Patrně
nejzřejmějším
porušením
pravidel
ze
strany
Sovětského
svazu
je
například
radar
v
Krasnojarsku.
-
"Zbraně
řídí
realitu",
zní
titulek
prvního
z
přibližně
20
úvodníků
ze
dne
20.
listopadu
1984,
které
uvádějí,
že
Krasnojarsk
porušil
smlouvu
o
protiraketových
střelách.
-
"Nehledě
na
to,
zda
je
jeho
instalace
určena
pro
účely
raného
varování,
nebo
pro
sledování
vesmíru,
dosud
nebyl
nainstalován,"
uvedli
zákonodárci.
"Proto
jej
v
tuto
chvíli
nehodnotíme
jako
porušení
smlouvy
o
protiraketových
střelách."
V
delegaci
byl
reportér
New
York
Times,
poradci
senátora
Edwarda
M.
Kennedyho
a
poslance
Les
AuCoina
a
pracovníci
Rady
na
obranu
přírodních
zdrojů.
-
Washington
Post,
9.
září
1987.
-
Sovětský
svaz
učinil
bezprecedentní
jednostranné
kroky
k
otevřenému
jednání,
když
nabídl
zástupcům
Spojených
států
možnost
prohlédnout
si
staveniště
krasnojarského
radaru
a
předpolí
radaru
v
oblasti
Gomelu
a
Moskvy,
aby
se
mohli
na
vlastní
oči
přesvědčit,
že
ze
strany
Sovětského
svazu
nedochází
k
žádnému
porušování
smlouvy
o
protiraketových
střelách
z
roku
1972.
-
Dopis
Eduarda
Ševardnadzeho
generálnímu
tajemníkovi
Organizace
spojených
národů
Perezi
de
Cuellarovi
zveřejněný
tiskovou
agenturou
Sovětského
svazu
Tass
dne
10.
června
1988.
-
Výstavba
této
stanice
rovnající
se
svou
velikostí
egyptským
pyramidám
byla,
a
to
říkám
přímo,
jasným
porušením
smlouvy
o
protiraketových
střelách.
-
Eduard
Ševardnadze,
23.
října
1989.
Myslíme,
že
jsme
rádi,
že
pět
let
poté,
co
jsme
začali
psát
o
Krasnojarsku,
Sověti
potvrdili,
že
došlo
k
porušení
dohody.
Možná
teď
budou
souhlasit
dokonce
i
američtí
zastánci.
V
kancelářích
politbyra
se
teď
bezpochyby
odehrávají
nějaké
intriky.
Spolu
s
návrhy
nových
smluv,
nových
půjček
a
samozřejmě
i
přijetí
do
civilizovaného
světa
sovětská
vláda
uznala,
že
má
problém
s
důvěryhodností.
Takže
po
70
letech
konstatuje
to,
co
všichni
víme,
a
doufá,
že
jí
v
jiných
věcech
budeme
věřit.
To
ale
nestačí.
Chtějí-li
Sověti,
abychom
jim
věřili,
musejí
začít
říkat
pravdu
nejen
o
tom,
co
je
zcela
evidentní.
Naším
vlastním
testem
hodnověrnosti
politiky
"glasnosti"
by
bylo
rozhodnutí
Sovětského
svazu
otevřít
se
kompletní
mezinárodní
prověrce
jedné
z
nejproblematičtějších
záhad
americko-sovětských
vztahů
-
údajnému
výbuchu
antraxu
v
sovětském
vojenském
zařízení
ve
Sverdlovsku
v
roce
1979.
Americká
vláda
nikdy
neodvolala
své
hodnocení
tohoto
incidentu
jako
nehody
v
tamním
zařízení
na
výrobu
biologických
zbraní,
což
bylo
tedy
porušení
Dohody
o
biologických
zbraních
z
roku
1972.
V
nedávno
vydané
zprávě
Pentagonu
nazvané
"Sovětská
vojenská
síla"
je
celkově
zaujímán
mírnější
postoj,
avšak
opakuje
se
zde
hodnocení
Sverdlovsku.
Toto
hodnocení
bylo
také
podrobněji
rozvedeno
v
únorovém
prohlášení
Kongresu:
exploze
v
Institutu
mikrobiologie
a
virologie
ve
Sverdlovsku
uvolnila
bakterie
antraxu,
které
měly
za
následek
značný
počet
úmrtí.
Vzhledem
k
tomu,
že
Eduard
Ševardnadze
neotevřel
toto
téma
před
Nejvyšším
sovětem,
Sovětský
svaz
zachovává
oficiální
stanovisko,
že
úmrtí
v
důsledku
antraxu
byla
způsobena
nakaženým
masem.
My
toto
tvrzení
zpochybňujeme,
stejně
jako
jsme
zpochybňovali
loňské
ujištění
Eduarda
Ševardnadzeho
o
tom,
že
Krasnojarsk
neporušil
smlouvu
o
protiraketových
střelách.
A
stejně
jako
jsme
nevěřili
tendenčním
tvrzením
členů
Kongresu
a
obhájců
kontroly
zbrojení,
kteří
navštívili
Krasnojarsk,
ani
teď
nás
nijak
nepřesvědčil
souhlas
s
teorií
o
nakaženém
mase,
vydaný
americkým
týmem
vědců,
kteří
se
loni
setkali
se
svými
sovětskými
protějšky
ve
Washingtonu.
Podle
vysvětlení
Sovětů
antrax
pocházel
z
jedné
dávky
krmiva
pro
zvířata,
vyráběného
z
kostí
dobytka,
jenž
se
pásl
na
půdě,
která
byla
přirozeně
infikována
spórami
antraxu.
Matthew
Meselson
z
Harvardu
-
který,
jak
víme,
prodal
to,
co
se
nazývá
"vědeckou
komunitou",
za
názor,
že
"žlutý
déšť"
v
laoském
Hmongu
byl
ve
skutečnosti
výsledek
spršek
fekálií
obřích
včel
-
označil
sovětský
antraxový
scénář
za
"plně
přijatelný".
My
tomu
nevěříme.
A
zajisté
nevěříme
ani
tomu,
že
si
Michail
Gorbačov
či
kterýkoli
z
jeho
emisarů
v
tomto
směru
zaslouží
důvěru
Západu.
Sverdlovsk
je
velký
šedý
mrak
nad
politikou
glasnosti
a
pochopitelně
i
nad
legitimitou
samotného
procesu
kontroly
zbrojení.
Stížnost
americké
vlády
ohledně
Sverdlovsku,
stejně
jako
v
případě
Krasnojarsku,
není
pouhým
politickým
postojem.
Nedodržování
dohod
o
biologických
zbraních
v
politických
debatách
příliš
nefiguruje
a
americká
vláda
na
jejich
dodržování
vskutku
dostatečně
nenaléhá.
Uvedené
stanovisko
Spojených
států
je
však
podrobně
rozpracované
a
konkrétní
a
představa
biologické
války
je
naprosto
děsivá.
Sověti
by
měli
být
ochotni
uvést
do
chodu
proces,
který
by
jim
umožnil
přiznat,
že
Sverdlovsk
porušil
dohodu
z
roku
1972,
anebo
by
měli
dát
americkým
specialistům
přiměřené
důkazy
o
tom,
že
se
v
plném
rozsahu
jednalo
o
civilní
nehodu.
Než
se
tak
stane,
nemůže
si
politika
glasnosti
zasloužit
takovou
důvěryhodnost,
jakou
Ševardnadze
v
pondělí
ve
svém
projevu
žádal.