s-1
| Prahy
jsem
nelitovala
.
|
s-2
| To
až
potom
větší
,
když
jsem
se
vrátila
z
koncentráku
,
tak
jsem
toužila
po
Praze
.
|
s-3
| Toužila
jsem
po
nějakém
kulturním
vyžití
,
ale
jako
dítěti
mně
to
nechybělo
.
|
s-4
| Myslím
si
,
že
můj
hlavní
vztah
byl
opravdu
k
přírodě
,
ke
zvířatům
a
tady
byla
ta
možnost
.
|
s-5
| Maminka
,
ačkoliv
byla
taky
narozená
v
Praze
,
byla
pražské
dítě
,
začala
chovat
domácí
zvířectvo
taky
z
toho
důvodu
,
abychom
si
ulehčili
životní
situaci
.
|
s-6
| Pochopitelně
to
byl
velký
přechod
,
když
měl
tatínek
místo
platu
pouze
důchod
a
my
už
byli
větší
.
|
s-7
| Nároky
pochopitelně
rostly
.
|
s-8
| Jak
se
na
vás
projevil
rok
1938
a
1939
-
příchod
Němců
?
|
s-9
| Nesla
jsem
to
těžce
hlavně
proto
,
že
to
postihlo
naši
rodinu
tím
způsobem
,
že
přišly
ty
dvě
tragické
události
-
úmrtí
mého
bratra
a
pak
ještě
smrt
mého
tatínka
.
|
s-10
| Víc
nežli
všechno
ostatní
,
protože
jsme
byli
celkem
apolitická
rodina
.
|
s-11
| Můj
tatínek
nebyl
politicky
organizován
ani
angažován
,
nevím
,
co
volil
.
|
s-12
| O
politice
se
u
nás
doma
vůbec
nemluvilo
,
nepamatuju
se
,
že
by
se
byla
řešila
politika
.
|
s-13
| Ne
s
námi
dětmi
,
ale
nepamatuju
se
ani
mezi
rodiči
.
|
s-14
| Ano
,
pochopitelně
příchod
Hitlera
k
moci
ano
.
|
s-15
| To
ano
.
|
s-16
| To
byla
otázka
,
která
mého
tatínka
velmi
zajímala
a
velmi
se
jí
bál
.
|
s-17
| Měl
z
toho
strach
.
|
s-18
| Moje
maminka
ho
pořád
uklidňovala
,
že
přeci
neděláme
nic
,
proč
bychom
se
měli
dostat
do
nějakého
konfliktu
.
|
s-19
| Ovšem
byla
tady
situace
,
že
nejstarší
bratr
mého
otce
žil
v
Breslau
v
Německu
.
|
s-20
| To
je
dnešní
polská
Wrocław
.
|
s-21
| Můj
strýček
zemřel
už
někdy
v
roce
1935
,
ale
jeho
manželka
a
jeho
dva
synové
pochopitelně
dál
vedli
korespondenci
s
mými
rodiči
.
|
s-22
| V
roce
1937
přestaly
chodit
odpovědi
.
|
s-23
| Moje
maminka
pořád
otce
uklidňovala
a
říkala
:
"
To
víš
,
kdyby
žil
Alois
,
tak
by
ti
napsal
.
|
s-24
| Lízl
ale
prostě
přestala
psát
.
"
|
s-25
| Ale
tatínka
to
nesmírně
rozrušovalo
a
říkal
:
"
To
není
samo
sebou
,
s
těmi
se
něco
děje
.
|
s-26
| To
přece
není
normální
,
abych
jim
napsal
a
ona
neodpověděla
.
"
|
s-27
| Takže
to
byl
první
příznak
,
kdy
jsme
pocítili
strach
z
Hitlera
a
z
následků
,
které
by
mohly
přijít
v
dopadu
na
naši
rodinu
vzhledem
k
rodině
,
která
žila
v
v
Breslau
.
|
s-28
| Pak
měl
ještě
jednoho
bratra
,
který
žil
ve
Slavonskim
Brodě
v
Jugoslávii
.
|
s-29
| S
tím
jsme
ale
až
do
roku
1939
stále
normálně
korespondovali
a
v
Jugoslávii
se
ani
nic
nedělo
.
|
s-30
| Ale
po
tatínkově
smrti
a
po
záboru
,
když
jsme
byli
protektorát
,
přestaly
písemné
styky
i
s
tímto
strýcem
.
|
s-31
| Ten
nepřežil
,
ani
jeho
rodina
,
ani
ti
z
Breslau
a
prakticky
nikdo
z
rodiny
mého
otce
,
ačkoliv
byl
z
osmi
dětí
,
měl
sedm
sourozenců
.
|
s-32
| Jedině
jedna
moje
teta
přežila
.
|
s-33
| Žili
ve
Zlíně
a
jako
"
baťovec
"
byl
její
manžel
služebně
poslán
do
Argentiny
.
|
s-34
| Zachránili
se
,
přežili
.
|
s-35
| Byla
tatínkova
nejstarší
sestra
,
takže
byla
o
hodně
starší
než
já
,
ale
po
válce
jsme
se
ještě
setkaly
.
|
s-36
| Byli
bezdětní
a
po
roce
1948
už
taky
přestal
veškerý
styk
s
nimi
.
|
s-37
| V
roce
1968
jsme
se
znovu
pokusili
s
nimi
navázat
kontakt
,
když
v
pražském
jaru
vznikla
ta
možnost
,
a
už
nám
nikdo
neodpověděl
.
|
s-38
| Protože
už
jí
bylo
42
,
byla
narozená
1903
,
tak
v
roce
1968
byla
i
ta
možnost
,
že
už
nežila
.
|
s-39
| Jak
dlouho
jste
v
roce
1939
až
1942
,
než
jste
šla
do
koncentráku
,
chodila
do
školy
?
|
s-40
| A
sestra
?
|
s-41
| Vůbec
ne
.
|
s-42
| Jen
do
června
1940
a
tím
to
skončilo
.
|
s-43
| Od
roku
1940
se
začaly
nosit
hvězdy
,
takže
jsme
prakticky
nemohly
být
ani
zaměstnané
,
protože
v
Újezdě
nebyl
nikdo
,
kdo
by
nás
zaměstnal
.
|
s-44
| Taky
jsme
nic
neuměly
,
takže
co
bychom
mohly
dělat
ve
čtrnácti
nebo
patnácti
letech
?
|
s-45
| Ale
ani
jsme
se
nemohly
ničemu
vyučit
,
protože
jsme
nesměly
jezdit
vlakem
.
|
s-46
| V
Praze
bychom
eventuálně
bývaly
měly
možnost
.
|
s-47
| Bydlela
jsem
tam
u
jedné
mojí
tety
asi
půl
roku
a
učila
jsem
se
u
paní
Erlichové
šít
.
|
s-48
| To
byl
židovský
módní
salón
.
|
s-49
| Ale
musela
ho
zlikvidovat
,
protože
Židé
nesměli
mít
ani
živnosti
.
|
s-50
| Tím
skončilo
veškeré
moje
učení
,
vrátila
jsem
se
domů
a
prakticky
jsme
do
odchodu
do
koncentráku
žily
doma
.
|