wsj1939.cz

Několik minut po tom, co burza v pátek uzavřela, jsem zavolal senátorovi Billu Bradleymu z New Jersey, oznámil mu, že Dow-Jonesův index akcií průmyslových společností klesl ke konci odpoledne o 190 bodů, a vesele mu sdělil, že vinu za to nese on a jeho kolegové demokraté. Odpoledne vytvořili velkou překážku návrhu prezidenta Bushe na snížení daní z kapitálových zisků, který tento měsíc naprostou většinou prošel sněmovnou a poté se jevil jako již hotová věc. Senátor Bradley si myslí, že takové snížení daní by způsobilo rozpad daňové reformy, kterou v roce 1986 pomáhal připravovat. Ví však, že nejméně 20 jeho kolegů demokratů je pro toto snížení, které je mezi jejich voliči populární, připraveno hlasovat. Proto se postavil do čela těch, kdo naléhají, aby se tomuto snížení zamezilo z procedurálních důvodů. Pomáhal přesvědčit 10 z těchto senátorů, aby jej a vůdce většiny George Mitchella z těchto důvodů podpořili. Konečný termín pro schválení rozpočtu byl 15. října, a tito senátní demokraté odmítli povolit hlasování o přidání kapitálových zisků do rozpočtu, protože věděli, že by prošlo. Tím, že zabránili hlasování o obsahu, postavili v pátek ráno vedení Republikánské strany v Senátu před těžké dilema. Mohli by to vzdát a doufat, že s kapitálovými zisky uspějí na konci měsíce, nebo by mohli zaujmout strategií Bílého domu a vetovat schválení, dokud se kapitálové zisky nepřidají. Hlavním příznivcem Bushova návrhu je Americká obchodní komora. Ta přijala strategii Bílého domu v domnění, že je to nejjistější cesta k vítězství. V pátek v poledne sdělil jeden vysoký představitel Bílého domu Richardu Rahnovi, hlavnímu ekonomovi komory, že Bílý dům schválený návrh rozpočtu neodsouhlasí, pokud nebude mít pevnou záruku, že bude v Senátu povoleno hlasování o obsahu. O dvě hodiny později se v Kongresu objevily první zmínky o tom, že vláda odsouhlasený návrh schválila aniž by od senátních demokratů takovou záruku měla. Rahn byl v šoku a ohledně této záležitosti telefonoval do kanceláře Richarda Darmana, ředitele Úřadu pro řízení a rozpočet a hlavnímu stratégovi vlády. Zanechal mu zprávu, ve které viní Darmana ze zaprodanosti. Byli to ale senátní republikáni, kdo se odklonil od strategie veta. Burza reagovala stejně jako Rahn a při obdržení zprávy, že Darmanova strategie byla opuštěna, se zhroutila. Burza koneckonců reprezentuje kolektivní očekávání ohledně hodnoty toku budoucích příjmů národního akciového kapitálu, snížených na současnou hodnotu. Proč by mělo být tak překvapující, že 30% snížení daně z kapitálového zisku bude na hodnotu národního akciového kapitálu mít tak obrovský dopad? Celková hodnota aktiv v soukromém vlastnictví bez potíží přesahuje 15 bilionů dolarů. Hodnota, se kterou se obchoduje na burzách, se blíží ke 3 bilionům. Kdyby byla daň z jakéhokoli zisku z těchto aktiv zdvojnásobena, nepřipadla by snad ta hodnota vlastníkům těchto aktiv? Není snad rozumné předpokládat, že vaše aktiva by měla vyšší cenu, kdyby vláda najednou prohlásila, že když svůj majetek prodáte, budete si moci nechat o 30 % více zisku, než jste se předtím domnívali? Letošní stabilní vzestup burzy ve skutečnosti souvisel s úspěchem prezidenta Bushe při prosazování jeho návrhu o kapitálových ziscích. Samotné 30% snížení letošních kapitálových zisků činí zhruba 50 miliard dolarů. Mluvíme o skutečných penězích. Když Richard Rahn oznámil finančnímu tisku, že pád burzy byl způsoben překážkou kapitálovým ziskům, všichni ho ignorovali a trochu se mu vysmívali. Týmy reportérů namísto toho ochotně přijaly myšlenku, že obtíže s financováním převzetí společnosti United Airlines okamžitě srazily 7 % z hodnoty národního akciového kapitálu a po celém světě způsobily otřesy. Rahn upozorňoval na slona uhánějícího po Wall Street, zatímco ti s obecně vžitými názory se soustředili na blešku v podobě společnosti UAL. Proč k tomu dochází? Zaprvé, celkem vysoký počet hlavních mluvčích na Wall Street nejsou manažeři portfolia, kteří chápou, že hodnotu aktiv velmi ovlivňuje to, jaké daně na tato aktiva ukládá vláda. Jsou to ekonomové a finanční zpravodajové, kteří souhlasí s názorem, že na snížení daní z kapitálových zisků vydělají bohatí. Přesto si jaksi myslí, že Wall Street nezajímá, že přijde o snížení daní, které v pátek ráno vypadalo tak blízko a nyní je problematické. Pondělní zotavení trhu následovalo po víkendových ujištěních ze strany Darmana, že vláda má jiné plány, jak dosáhnout snížení, které je účinné a rozumné. Argument senátora Bradleyho je, že snížení daně z kapitálových zisků poškodí ekonomiku z dlouhodobého hlediska. Myslí si, že až Bílý dům bude nucen žádat o vyšší daně, aby splnil cíle rozpočtu, nevyhnutelně to povede ke zvýšení sazeb mezních daní z příjmu v roce 1990. To znamená, že spolu se snížením daní z kapitálových zisků se ztratí návaznost na dohodu z roku 1986 a politická skutečnost bude tlačit sazby daní z příjmu nahoru. Protiargument, který vyslechl, je ten, že pokud on a jeho kolegové demokrati uspějí při zavržení prezidentova návrhu, v roce 1990 se kvůli oslabené ekonomice objeví obrovský daňový deficit. V této atmosféře by žádné vážné úvahy o zvýšení daní neexistovaly. Pokud však senátor Bradley připustí hlasování o kapitálových ziscích, ono projde, pak vánoční maloobchodní prodej bude silnější, místo aby byl zatížen pádem burzy, ekonomika v roce 1990 bude silná a daňové zisky na všech úrovních vlády, včetně vlády v New Jersey, budou překvapivě vysoké. Nebude nutné žádné zvýšení daní. Zápas o kapitálové zisky je nejdůležitějším zápasem ve městě. Ve Washingtonu i na Wall Street. Pan Wanniski je prezidentem společnosti Polyconomics Inc. z města Morristown v New Jersey.