| s-1
| Mám
tady
tři
slova
a
je
kolem
toho
hromada
vykládání
,
takže
to
není
.
.
.
|
| s-2
| Pátá
kazeta
,
desátého
června
1996
,
vypráví
pan
Karel
Redlich
,
Bedihošť
,
Česká
republika
.
|
| s-3
| Příhoda
se
žebříkem
pokračovala
vyšetřováním
.
|
| s-4
| Jak
byli
vyšetřováni
ostatní
,
nevím
,
ale
já
jsem
byl
zavolán
a
přiveden
před
nejvyššího
hodnostáře
pobočních
táborů
Osvětimi
.
|
| s-5
| Jmenoval
se
Hauptsturmführer
Schwarz
.
|
| s-6
| Před
tím
se
třásli
esesáci
,
jak
byl
přísný
na
kázeň
.
|
| s-7
| To
byla
hraniční
otázka
pro
mě
a
já
jsem
si
nemohl
vzpomenout
-
kdo
ode
mě
přebíral
žebřík
.
|
| s-8
| Tam
se
vždycky
motalo
esesáků
víc
.
|
| s-9
| Z
toho
,
co
jsem
předeslal
,
je
jasné
,
kdo
to
byl
.
|
| s-10
| Ale
v
tom
momentu
a
v
tom
rozčílení
jsem
řekl
,
že
to
byl
buď
Frojnreich
,
nebo
Kléman
.
|
| s-11
| Oba
dva
na
mě
samozřejmě
spustili
,
že
tam
nebyli
a
tak
dále
.
|
| s-12
| Vypadalo
to
pro
mě
moc
špatně
,
protože
jsem
právě
toto
nemohl
s
určitostí
říct
a
vymýšlet
jsem
si
přece
nemohl
.
|
| s-13
| Zase
mě
vyhnali
ven
,
to
víte
,
že
jsem
tam
něco
dostal
,
a
byl
jsem
bez
nálady
.
|
| s-14
| Byly
i
tresty
smrti
za
úplné
maličkosti
a
toto
bylo
jasné
napomáhání
útěku
.
|
| s-15
| Naschvál
jsem
tam
nechal
žebřík
a
on
ho
dal
těm
Rusům
a
já
jsem
to
skrýval
nebo
jsem
je
kryl
.
|
| s-16
| Na
to
se
navalí
hromada
věcí
.
|
| s-17
| Sedím
za
esesáckou
boudou
a
kolem
jde
Rottenführer
Schmidt
.
|
| s-18
| To
byl
nějaký
Chorvat
,
byl
snědý
,
černovlasý
,
to
nebyl
pravý
Němec
.
|
| s-19
| Byl
velitelem
postů
stráže
-
byl
nad
nimi
.
|
| s-20
| Byli
dva
,
a
tak
se
střídal
a
vždycky
se
choval
dost
slušně
.
|
| s-21
| "
Co
je
?
|
| s-22
| Sedíš
tady
jak
.
.
.
"
|
| s-23
| Říkal
jsem
:
"
Mám
takovou
a
takovou
věc
.
"
|
| s-24
| "
Co
se
stalo
?
"
|
| s-25
| Říkám
:
"
V
noci
byl
poplach
,
měli
jsme
nástup
.
"
|
| s-26
| V
ten
moment
jsem
věděl
,
protože
Frojnrajch
se
mě
před
posty
,
kteří
byli
na
věžích
,
a
před
celým
lágrem
ptal
,
kde
mám
žebřík
.
|
| s-27
| To
znamená
,
že
o
tom
žebříku
věděl
a
zapíral
,
že
o
žádném
žebříku
neví
.
|
| s-28
| Tím
momentem
jsem
věděl
,
že
to
je
Frojnrajch
.
|
| s-29
| Řekl
jsem
mu
to
.
|
| s-30
| Řekl
jsem
mu
,
jestli
by
byl
tak
hodný
a
šel
za
Hauptsharführerem
Schwarzem
a
řekl
mu
,
že
jsem
si
na
něco
velmi
důležitého
ještě
vzpomněl
.
|
| s-31
| To
to
ujasní
.
|
| s-32
| Schwarz
mě
tam
nechal
dojít
,
vyslechl
mě
.
|
| s-33
| Řekl
jsem
:
"
To
může
celý
lágr
,
všichni
Posti
můžou
dokázat
,
že
to
tak
bylo
,
že
to
byl
Frojnrajch
.
"
|
| s-34
| Načež
mně
dal
odchod
,
já
jsem
se
o
tom
případu
už
nic
nedověděl
.
|
| s-35
| Za
nějakou
dobu
zmizel
Frojnrajch
z
lágru
,
byl
pryč
.
|
| s-36
| Jenom
jsem
se
dověděl
jednu
věc
,
a
to
že
náš
velitel
,
Lagerälteste
,
to
byl
vězeňský
velitel
,
byl
pokáraný
.
|
| s-37
| Jeho
povinnost
je
,
když
jde
nějaký
civil
do
lágru
,
ho
sledovat
.
|
| s-38
| Jmenoval
se
Penevic
a
byl
z
Lipska
.
|
| s-39
| Údajně
to
prý
odnesl
ten
komínář
.
|
| s-40
| To
už
jsem
ale
nevěděl
,
mně
se
nic
nestalo
.
|
| s-41
| Nevěděli
ale
,
že
jsem
si
vzpomněl
na
jednu
věc
,
která
se
udála
před
tím
asi
týden
nebo
deset
dnů
.
|
| s-42
| Nějaký
Rus
mně
přišel
prodávat
papuče
za
kousek
chleba
.
|
| s-43
| To
byli
zřejmě
oni
.
|
| s-44
| Potřebovali
nějakou
rezervu
na
cestu
.
|
| s-45
| To
jenom
tak
mimoděk
.
|
| s-46
| Ten
Frojnrajch
nebyl
asi
měsíc
nebo
šest
týdnů
k
vidění
.
|
| s-47
| Potom
se
ale
objevil
a
já
jsem
měl
u
něho
rajt
.
|
| s-48
| To
nemáte
ponětí
.
|
| s-49
| Když
měl
službu
,
tak
první
,
co
ráno
udělal
bylo
:
"
Pojď
jsem
.
"
|
| s-50
| A
už
mně
sázel
na
holou
.
|