wsj0034.cz

Vyberte si libovolnou zemi. Je to nejnovější investiční šílenství, které se žene po Wall Street: horečka kolem uzavřených fondů zemí, oněch veřejně obchodovaných portfolií, která investují do akcií jediné cizí země. Podle washingtonské společnosti Charles E. Simon & Co., zabývající se průzkumem, bylo letos založeno nebo zaregistrováno alespoň 24 fondů zemí, což je třikrát tolik než za celý rok 1988. Dostihová dráha míří od Chile přes Rakousko až do Portugalska. Příští týden bude start Filipínského fondu korunován návštěvou filipínské prezidentky Corazon Aquinové, což je poprvé, kdy hlava státu odstartuje novou emisi na Newyorské burze. Příští oblast? "Všechno je možné - co takhle Novoguinejský fond?" ironicky poznamenává George Foot, řídící společník ve společnosti Newgate Management Associates z Northamptonu v Massachusetts. Současná exploze národních fondů je stejná jako "mánie uzavřených fondů" ve 20. letech, kdy se úzce zaměřené fondy staly nesmírně oblíbené, říká Foot. Po krachu v roce 1929 upadly v zapomnění. Oproti tradičním otevřeným investičním fondům je většina portfolií jedné země fondy "uzavřeného" typu, vydávajícími stanovený počet akcií, které se veřejně obchodují. Díky tomuto nárůstu se počet fondů zemí, které jsou nebo brzy budou zaregistrovány v New Yorku či v Londýně, blíží padesátce. Tyto fondy teď čítají několik miliard dolarů v aktivech. "Lidé chtějí uplatnit své požadavky" teď, dříve než se vyčerpá počet zemí, které jsou k dispozici, říká Michael Porter, analytik newyorské společnosti Smith Barney, Harris Upham & Co. Za vším tímto nadšením je velmi tvrdá soutěž. Soukromí investoři se s léty od burzy odvracejí a investiční firmy se snaží najít produkty, které by se makléřům dobře prodávaly. A aby toho dosáhly, rozhazují firmy své sítě široko daleko. Finanční plánovači často nabádají investory k rozložení investičního rizika a k držení neprůhledných mezinárodních cenných papírů. A mnohé probouzející se trhy předběhly ty vyspělejší, jako například USA a Japonsko. Fondy zemí představují snadný způsob, jak okusit chuť zahraničních akcií bez obtížného vyhledávání konkrétních společností. Ale snadno se přitom spálíte. Politické a měnové výkyvy mohou fondy položit. Další problém: ceny akcií těchto fondů mají tendenci k větším výkyvům, než širší trh. Když se burza 13. října propadla téměř o 7 %, například Mexický fond spadl o 18 % a Španělský fond o 16 %. A po krachu v roce 1987 byly fondy většiny zemí postiženy hůře, než většina akcií. Šílení kolem fondů je v současnosti zaviněno tím, že jsou mnohé z nich obchodovány s historicky nejtučnějšími prémiemi oproti hodnotě svého portfolia. Poté, co byly ke konci roku 1987 a po část loňska obchodovány s průměrným diskontem více než 20 %, se nyní fondy zemí obchodují při průměrné prémii 6 %. Důvod: ceny akcií mnoha těchto fondů rostly letos mnohem strměji, než jimi držené zahraniční akcie. Někteří specialisté říkají, že se pravděpodobně vyplatí zaplatit prémii za fondy, které investují do trhů částečně uzavřených pro zahraniční investory, jako je například Jižní Korea. Avšak některé evropské fondy nedávno vylétly až do nebe; Španělský fond vystřelil k ohromující prémii 120 %. Zaměřili se na něj japonští investoři jako na dobrou dlouhodobou investici, úzce spjatou s evropskou ekonomickou integrací v roce 1992. I několik nových fondů, které ještě ani nejsou plně zainvestovány, poskočilo k obchodování s vysokými prémiemi. "Tato bohatá zhodnocení mě silně znepokojují," říká Porter ze společnosti Smith Barney. Nedávno ztučnělé prémie odrážejí stále globálnější obchodování s některými fondy zemí, navrhuje vysvětlení Porter. Oproti mnohým americkým investorům mohou být ti v Asii a v Evropě, kteří hledají přístup k zahraničním akciím, méně odolní vůči placení vyšších cen za fondy zemí. "Na tyto kótované fondy se dá nahlížet z mezinárodního hlediska," říká Porter. Tak či tak jsou mnozí američtí analytici zděšeni z vysokých úrovní obchodování některých fondů zemí. Argumentují tím, že američtí investoři mohou akcie velkých firem zastoupené v mnoha fondech často nakupovat ve formě amerických depozitních stvrzenek; tyto takzvané ADR zastupují akcie cizích firem obchodovaných v USA. Fondy si tímto způsobem mohou investoři v podstatě koupit bez zaplacení prémie. Lidem, kteří teď přesto chtějí fondy nakupovat, radí Foot ze společnosti Newgate: "Mám pro ně jedinou radu: ti, kdo na večírek přijdou pozdě, by raději měli být připraveni rychle odejít.