wsj0445.cz

wsj0445.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Jestliže jsou japonské firmy tak efektivní, proč někdy potřebuje společnost Kawasaki-Rikuso Transportation týden jenom na to, aby svým klientům řekla, jak rychle může dopravit zboží odsud do Osaky? Proč, do minulého jara, trvalo někdy bance Long-Term Credit Bank of Japan několik dní opravit typografické chyby v dokumentech pro mezinárodní transakce? Protože firmám chyběly kancelářské počítače, které se v USA a západní Evropě považují za standardní vybavení, je reputace špičkové technice japonských firem pravdivá jenom napůl. Jejich továrny možná vypadají jako kulisy pro Spielbergův film, ale jejich kanceláře s řadami úředníků shrbenými nad účetními knihami a abakusy jsou spíše jako výjevy z Dickensova románu. Nyní konečně do Japonska přichází revoluce osobních počítačů. Dopravní společnost Kawasaki-Rikuso letos založila svou vlastní softwarovou přidruženou společnost a utrácí téměř roční zisk na to, aby zdvojnásobila počet počítačových terminálů ve své hlavní kanceláři. V dubnu propojila Long-Term Credit Bank své počítače v Tokiu se svými třemi americkými pobočkami. Celkově byl prodej osobních počítačů v Japonsku v první polovině roku 1989 o 34 % vyšší než ve stejném období vloni. Podle některých analytiků vyskočí během následujících pěti let kombinované využívání osobních počítačů a pracovních stanic v Japonsku o 25 % ročně ve srovnání s cca 10 % v USA. A spolu s nedostatkem pracovních sil a intenzívním konkurenčním tlakem na zvýšení efektivity dochází stále více japonských společností k závěru, že nemají jinou možnost. "Máme ve svých domovských kancelářích příliš mnoho lidí," říká Yoshio Hatakeyama, prezident Japonské manažerské asociace. "Produktivita je v japonských kancelářích relativně nízká." Jak japonské firmy v mnoha odvětvích - od těžkého průmyslu po cenné papíry - zvyšují celosvětově svůj podíl na trhu, vyhlídka na ještě efektivnější japonskou ekonomickou armádu může cizince vyděsit. Ale také nabízí příležitosti, neboť Američané jsou v dobré pozici dodávat příslušné zbraně. Japonsko je možná trhem, na který se zvnějšku proniká těžko, a Spojené státy jsou v některých technologiích beznadějně za Japonskem. Ale alespoň protentokrát jsou Američané mnohem lepší ve výrobě osobních počítačů a softwaru, který je ovládá. Po letech debat o prodávání v Japonsku se tam vážně hrne stále více amerických společností. Společnost Apple Computer Inc. zde za minulý rok zdvojnásobila počet zaměstnanců. Společnost Lotus Development Corp. zkrátila zpoždění mezi uvedením výrobku na trh v USA a v Japonsku ze tří let na šest měsíců. Společnost Ungermann-Bass Inc. na trhu počítačových sítí větší podíl v Japonsku než doma. Ale Japonci musí ještě hodně dohánět. Typická je jedna kancelář Ministerstva zahraničního obchodu a průmyslového provozu a Úřadu pro informační průmysl - hlavního úřadu dohlížejícího na počítačový průmysl. Téměř na každém stole jsou vyrovnány ročenky "Personal Computer" a výtisky Nikkei Computer s oslíma ušima jsou nacpány do stojanů na časopisy. Ale uprostřed dvou tuctů úředníků a sekretářek sedí pouze jeden skutečný osobní počítač. Zatímco prodej osobních počítačů v Americe rostl od roku 1984 průměrně o 25 % ročně a prodej v západní Evropě o úžasných 40 %, prodej v Japonsku byl po většinu této doby beze změn. Japonští úředníci používají osobní počítače dvakrát méně často než jejich evropské protějšky a třikrát méně často než Američané. Navíc mají japonské kanceláře tendenci používat počítače méně efektivně než americké kanceláře. Ve Spojených státech osobní počítače často vykonávají mnoho úloh a připojují se do rozsáhlé sítě. V Japonsku je mnoho