wsj2161.cz

Debora Fosterová si sejme náhrdelník, usadí se v čalouněném křesle a mírně se předkloní. V pozadí tiše hraje kazeta s jazzovou klavírní skladbou a konejšivé ruce Sabiny Vidunasové začínají pracovat na šíji a ramenou paní Fosterové. "Je to jako oáza v této místnosti," pobrukuje si paní Fosterová. Místnost, o kterou se jedná, je ředitelský salónek společnosti H.J. Heinz Co., 60 pater nad pittsburským shonem. Zde, mezi olejovými malbami a mramorovými stolky, se masáže konají každou středu. "Ve dnech, kdy mám opravdu mnoho práce," říká paní Fosterová, která u této společnosti pracuje v oddělení pro vztahy s veřejností, "to vypadá zvrhle, když si vyhradím čas na masáž." Ačkoli tato sezení možná nikdy nenahradí kávové přestávky, masáž na pracovišti, jak je známa v této branži, jistě proniká do společenského života v Americe. V některých společnostech si manažeři na střední úrovni tajně přivádějí masážní terapeuty do kanceláře a bojí se, že manažeři na vyšších úrovních s tím nebudou souhlasit. Záliba paní Fosterové není nic ve srovnání s olejovým, hodinu trvajícím masírováním, které si vychutnávají návštěvníci lázní. Ani se to všechno nepodobá (navzdory tomu, co si myslí někteří vedoucí pracovníci) intimnějším variantám, které se nabízejí ve specializovaných salónech v pochybných částech města. Naproti tomu se masáže pro kanceláře obvykle konají v temně osvětlených konferenčních místnostech, kde vynervovaní zaměstnanci relaxují ve speciálně navržených křeslech zcela oblečeni. Masáže trvají 15 minut a zpravidla stojí kolem 10 dolarů. Některé společnosti, včetně společnosti Heinz, dokonce část poplatku hradí. Od doby, kdy loni u společnosti Heinz tento program začal, má paní Vidunasová při jedné návštěvě asi 15 klientů. Anthony J.F. O'Reilly, ředitel společnosti, nadává při jejím pevném doteku a tvrdí, že pravidelné masáže jsou balzámem na jeho stará fotbalová zranění. Zastánci masáží tvrdí, že masírování hlavy, ramen, šíje a zad mohou velmi pomoci při snížení napětí a zlepšení morálky. Také trvají na tom, že dotek je základní lidskou potřebou, stejně silnou jako potřeba jíst a spát, a že kancelář je na to stejně dobré místo jako kterékoliv jiné. "Hlava se vám prokrvuje, cítíte se lehce a necítíte napětí okolo hlavy ani šíje," tvrdí Minnie Morey, vedoucí provozu v kanceláři Social Security ve městě Grand Rapids ve státě Michigan, kde masáže začaly minulý měsíc. "Když po masáži opouštíte místnost, lidé říkají, že vypadáte, jako byste zářil." Candice Ohlmanová, 35letá masérka, která působí v úřadu ve městě Grand Rapids, dodává: "Zamilovali se do mých rukou." Ne všichni jsou však ohledně masáží na pracovišti v pohodě. Před třemi lety otevřel dveře masážím na pracovišti úřad Internal Revenue Service ve městě San Jose ve státě Kalifornie. A ačkoli si fakturu platili zaměstnanci, daňoví poplatníci reptali. "Někdy, když dochází k uvolnění stresu, slyšíte z místnosti `oh' a `ah'," vysvětluje Morgan Banksová, zdravotní specialistka úřadu. "A nelze, aby daňoví poplatníci přišli na prověrku a slyšeli `oh' a `ah'." Minulý měsíc stížnosti zesílily a masáže přestaly. Nyní hledáme místnost se silnějšími stěnami, " řekla paní Banksová. Masáže se též musí potýkat s problematickou pověstí. Někteří maséři se tomu zkoušeli vyhnout tím, že se označovali za "tělesné pracovníky" a popisovali své návštěvy kanceláří jako "oživující přestávky". Ale masáž, ať je sebecudnější, je stále v mnoha myslích spojována se zpustlou krycí maskou pro prostituci, a to některé vedoucí pracovníky znervózňuje. Vývojová a výzkumná divize společnosti Weyerhaeuser Co., velkého dřevařského koncernu, pozvala loni masérku do svých kanceláří ve městě Tacoma ve státě Washington. Nedočkavým zákazníkem byl Phil Harms, softwarový inženýr. "Když pracujete celý den u terminálu, vytvoříte si spoustu napětí," říká. Po přibližně osmi měsících se ale o těchto sezeních dozvěděl viceprezident divize Ed Soule a ukončil je. Pan Soule tvrdí, že jeho jediná námitka byla, že se masáže