-
"Tři
dělají
společnost,"
"Příliš
blízko
pro
útěchu"
a
"Vyzkoušej
to"
-
které
měly
britské
předchůdce.
Možná
aniž
by
si
toho
všiml,
pan
Taffner
se
současně
dotýká
problému
i
jeho
ideálního
řešení:
"Hlavní
město"
by
měla
být
komedie,
důstojné
pokračování
ztřeštěných
britských
filmů
"Pokračujte"
ze
60.
let.
Zárodky
již
ve
scénáři
jsou.
První
díl
ukončený
nádherně
roztomilou
scénou,
ve
které
se
osazenstvo
obchodní
místnosti
stará
o
mimino,
oběť
rozpadlého
firemního
manželství.
A
mnoho
mladých
herců
nese
překvapivou
podobu
s
americkými
televizními
a
filmovými
osobnostmi
známými
z
vedlejších
rolí.
Joanna
Kanska
vypadá
jako
mladá
Zsa
Zsa
Gabor;
William
Armstrong,
jenž
hraje
Maxe,
by
mohl
zastoupit
Hanse
Conreida
a
Douglas
Hodge
(Declan)
Jamese
Farentina;
Rolf
Saxon
je
přijatelný
Tommy
Noonan
a
Dorian
Healy
by
mohl
snadno
dublovat
Huntze
Halla,
bezvýrazné
pozadí
komedií
s
Bowery
Boys.
Tak
dobře,
děcka,
všichni
na
plac
na
"Pokračujeme
v
obchodování":
Herci
horečně
prohledávají
kanceláře
kvůli
odloženým
japonským
dluhopisům,
které
najednou
prudce
získaly
na
hodnotě,
protože
banka
Dai-Ichi
Kangyo
Bank
právě
koupila
Bílý
dům.
Ten
tlak
je
příliš
pro
Zsu
Zsu,
jež
dá
políček
členu
ochranky.
Ten
pozadu
spadne
na
terminál
osobního
počítače,
jenž
vybuchne
a
pokryje
tvář
Huntze
Halla
mikročipy.
A
celou
dobu
jsou
dluhopisy
v
plenkách
mimina.
Mělo
by
to
běžet
donekonečna.
Pan
Rustin
je
hlavní
dopisovatel
londýnské
kanceláře
Journalu.