stolních počítačů omezeno jen na jednu funkci a nemohou komunikovat s jinými stroji. Například kancelář plánování trhu a podpory prodeje společnosti Nomura Securities pro svých 60 zaměstnanců více než 30 počítačů, což je slušný poměr. Ale stroje nejsou na stolech zaměstnanců, jsou rozmístěny po obvodu velké kanceláře. Některé stroje vytvářejí grafy pro prezentace. Jiné analyzují data. Pro přenos informací z jednoho do druhého pořizují zaměstnanci tiskové výstupy a vkládají data ručně. Pro přenos grafů do pobočkových kanceláří používají fax. Mezitím zapisuje žena sedící vedle nového terminálu značky Fujitsu do grafu informace o akciovém trhu tužkou a sčítá je kapesní kalkulačkou. Při efektivním uspořádání by všechny tyto úkoly mohl vykonávat jeden a týž osobní počítač. Podle firmy Lotus slouží v USA více než polovina prodaného softwaru k osobním počítačům pro tabulkové procesory nebo pro analýzy databází. V Japonsku tyto funkce pokrývají jen asi třetinu softwarového trhu. Stroje určené pouze pro zpracování textu, které v USA skoro vymizely, jsou v Japonsku stále běžnější než osobní počítače. V USA je pětina kancelářských počítačů připojena do nějaké sítě. V Japonsku je propojeno asi 1 %. "Zde se počítače používají pro sběr dat," říká Roger J. Boisvert, který vede skupinu integrovaných technologií v tokijské kanceláři společnosti McKinsey & Co. Říká, že některé japonské provozy, například místnosti burzy cenných papírů, možná předběhly své americké protějšky, ale "v podstatě se v Japonsku na počítačích dělá analýza málo". Prosté nakupování počítačů samozřejmě nevyřeší problémy vždy, mnoho amerických společností se zmýlilo, když nakoupily technologie, kterým nerozuměly. Ale zdravý skepticismus je jenom malým důvodem pro zaostávání Japonska v oblasti osobních počítačů. Poptávku potlačily různé kulturní a ekonomické síly. Protože japonská "abeceda" je tak obrovská, nemá Japonsko žádnou historii používání psacích strojů, a tak "alergie na klávesnici" zůstává běžnou bolestí, zejména mezi staršími pracovníky. "Nemám s tak složitým strojem žádné předchozí zkušenosti," říká Matsuo Toshimitsu, 66letý výkonný viceprezident společnosti Japan Air Lines, když vysvětluje své zdráhání, než letos v létě přijal do své kanceláře terminál. Zatímco většina amerických zaměstnanců své soukromí, japonští "řadoví pracovníci firem" většinou sdílejí velké společné stoly a hodně se spoléhají na staromódní osobní kontakt. Špičkoví japonští vedoucí pracovníci často činí rozhodnutí založená na konsensu a osobních vztazích spíše než na složitých finančních plánech a líbivých prezentacích. A při japonském systému vedení je těžké zavést v celé firmě jediný integrovaný počítačový systém. Kromě toho potřebuje počítač zpracovávající japonský jazyk obrovskou paměť a kvalitní procesor, přičemž obrazovka a tiskárna potřebují mnohem lepší rozlišení, aby složité symboly přesně zobrazily. Donedávna byla většina potřebné technologie nedostupná nebo alespoň příliš drahá. Někteří analytici odhadují, že průměrný osobní počítač stojí v Japonsku asi o 50 % více než v USA. Ale složitý jazyk není jediný důvod. V minulém desetiletí vlastnila více než polovinu japonského trhu s osobními počítači společnost NEC Corp. a vládla mu téměř se silou monopolu. S malou konkurencí je zdejší počítačový průmysl neefektivní. Americkému trhu také dominuje obr, společnost International Business Machines Corp. (IBM). Ale společnost IBM velmi brzy nabídla své základní řešení komukoliv, kdo ho chtěl okopírovat. Učinily to desítky malých společností, čímž se rychle zavedl standardní operační systém. To podněcuje konkurenci a růst, umožňuje uživatelům snadno vyměnit a kombinovat značky a