konaly v konferenční místnosti společnosti; zdravotnické zařízení s dozorem na oddělení by bylo bývalo v pořádku. "Z mého pohledu by masáže měli ve vhodném poměru provádět jak ženy, tak muži," řekl. S takovým přístupem někteří podnikoví maséři provozují své podnikání raději v tichosti. Russell Borner ze společnosti Park Ridge ve státě New Jersey řekl, že poslední rok pracoval v obrovském chemickém a zpracovatelském koncernu v New Yorku ? zcela bez vědomí vedoucích pracovníků. Do jednoho oddělení přijde jednou za dva nebo tři týdny. Jeho masážní křeslo je uloženo ve skříni a přes ochranku ho převede sekretářka. "To je běžné u mnoha velkých společností," tvrdí Borner, který před tím, než si vybral své současné zaměstnání, pracoval 23 let pro společnost American Telephone & Telegraph Co. Manažeři, jak tvrdí, "mají obavy z toho, jak budou vypadat v očích svých vrstevníků. Mým snem je změnit povědomí lidí vůči doteku. Můj přístup je: Otevřeně vystupme." Občas stačí jen trochu přemlouvání. Elisa Bylerová, masérka v St. Louis, vyhrála nad vedením společnosti Emerson Electric Co., výrobcem elektrických a elektronických zařízení, tím, že poskytla dokumenty a další články vychvalující terapeutické přínosy masáže. Poznamenává, že během svých týdenních návštěv také klade důraz na profesionalitu. "Svážu si vlasy dozadu, nosím lehký make-up a vypadám společensky," říká Bylerová, která od ledna dochází do společnosti Emerson. "Kdybych tam šla tak, jak se normálně oblékám, ptali by se: 'Kdo je tahle hippie?'" Samozvaným otcem masáží na pracovišti je David Palmer, 41letý masér ze San Francisca, jehož posláním je zachránit po doteku hladovějící masy lidí. K tomu Palmer před třemi lety vyvinul přenosné masérské křeslo, které, jak doufá, přinese "strukturované doteky" do hlavního proudu Ameriky. "Kultura ještě není připravená na to, aby se svlékla, položila a nechala se za 45 dolarů hodinu ohmatávat," tvrdí. "Myšlenkou proto je nesvlékat šaty a nechat lidi sedět. Křeslo je způsob, jak masáž nabízet." Sedět v jednom z Palmerových křesel, které stojí 425 dolarů a je dále kopírováno jinými lidmi, je tak trochu jako sedět obkročmo na sklápěcím křesle. Klienti se nakloní dopředu, opřou kolena o boční opěrátka a obličej zaboří do vycpávky na zadní části křesla. (Paní Ohlmanová, masérka v Grand Rapids, říká, že slyšela tuto zvláštní vymyšlenost srovnávat s něčím z dob španělské inkvizice.) Palmer, který slouží jako prezident Asociace masérů na pracovištích a vydává jeden oborový bulletin, tvrdí, že asi 4 000 praktiků - z celkového počtu asi 50 000 certifikovaných masérů v zemi ? nyní používá masážní křesla na pracovišti, stejně jako na rozích ulic, letištích a v supermarketech, na konferencích a na jiných shromážděních, kde lze nalézt unavené lidi. Scot MacInnis, masér ve městě Boulder ve státě Colorado, zažil děsivou příhodu při masáži muže ze supermarketu s biopotravinami v rámci reklamní akce toho supermarketu. Tři minuty po začátku masáže se muž zkroutil, začal se třást a zrudl. Zavolali zdravotníky. Týden potom ten muž řekl MacInnisovi, že šlo o lehkou srdeční slabost nesouvisející s masáží. "Byl to důležitý moment v mé kariéře," říká 31letý MacInnis, který si od té doby pro své podnikání opatřil pojištění odpovědnosti ve výši 1 milionu dolarů. "Ale on se z toho dostal a poté, co sanitka odjela, stála tam stále fronta šesti lidí čekajících na masáž. Ta další paní byla starší a já jsem se bál na ní sáhnout. Ale to je, jako když spadnete s koně a znovu na něj nasedáte." Navzdory počtu příznivců, které masáže na pracovišti získaly, se na ně někteří puristé dívají spatra a trvají na tom, že jediný způsob je masírování celého, nahého těla. Linda Aldridgeová, která provádí masáže celého těla v Pittsburghu, tvrdí, že ačkoli jsou masáže na pracovišti lepší než žádné, měli by si unavení pracovníci uvědomit, že to je jen špička ledovce. "Zanedbávají se celé části těla," tvrdí a dodává, že oblečení ten zážitek kazí. "Nic se nevyrovná zážitku kůže na kůži.