První
návštěva
Richarda
Nixona
v
Číně
v
roce
1972
byla
návštěvou,
která
uvedla
do
pohybu
historicky
významné
sbližování
Pekingu
a
Washingtonu.
Avšak
již
šestá
návštěva
bývalého
amerického
prezidenta
v
Číně,
během
níž
dlouze
hovořil
s
čínskými
vedoucími
představiteli,
nebyla
zdaleka
tak
úspěšná
v
uvolňování
napětí,
které
poslední
dobou
sužuje
čínsko-americké
vztahy.
Nixon,
nejvýznamnější
Američan,
který
navštívil
Čínu
po
červnovém
krvavém
potlačení
demonstrace
za
demokracii
v
Pekingu,
se
stále
vracel
k
mezinárodnímu
rozhořčení
nad
tímto
krveprolitím.
Číňané
si
naopak
vzali
na
mušku
americké
"vměšování"
do
domácích
záležitostí
Číny.
Jeden
z
oficiálních
deníků,
Legal
Daily,
dokonce
Nixona,
který
zde
bývá
běžně
označován
za
"starého
přítele",
přímo
kritizoval.
Deník
ho
obvinil
z
toho,
že
je
vedoucím
zastáncem
"mírového
vývoje",
což
je
okázalá
fráze
vystihující
to,
co
Čína
považuje
za
politiku
zemí
Západu
ke
svádění
socialistických
zemí
ke
kapitalismu.
Toto
napětí
bylo
evidentní
i
během
Nixonova
přípitku
na
závěrečné
recepci
ve
středu
večer,
která
je
obvykle
příležitostí
k
deklamaci
otřepaných
frází
o
věčném
přátelství.
Místo
toho
Nixon
připomněl
svému
hostiteli,
čínskému
prezidentovi
Yangu
Shangkunovi,
že
Američané
neodpustili
čínským
vůdcům
vojenský
útok
z
3.-4.
června,
při
kterém
zahynuly
stovky,
možná
i
tisíce
demonstrantů.
"Mnozí
lidé
ve
Spojených
státech,
včetně
mnohých
přátel
Číny,
považují
tento
zákrok
za
nepřiměřený
a
neoprávněný,"
řekl
Nixon
prezidentu
Yangovi,
který
se
na
rozkazu
k
útoku
přímo
podílel.
"Události
odehrávající
se
od
dubna
do
června
poškodily
respekt
a
důvěru,
kterou
předtím
většina
Američanů
k
čínským
vedoucím
představitelům
cítila."
Číňané
odpověděli
stejně
nediplomatickým
způsobem.
Při
rozhovorech
s
Nixonem
nevyjádřili
čínští
vůdci
žádnou
lítost
nad
tímto
masakrem
a
dokonce
naznačili,
že
Spojené
státy
se
na
demonstracích
z
letošního
jara
významně
podílely.
Nejvyšší
vůdce
Deng
Xiaoping
Nixonovi
na
úterní
schůzce
řekl:
"Upřímně
řečeno,
Spojené
státy
byly
až
příliš
hluboce
zapleteny
do
nepokojů
a
kontrarevolučního
povstání,
které
před
nedávnem
proběhlo
v
Pekingu.
Skutečnou
obětí
byla
Čína
a
je
nespravedlivé
za
to
Čínu
odsuzovat."
Přes
tyto
ostré
výměny
se
zdá,
že
Spojené
státy
a
Čína
stále
hledají
způsob,
jak
zlepšit
vztahy,
které
se
zhoršily
natolik,
že
je
Nixon
označil
za
"největší
krizi
v
čínsko-amerických
vztazích"
od
dob
jeho
první
návštěvy
Číny
před
17
lety.
Jako
odpověď
v
přípitku
Nixonovi
Yang
uvedl,
že
se
vztahy
dostaly
do
"slepé
uličky".
Vztahy
mezi
Čínou
a
Spojenými
státy
jsou
napjaté
od
7.
června,
kdy
se
čínský
disident
Fang
Lizhi
a
jeho
žena
Li
Shuxian
uchýlili
pod
ochranu
velvyslanectví
Spojených
států
v
Pekingu.
Těsně
poté
uvalil
prezident
Bush
na
Čínu
řadu
sankcí,
včetně
přerušení
rozhovorů
na
nejvyšší
úrovni,
což
by
mohlo
být
americkým
Kongresem
v
nadcházejících
týdnech
kodifikováno
v
legislativě.
Nixon
v
Číně
cestuje
jako
soukromá
osoba,
ale
dal
jasně
najevo,
že
je
neoficiálním
vyslancem
Bushovy
administrativy.
V
sobotu
před
odletem
do
Číny
se
Nixon
setkal
s
prezidentem
Bushem
a
jeho
poradcem
pro
státní
bezpečnost
Brentem
Scowcroftem.
A
podle
amerických
zdrojů
má
v
plánu
podat
prezidentovi
koncem
tohoto
týdne
stručnou
zprávu.
Nixon
měl
z
Číny
odletět
dnes.
Podle
amerického
člena
Nixonovy
skupiny
nadnesl
bývalý
prezident
během
20
hodin
rozhovorů
s
nejvyššími
čínskými
představiteli
celou
řadu
kontroverzních
témat.
Tato
témata
zahrnovala
ekonomickou
politiku
Číny,
lidská
práva
a
otázky
týkající
se
disidenta
Fanga.
Nixon
také
Číně
navrhl,
aby
obnovila
svou
účast
ve
Fulbrightově
programu,
akademických
výměnných
pobytech
financovaných
vládou
Spojených
států.
Čína
od
tohoto
programu
v
červenci
odstoupila.
Ve
svých
rozhovorech
vybízel
bývalý
prezident
čínské
vůdce,
aby
uznali,
že
je
jejich
země
součástí
světového
společenství,
a
uvítali
příliv
vnějších
kontaktů
a
myšlenek.
"Myšlenky
přesahují
hranice
a
neexistuje
žádná
ideologická
zbraň
Strategické
obranné
iniciativy
(SDI),
která
by
je
dokázala
sestřelit,"
řekl
ve
středu
na
velvyslanectví
Spojených
států
skupině
Američanů.
Nicméně
neexistují
známky
toho,
že
by
Čína
v
klíčových
otázkách
ustoupila.
Zdá
se
ale,
že
v
jedné
méně
důležité
záležitosti
Nixon
ústupku
dosáhl.
Na
pondělní
schůzce
s
předsedou
vlády
Li
Pengem
Nixon
uvedl,
že
doufá,
že
během
své
návštěvy
amerického
velvyslanectví
nenarazí
na
hlídky
s
kulomety.
A
opravdu,
když
za
dva
dny
dorazil
na
ambasádu,
hlídky
ozbrojené
kulomety
byly
pryč
-
poprvé
po
pěti
měsících.
O
pár
bloků
dál,
u
rezidence
amerického
velvyslance,
odložily
hlídky
obkličující
vyhrazené
místo
rovněž
poprvé
od
začátku
června
své
zbraně
typu
Uzi.
Ovšem
tamní
hlídky
si
ponechaly
pistole
a
v
neoznačených
vozidlech
opodál
hlídkoval
značný
kontingent
neuniformovaných
policistů.
Policie
a
vojáci
navíc
pokračují
v
obtěžování
Američanů,
kteří
minulý
týden
podali
několik
protestů
na
Ministerstvo
zahraničí.
Čínské
hlídky
několikrát
mířily
automatickými
puškami
na
děti
amerických
diplomatů
a
stiskly
spoušť.
Pušky
nebyly
nabité.