wsj1817.cz

Raketoplán Atlantis vynesl na cestu k planetě Jupiter meziplanetární sondu Galileo a povzbudil tak i ambiciózní americký program výzkumu vesmíru. Sonda Galileo, která byla vypuštěna o sedm let později, než bylo původně plánováno, o 1 miliardu dolarů dražší terč odpůrců jaderné energie, byla pro Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) dlouho symbolem problémů. Ale včera, když Atlantis odburácel do kousku jasné oblohy nad Floridou a zavřely se za ním bouřkové mraky, se NASA snažil sondu obrátit v symbol triumfu. "NASA si vedl dobře, to je naše poselství," řekl J.R. Thompson, náměstek ředitele úřadu. Roboticky ovládaná meziplanetární sonda za 1,4 miliardy dolarů má před sebou šestiletou cestu s cílem prozkoumat Jupiter a jeho 16 známých měsíců. Když všechno dobře dopadne, spustí v červenci 1995 do husté atmosféry Jupitera sondu, která nasbírá podrobné informace o plynech, jež se možná podobají materiálu, z něhož před 4,6 miliardy let vznikl vesmír. Jupiter je tak obrovský - je 318krát větší než Země - že jeho gravitace k němu tyto zárodeční plyny možná připoutala navždy bez možnosti úniku. Podrobný průzkum planety Jupiter může přinést vysvětlení toho, co astronom Tobias Owen nazývá "kosmickým paradoxem" života: Jupiter a další tělesa vnější sluneční soustavy jsou bohaté na prvky, jako je vodík, které jsou pro život na Zemi nezbytné, ale na těchto planetách život není, naproti tomu Země má sníženou zásobu těchto prvků, ale života na ní je spousta. Někteří vědci naznačují, že komety a asteroidy mohly z vnější sluneční soustavy na Zem přinést dostatek těchto prvků ke vzniku života. V prosinci roku 1995 zahájí sonda Galileo dvouleté putování po Jupiterových měsících. V roce 1979 poslaly dvě sondy Voyager senzační fotografie Jupiterových měsíců Io a Europa, které je zařazují mezi nejzajímavější tělesa ve sluneční soustavě. Fotografie ukázaly aktivní gejzíry na měsíci Io, které chrlí sirný materiál do jeho atmosféry až do vzdálenosti 190 mil, a naznačily, že na měsíci Europa se pod silnou vrstvou ledu může skrývat oceán. Fotografie měsíce Europa ze sondy Galileo budou podle Torrence Johnsona, vědce účastnícího se projektu Galileo, více než tisíckrát ostřejší než fotografie pořízené sondou Voyager a mohou prokázat, zda je na Europě skutečně jediný oceán s výjimkou těch, které jsou na Zemi. Raketoplán Atlantis vynesl sondu Galileo z odpalovací rampy ve 12.54 Východního letního času a vypustil ji ze svého nákladového prostoru asi o šest hodin později. "Galileo je na své cestě do jiného světa v rukou nejlepších řídících letového provozu na světě," řekl velitel raketoplánu Atlantis Donald Williams. "Leťte bezpečně." Pětičlenná posádka raketoplánu Atlantis provede před svým návratem na Edwardsovu leteckou základnu v Kalifornii plánovaným na pondělí několik pokusů včetně pěstování rostlin a zpracovávání polymerických materiálů. Projekt Galileo byl zahájen v roce 1977 a svědky jeho startu bylo přítomno mnoho veteránů, kteří se na tomto projektu podíleli. Zářící Torrence Johnson v baseballové kšiltovce s logem NASA, nesoucí fotoaparát a dalekohled, start označil za "fantastický". Benny Chin, manažer sondy Galileo, to přirovnal k situaci, kdy sledujete své dítě, jak opouští domov. "Jsem šťastný i smutný zároveň," řekl. Protijaderní aktivisté zaujali méně nadšený postoj. Argumentovali tím, že plutoniový zdroj energie sondy Galileo by mohl při výbuchu raketoplánu vyzařovat smrtelné dávky radiace a včerejší úspěšný start je nijak neuklidnil. Galileo v letech 1990 a 1992 přeletí těsně kolem Země, aby shromáždil energii z jejího gravitačního pole a získal sílu pro let k Jupiteru. Protestující poukazují na to, že by tehdy sonda Galileo také mohla do Země narazit. Sdělili, že poté, co NASA posílil svá bezpečnostní opatření, vzdali se plánů na vniknutí do Kennedyho vesmírného střediska. Jeden protest však přes ostrahu NASA přesto pronikl - počítačový virus způsobil, že na některých monitorech blikaly zprávy protestující proti sondě. Úspěšný start je pokračováním pozoruhodného ozdravení amerického vědeckého vesmírného programu. Sonda Magellan bez lidské posádky už směřuje k Venuši a příští srpen má začít planetu mapovat. Sonda Voyager 2 poslala letos v létě nádherné fotografie Neptunu a jeho měsíce Tritonu. Příští měsíc NASA plánuje vypustit satelit, aby studoval kosmické paprsky, jejichž původ se datuje ke vzniku samotného vesmíru. Raketoplán Columbia se v prosinci pokusí získat zpět satelit, který je na oběžné dráze již téměř pět let a měří zhoubné vlivy vesmíru na materiály a přístroje. V březnu vypustí raketoplán Discovery Hubbleův vesmírný teleskop, přístroj v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, jenž dohlédne do nejvzdálenějších galaxií ve vesmíru. Avšak ne všechna vesmírná vědecká činnost NASA bude tak slibná. V období kolem Dne díkůvzdání se do zemské atmosféry zřítí satelit Solar Max, který NASA na oběžné dráze v roce 1984 opravil. NASA se jej nebude snažit zachránit, ale pokusí se místo toho předvídat, zda se některé kusy roztříští o Zemi a kde.