| s-1
| O
tom
prvním
zranění
-
jak
jsem
říkal
,
seděl
jsem
na
pozorovatelně
na
kraji
lesa
a
nějak
mě
to
škráblo
.
|
| s-2
| Měl
jsem
průstřel
ruky
.
|
| s-3
| Co
se
s
vámi
dělo
?
|
| s-4
| Se
mnou
se
nedělo
vůbec
nic
,
protože
jsem
si
to
nechal
ošetřit
a
zůstal
jsem
tam
dál
.
|
| s-5
| Nešel
jsem
do
lazaretu
,
ačkoliv
mně
to
doporučovali
.
|
| s-6
| Asi
tři
nebo
čtyři
dny
nato
byla
obdobná
situace
,
která
už
byla
daleko
horší
.
|
| s-7
| Zase
jsem
to
řídil
z
kraje
lesa
a
měl
své
dva
telefonisty
zakopané
v
okopu
,
který
si
vykopali
.
|
| s-8
| Měli
tam
telefonické
spojení
s
velitelem
praporu
.
|
| s-9
| Němci
začali
střílet
ze
svých
šestihlavňových
minometů
a
jedna
mina
padla
přímo
do
toho
okopu
.
|
| s-10
| Přímo
do
okopu
,
nezůstalo
v
něm
vůbec
nic
.
|
| s-11
| Úlomky
miny
mě
škrábly
na
dvou
místech
.
|
| s-12
| Jednou
tady
pod
lopatku
a
jednou
na
hýždích
,
tak
jsem
ležel
na
pozorovatelně
.
|
| s-13
| Už
to
nebyla
žádná
sranda
,
takže
mě
pak
donutili
,
abych
do
toho
špitálu
šel
.
|
| s-14
| Šel
jsem
do
špitálu
,
tam
jsem
nějaký
čas
pobyl
a
střepin
ve
mně
pak
našli
ještě
víc
.
|
| s-15
| Potom
jsem
se
vrátil
k
jednotce
.
|
| s-16
| Moje
rota
tehdy
stála
už
za
hranicemi
,
už
jsme
byli
na
našem
území
,
nad
obcí
Vyšný
a
Nižný
Komárník
.
|
| s-17
| Tam
jsme
stáli
.
|
| s-18
| To
znamená
,
že
jste
byl
velice
krátce
v
nemocnici
.
|
| s-19
| Byl
jsem
tam
poměrně
krátce
,
nijak
jsem
to
neprotahoval
.
|
| s-20
| Když
to
vezmeme
takhle
,
tak
šestého
října
se
přešla
hranice
.
|
| s-21
| Nebyl
jsem
tam
dlouho
.
|
| s-22
| Možná
dva
tři
týdny
,
možná
ani
to
ne
.
|
| s-23
| Přesně
si
to
nepamatuji
,
neumím
si
to
seřadit
.
|
| s-24
| Když
řikáte
,
že
jste
se
ještě
vrátil
do
Dukelské
operace
,
která
trvala
dva
měsíce
.
.
.
|
| s-25
| Tam
to
byla
na
začátku
taková
poziční
válka
,
než
byl
zorganizován
mohutný
útok
,
že
se
Němci
z
hory
Obšar
vyhnali
.
|
| s-26
| Pak
to
šlo
ráz
na
ráz
hodně
dopředu
,
posléze
Bardějov
,
přes
Vysoké
Tatry
.
.
.
|
| s-27
| Jak
se
jmenovala
ta
magistrála
?
|
| s-28
| "
Republika
"
se
myslím
jmenovala
.
|
| s-29
| Tou
jsme
procházeli
a
pak
mě
to
trefilo
ve
Štrbě
.
|
| s-30
| A
pořád
se
válčilo
,
ano
?
|
| s-31
| Ne
,
už
jsme
více
méně
jenom
pochodovali
,
protože
Němci
před
námi
prchali
.
|
| s-32
| Tam
žádné
velké
válečné
konflikty
nebyly
,
to
bylo
více
méně
pronásledování
a
my
jsme
možná
prvním
sledu
.
|
| s-33
| Tady
to
odbývaly
možná
sovětské
jednotky
.
|
| s-34
| Ale
ve
Štrbě
se
stalo
to
,
že
jsem
šel
vedle
našeho
vozu
s
minami
.
|
| s-35
| To
nebyl
vůz
,
to
byly
saně
tažené
koňmi
.
|
| s-36
| Najednou
obrovský
záblesk
,
rána
a
měl
jsem
svůj
šinel
úplně
proděravělý
skrz
na
skrz
,
na
cimpr
campr
.
|
| s-37
| Být
tak
o
pět
centimetrů
dál
,
tak
ze
mě
nic
nezbylo
.
|
| s-38
| To
byla
hrozná
klika
.
|
| s-39
| To
už
bylo
vážné
.
|
| s-40
| Měl
jsem
strašně
prudké
krvácení
.
|
| s-41
| Nějak
to
zarazili
a
odvezli
mě
do
sanatoria
Vyšné
Hágy
-
tam
je
známé
plicní
sanatorium
.
|
| s-42
| Tam
jsem
se
podrobil
operaci
,
při
které
ze
mě
zase
vytáhli
nějaké
střepy
,
ale
jednu
střepinu
mám
stále
v
pohrudnici
.
|
| s-43
| Primář
,
který
mě
operoval
jenom
v
místním
umrtvení
,
mi
tam
tu
střepinu
objevil
.
|
| s-44
| Ptal
se
mě
:
"
Chcete
to
vyndat
ven
s
rizikem
,
že
vám
poškodím
pohrudnici
?
|
| s-45
| Nebo
to
tam
chcete
nechat
v
naději
,
že
to
obroste
a
po
letech
o
tom
nebudete
vědět
?
"
|
| s-46
| Byl
to
profesor
Šiška
,
pozdější
předseda
Slovenské
akademie
věd
.
|
| s-47
| Povídám
:
"
Pane
primáři
,
co
byste
dělal
na
mém
místě
?
"
|
| s-48
| Povídá
:
"
Já
bych
to
tam
nechal
.
"
|
| s-49
| Tak
jsem
to
tam
nechal
.
|
| s-50
| Mám
to
tam
do
dneška
.
|