zvyšuje zájem softwarových firem psát softwarové balíky, protože je lze prodat uživatelům téměř jakéhokoliv počítače. Kdyby hudebnímu průmyslu chyběl společný standard, vlastníci společnosti Sony CD by mohli poslouchat Sony verzi skladby "Like a Prayer" od Madonny, ale již ne verzi vyrobenou pro přehrávač Panasonic. To je stav japonského počítačového průmyslu. Společnost NEC nezveřejní svůj kód a každý z asi desítky výrobců svůj vlastní chráněný operační systém - všechny vzájemně nekompatibilní. Firma IBM zavedla svůj standard, aby se pokusila přestat zaostávat za mladou firmou Apple Computer, ale společnost NEC byla vepředu od počátku a nepotřebovala přizvat konkurenční spojence. Velcí hráči se mezitím ani nepokusili okopírovat standard firmy NEC. Firemní hrdost a úzké vazby běžné mezi japonskými výrobci pomáhají vysvětlit proč. Většina rivalů " pracovní vztah s NEC, často prostřednictvím křížového licencování technologie", poznamenala nedávno Japonská asociace pro software osobních počítačů. "Váhají s prodejem strojů kompatibilních s výrobky společnosti NEC, protože firma NEC takové stroje neschvaluje a jejich prodej by ohrozil jejich vzájemný vztah." Výsledkem jsou podle mnoha analytiků vyšší ceny a sporadičtější inovace. Zatímco v USA jsou k dispozici desítky tisíc softwarových balíků používajících standard IBM, říká se, že pro stroje NEC je napsáno jen asi 8 000. Před rokem japonská Komise pro spravedlivý obchod varovala společnost NEC, že možná porušuje antimonopolní zákony, když odrazuje maloobchodníky od poskytování slev. V Japonsku "je software čtyři pět let za USA, protože hardware zaostává o čtyři pět let, neboť firma NEC využívá monopol", stěžuje si Kazuhiko Nishi, prezident společnosti Ascii Corp., jedné z vedoucích japonských společností vydávajících časopisy o osobních počítačích a zabývajících se softwarem. "Nejsou cenové války, není konkurence." Mluvčí firmy NEC odpovídá, že ceny jsou v Japonsku vyšší, protože zákazníci kladou větší důraz na kvalitu a služby než v USA. Dodává, že některé technologické novinky jsou pozadu za americkými, protože Japonci stále dováží základní operační systémy od amerických firem. Ale trh se mění. Vláda financuje několik projektů na podporu používání osobních počítačů. Během následujících tří let dostanou veřejné školy 1,5 milionu osobních počítačů, patnáctinásobek současné úrovně. V soukromém sektoru vytyčuje prakticky každá velká společnost jasně vyjádřené cíle, aby zvýšila kontakt zaměstnanců s počítači. Prodejní kanceláře firmy Toyota Motor Corp. v Japonsku mají desetinu počítačů na zaměstnance ve srovnání s tím, kolik mají jejich vlastní americké pobočky, a během následujících pěti let se mají zhruba vyrovnat. Velká kosmetická firma Kao Corp. plánuje do roka zrušit 1 000 úřednických míst tím, že svěří určité práce, například zpracovávání úvěrových zpráv, které v současné době provádí nezávisle 22 poboček, centrální počítačové síti. Společnost Omron Tateishi Electronics Co. se sídlem v Kjótu doufá, že zvýšení počtu osobních počítačů, které používá, z 66 na 1 000 nejen některé úkoly usnadní, ale také přetransformuje způsob, kterým společnost funguje. "Manažeři byli dlouho těmi, kdo dohlíží na své podřízené, aby se správně plnily příkazy," říká mluvčí. "Ale noví manažeři budou muset být tvůrci a inovátoři... a k tomu je nutné vytvořit prostředí, kde je přístup k informacím zevnitř i vně firmy snadný stejně jako jejich sdílení." Mezitím většina výrobců počítačů nyní soutěží o nové obchody. Společnost Seiko Epson, nováček v oboru, odrazila právní námitky a začala loni prodávat klony počítačů NEC. Získala asi 15 % maloobchodního trhu s osobními počítači. Společnost Sony, která