s-1
| Dobrý
den
.
|
s-2
| Jmenuji
se
Petra
a
budu
si
tu
s
vámi
teď
chvíli
povídat
.
|
s-3
| Ještě
než
začneme
,
je
mě
dobře
slyšet
?
|
s-4
| Ano
.
|
s-5
| Ráda
bych
si
s
vámi
popovídala
o
vašich
fotkách
.
|
s-6
| Začněme
třeba
s
touhle
.
|
s-7
| Co
to
je
za
fotku
?
|
s-8
| Na
této
fotografii
jsem
já
a
moje
maminka
.
|
s-9
| Vypadá
sice
jako
babička
,
ale
já
jsem
se
narodila
,
když
jí
bylo
čtyřicet
roků
.
|
s-10
| Je
to
fotografie
vyhotovená
na
střeše
hotelu
Carlton
,
tam
odtud
vidíme
výhled
na
Bratislavu
.
|
s-11
| Přijela
jsem
tam
s
mojí
maminkou
na
návštěvu
k
tetičce
a
strýci
,
který
v
tomto
hotelu
pracoval
jako
tlumočník
.
|
s-12
| Jak
se
jmenovala
vaše
maminka
?
|
s-13
| Moje
maminka
se
jmenovala
Josefa
.
|
s-14
| Ze
kterého
roku
to
tak
může
být
fotka
?
|
s-15
| Na
této
fotografii
mně
je
tak
šest
roků
,
takže
je
to
,
dá
říct
,
před
55
lety
.
|
s-16
| Kolik
vám
tedy
bylo
?
|
s-17
| Domnívám
se
,
že
mi
tady
mohlo
být
tak
šest
roků
.
|
s-18
| Skoro
šest
roků
.
|
s-19
| Taky
jsem
na
poprvé
jela
výtahem
.
|
s-20
| Bydleli
jsme
na
venkově
,
tak
to
nebylo
normální
.
|
s-21
| To
je
hezká
vzpomínka
.
|
s-22
| Děkuji
.
|
s-23
| V
tom
hotelu
jste
bydleli
?
|
s-24
| Bydleli
jsme
v
hotelu
,
tam
měla
tetička
pokoj
a
my
jsme
bydlely
u
ní
.
|
s-25
| Byl
to
takový
malý
roztomilý
pokoj
,
nijak
moc
velký
,
ale
všechno
tam
bylo
moc
krásné
.
|
s-26
| Stravovali
jsme
se
dole
v
restauraci
.
|
s-27
| Hlavně
jsme
tam
taky
vzpomínali
.
|
s-28
| Tetička
nám
vyprávěla
,
jak
se
mohlo
ještě
v
té
době
jezdit
do
Vídně
,
jak
tam
byla
pravidelná
lodní
doprava
.
|
s-29
| V
té
době
byly
prakticky
uzavřené
hranice
.
|
s-30
| Ten
mozeček
nemohl
pochopit
,
že
vůbec
je
vedle
země
,
kam
se
v
té
době
nemůže
.
|
s-31
| Byla
to
moc
hezká
cesta
.
|
s-32
| Tam
jsem
poprvé
taky
slyšela
,
že
lidi
mluví
jinak
,
používají
jiný
jazyk
než
češtinu
(
kromě
slovenštiny
)
,
protože
v
tom
hotelu
byla
ubytována
spousta
cizinců
.
|
s-33
| Poprvé
jsem
se
dostala
někam
,
kde
to
bylo
všechno
pro
mě
neznámé
a
úplně
jiný
svět
.
|
s-34
| Byla
jste
ještě
dítě
,
přesto
si
to
všechno
pamatujete
?
|
s-35
| To
není
zase
tak
strašně
dávno
,
lidi
si
pamatujou
mnohem
víc
.
|
s-36
| Myslím
,
že
to
byl
tak
silný
zážitek
,
že
se
to
dá
pamatovat
.
|
s-37
| Byla
jste
ještě
od
té
doby
v
Bratislavě
?
|
s-38
| Ano
,
byla
jsem
tam
ještě
několikrát
i
se
svými
dětmi
.
|
s-39
| Ale
tady
v
tom
hotelu
už
jsem
nikdy
nebyla
,
protože
strýc
i
tetička
se
odstěhovali
do
zahraničí
a
už
ani
nežijou
v
téhle
době
.
|
s-40
| Ale
se
svými
dětmi
jsme
projížděli
přes
Bratislavu
,
když
jsme
jeli
do
Budapešti
,
tak
jsem
Bratislavu
ještě
několikrát
navštívila
.
|
s-41
| Změnilo
se
to
tam
hodně
?
|
s-42
| Všechno
se
změnilo
k
nepoznání
.
|
s-43
| K
lepšímu
?
|
s-44
| Když
je
člověk
dítětem
,
tak
mu
všechno
připadá
mnohem
krásnější
,
než
když
je
starší
.
|
s-45
| Je
to
divné
.
|
s-46
| Jako
dítěti
mi
všechno
připadalo
obrovské
,
veliké
,
nádherné
,
fascinující
a
bohužel
čím
je
člověk
starší
,
tak
vidí
i
krásu
i
nedostatky
.
|
s-47
| Hlavně
taky
jsem
tam
už
nikdy
nebyla
se
svojí
maminkou
,
protože
už
není
mezi
živými
.
|
s-48
| Rozumím
.
|
s-49
| Ten
strýc
byl
bratr
vaší
maminky
?
|
s-50
| Ne
,
to
byl
bratranec
a
tetička
byla
sestřenice
mého
otce
.
|