Dependency Tree

ml_993.05

Date19
Year19

Select a sentence

s-1 V Jámě ?
s-2 V Jámě .
s-3 Tam jsem vlezla do jednoho domu a teď se prudce střílelo .
s-4 Ten dům byl potom prošpikovaný střelami .
s-5 Tu střelbu jsem nějak překonala , tam totiž stříleli Němci z bytu , víte ?
s-6 Všude byla hrozná přestřelka .
s-7 Schovali se do bytů a stříleli na lidi , kteří šli kolem .
s-8 Zázrakem jsem vyvázla a dostala jsem se domů .
s-9 Druhý den jsem šla zase ven , vrátila jsem se domů a byl zapečetěný byt .
s-10 Pořád jsem ho hledala , poněvadž museli pracovat , odklízet všechny zátarasy a bariéry , co se dělaly .
s-11 Letěla jsem k domovníkovi , aby mi dal klíč .
s-12 Vůbec s ním nebyla řeč , přestože mně dřív vždycky pomáhal , když jsem posílala velké balíky do Terezína .
s-13 Byly dva .
s-14 Jednou za čas se mohl poslat dvacetikilový balík .
s-15 Nevěděla jsem , co mám dělat , tak jsem šla na národní výbor .
s-16 Tam byl velice slušný předseda , jmenoval se Hlas .
s-17 Tenkrát jsem s sebou nosila , že jsem české národnosti .
s-18 Všechno jsem mu vylíčila , že mám zapečetěný byt .
s-19 Byli tam manželé , učitelé : " To je náš byt , máme klíče .
s-20 Máme všechno , dostali jsme to přidělené , celý byt patří nám .
s-21 To je německý byt . "
s-22 Říkala jsem : " To není německý byt , to je můj byt . "
s-23 Tak jsem bojovala a Hlas potom rozhodl , že je to můj byt .
s-24 Dostala jsem ho zpět .
s-25 To bylo přes noc , tak jsem šla na policii a tam nechali přespat .
s-26 Dali mi tam na lavici deku a mohla jsem tam přespat .
s-27 Byli slušní tenkrát .
s-28 Teprve druhý den jsem tam šla , poněvadž to bylo k večeru , jsem nemohla nic dělat .
s-29 Měla jsem ho ještě jednou zapečetěný , dostal to nějaký voják , který se vrátil z armády .
s-30 Myslím , že byl z anglické armády , ale byl velice slušný .
s-31 Když jsem mu to řekla , tak mně ihned dal klíče .
s-32 Ty pásky jsem strhla .
s-33 Potom přišli Rusové .
s-34 To bylo to nejhorší , co jsem vůbec zažila .
s-35 Stydím se o tom vůbec povídat .
s-36 Nejdřív jsem byla hrozně nadšená .
s-37 Šla z nich tenkrát hrůza , jak ti Rusové vypadali , když přišli .
s-38 Byli na tancích , lidé jásali .
s-39 Vedle stála naše domovnice a ptala se , proč je taky nevítám .
s-40 Řekla jsem : " Ještě nejsem ve stavu to všechno zpracovat . "
s-41 Potom jsem si řekla : " Je to dobré .
s-42 se to konečně změnilo . "
s-43 Předtím jsem šla shánět zprávy o našich , jestli se nevrátili .
s-44 Tenkrát byly vyvěšené vývěsky , kde dali lidi fotografie " neznáte toho , neznáte toho " .
s-45 Všechny možné židovské fotky dětí , žen , mužů .
s-46 Naše jsem tam nenašla , tak jsem šla a Praha úplně šílela .
s-47 Jak šílela ?
s-48 Šílela štěstím a radostí .
s-49 Všechny je vítali a jsem potom byla taky ráda , že to všechno skončilo .
s-50 Teď to nejhorší , co přišlo .

Text viewDownload CoNNL-U