před třemi lety z oboru osobních počítačů dočasně vystoupila, začala v roce 1987 prodávat svou pracovní stanici a rychle se na tomto trhu stala vedoucí japonskou společností. V zemi, kde je o nouze o osobní prostor, připadne velká část budoucího růstu odvětví na laptopy. Společnost Toshiba tento sektor letos v létě prolomila se strojem velikosti sešitu, který se v maloobchodě prodává za méně než 200 000 jenů (pod 1 500 dolarů) - jedním z nejmenších a nejlevnějších osobních počítačů dostupných v této zemi. Společnost Fujitsu Ltd. nešetří na nejdražší reklamní kampani ve své historii - včetně večírku pro 100 000 hostů v Tokyo Dome - na svůj sofistikovaný zvukový a grafický stroj FM Towns, který propaguje pro vše od vedení rodinného účetnictví po trénování karaoke, barového zpěvu. Mnoho společností se dokonce vzdává své tradiční nezávislosti a pokouší se spojovat dohromady, aby vytvořily nějaký standard. Před dvěma lety se většina menších výrobců spojila pod deštníkem společnosti Microsoft, aby zavedli verzi amerického standardu IBM AT. Nebyl z toho výrazný prodej, ale letos v létě společnost Microsoft shromáždila všechny hlavní konkurenty firmy NEC, aby zajistili kompatibilitu svých nových strojů se standardem IBM OS/2. Zdravý a soudržný japonský trh by také mohl japonským společnostem výrazně usnadnit prodej v zámoří, kde je jejich podíl stále minimální. Ale stejně tak by mohl pomoci americkým společnostem, které se také začínají pokoušet trh otevřít. Jako u mnoha jiných druhů zboží je americký podíl na japonském trhu osobních počítačů mnohem menší než ve zbytku světa. Američtí výrobci mají podíl pod 10 % ve srovnání s polovinou trhu v Evropě a 80 % doma. Ačkoliv neexistují žádné formální obchodní bariéry, vstupuje se outsiderům do japonského počítačového průmyslu obtížně. "Kdyby byl trh otevřený, byli bychom tam v roce 1983 nebo 1984," říká Eckhard Pfeiffer, který vede evropské a mezinárodní operace firmy Compaq Computer. Jeho společnost prodává bez většího úsilí více strojů v Číně než v Japonsku. Ačkoliv otevřela přidruženou společnost na Novém Zélandu, Japonsko, jedinou zemi, která nepřijala specifikace orientované na IBM, stále jenom "studuje". A protože se všeobecná maloobchodní centra jako ComputerLand v Japonsku vyskytují málo, zůstává prodej v železném sevření zavedených výrobců počítačů. Ale vinu nesou i Američané. Dlouho se zde málo snažili. Ačkoliv společnost IBM dlouhodobě vede japonský obchod se sálovými počítači, představila svůj první osobní počítač v Japonsku pět let poté, co tak učinila firma NEC, a ten nebyl kompatibilní dokonce ani s americkým standardem IBM. Společnost Apple představila stroj s kanji - takový, který zvládne čínské znaky psané japonštiny - tři roky po vstupu na trh. Kritikové také říkají, že si americké společnosti účtují příliš mnoho. Japonská společnost FTC prohlašuje, že vyšetřuje Apple pro nařčení z odrazování maloobchodů od slev. Ale americké společnosti znásobují své úsilí. Společnost Apple nedávno najala svého prvního japonského prezidenta a přetáhla představitele evropských provozů firmy Toshiba a celý japonský tým špičkových manažerů. Na začátku tohoto roku představila mnohem výkonnější operační systém s kanji a laserovou tiskárnu s kanji. Firma IBM loni začala prodávat svůj první stroj, který může běžet v japonštině i angličtině a který výrazně zlepšuje kompatibilitu s americkými výrobky firmy. "Bude možná trvat i pět let, než se podaří prorazit i v Japonsku," říká John A. Siniscal, který řídí asijsko-tichomořskou kancelář pro americkou softwarovou společnost McCormack & Dodge. "Ale je to obrovská obchodní příležitost.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View