s-1
| Tatínek
byl
povozník
a
měli
jsme
koně
.
|
s-2
| Vždycky
jsme
měli
pár
koní
.
|
s-3
| Někdy
jsme
měli
i
dva
páry
koní
.
|
s-4
| Tady
,
kde
už
to
není
vidět
,
byla
ještě
jedna
maštal
,
jak
se
říká
u
koní
.
|
s-5
| Tady
za
tím
koněm
byla
taky
jedna
maštal
.
|
s-6
| Takže
tatínek
jezdil
s
koňmi
.
|
s-7
| Jezdil
jednak
na
pole
dělat
po
našich
polích
práci
,
obdělával
naše
pole
,
a
jednak
tím
taky
přivydělávat
nebo
někomu
jinému
na
pole
.
|
s-8
| Jako
hlavní
měl
ale
povoznictví
,
což
bylo
v
té
době
už
,
dá
se
říct
,
umírající
zaměstnání
.
|
s-9
| Všude
už
byla
rozjetá
autodoprava
.
|
s-10
| Můj
tatínek
,
jelikož
byl
už
starší
a
strašně
miloval
koně
.
.
.
|
s-11
| Nechtěl
se
jich
vzdát
.
|
s-12
| Pořád
toužil
pracovat
s
koňmi
.
|
s-13
| Když
jim
nemohl
už
ani
kolikrát
přinést
vodu
a
když
se
k
nám
přiženil
můj
manžel
,
vždycky
říkal
:
"
Zase
jdu
pro
osm
kbelíků
vody
.
"
|
s-14
| Koním
se
dávalo
hodně
vody
.
|
s-15
| Muselo
se
jim
dávat
nápoje
.
|
s-16
| Musela
jste
jako
malá
pomáhat
?
|
s-17
| Musela
.
|
s-18
| To
víte
,
že
ano
,
protože
v
zemědělství
je
vždycky
každá
ruka
dobrá
,
obzvlášť
na
jaře
,
v
létě
,
na
podzim
.
|
s-19
| Taky
jsem
chodívala
na
zahradu
,
když
už
jsem
na
to
byla
trošku
schopná
,
s
maminkou
jsme
obdělávaly
zahradu
.
|
s-20
| Abych
to
vysvětlila
:
Rodiče
vstoupili
do
zemědělského
družstva
.
|
s-21
| Ale
tatínek
měl
koně
,
byla
to
zvláštní
živnost
,
takže
koně
mu
zůstali
.
|
s-22
| Maminka
vstoupila
do
družstva
.
|
s-23
| Bylo
to
někdy
v
roce
1950
.
|
s-24
| Do
roku
1950
jsem
ve
svých
letech
,
kdy
mně
bylo
dvanáct
,
do
třinácti
,
čtrnácti
let
,
kdy
jsme
měli
zemědělství
,
musela
trochu
pomáhat
v
rámci
mých
sil
třeba
i
na
poli
,
když
byla
sklizeň
.
|
s-25
| Když
to
tatínek
posekal
,
svazovalo
se
obilí
do
snopů
.
|
s-26
| Stavěly
se
na
polích
panáci
,
tak
se
tomu
říkalo
.
|
s-27
| I
když
jsem
byla
třeba
jenom
doma
a
nešla
jsem
s
nimi
na
pole
,
bylo
to
aspoň
tak
,
že
jsem
musela
vzít
kolo
a
odvézt
tam
svačinu
,
pití
pro
lidi
,
co
pracovali
na
poli
.
|
s-28
| Mamince
pomáhaly
ještě
různé
ženy
z
ulice
nebo
z
blízkosti
,
které
si
chtěly
přivydělat
a
šly
na
pole
pomáhat
.
|
s-29
| Někdy
byla
doma
teta
,
tatínkova
sestra
,
o
dost
starší
než
tatínek
.
|
s-30
| Vedla
nám
kuchyni
a
domácnost
,
protože
maminka
byla
pořád
mimo
po
zemědělství
.
|
s-31
| Teta
mi
to
nabalila
do
tašky
.
|
s-32
| Dostala
jsem
bandasku
s
nějakým
nápojem
,
k
tomu
jsem
dostala
namazané
chleby
a
šup
jet
za
nimi
na
pole
.
|
s-33
| Bylo
to
třeba
dva
,
tři
kilometry
do
kopce
,
tam
do
těch
větších
.
|
s-34
| Kde
byly
větší
lány
polí
,
tam
jsme
měli
třeba
ten
svůj
.
|
s-35
| Pole
byla
roztroušená
ve
vzdálenosti
třeba
dvou
kilometrů
.
|
s-36
| Byla
tam
různá
menší
pole
různých
majitelů
a
mezi
tím
bylo
to
jedno
naše
konkrétní
pole
.
|
s-37
| Další
pole
bylo
zase
od
toho
třeba
kilometr
nebo
dva
kilometry
.
|
s-38
| Naši
vždycky
říkali
:
"
Budeme
na
tamtom
poli
.
"
|
s-39
| Měla
přesné
názvy
.
|
s-40
| Bylo
to
třeba
Na
Fialkách
,
říkalo
se
Za
Šestákovými
,
Na
Sirotčí
bylo
pole
,
nebo
Na
Ráji
,
Na
Strážensku
.
|
s-41
| Muselo
se
takhle
.
|
s-42
| Dostala
jsem
pokyn
,
kam
mám
s
tou
svačinou
přijet
.
|
s-43
| Když
se
přivážela
úroda
domů
,
samozřejmě
jsem
musela
pomáhat
,
třeba
uklízet
.
|
s-44
| Bohužel
nám
vypršel
čas
.
|
s-45
| Děkuji
vám
za
rozhovor
.
|
s-46
| Já
taky
děkuji
.
|
s-47
| Velice
hezky
se
mi
s
vámi
povídalo
.
|
s-48
| To
jsem
ráda
.
|
s-49
| Mně
s
vámi
taky
.
|
s-50
| Byla
jsem
zvědavá
,
jak
nám
to
půjde
.
|