| s-1
| Možná
si
dělali
alibi
.
|
| s-2
| Byli
tam
různí
,
že
ano
.
|
| s-3
| Ale
nás
to
usvědčovalo
v
tom
,
že
už
to
nemůže
dlouho
trvat
.
|
| s-4
| Skutečně
už
potom
začátkem
května
přijely
ruské
tanky
.
|
| s-5
| Němci
tam
byli
do
poslední
chvíle
?
|
| s-6
| Potom
začali
utíkat
a
při
tom
,
jak
utíkali
,
se
snažili
obstřelovat
šance
.
|
| s-7
| Ale
málokdo
byl
asi
zasažen
,
protože
měli
strach
o
svoje
životy
,
takže
to
byl
úplný
úprk
.
|
| s-8
| Ruští
vojáci
nám
tam
něco
nechali
-
nějaké
balíčky
,
čokolády
a
takové
věci
.
|
| s-9
| Nezdržovali
se
,
protože
říkali
,
že
pospíchají
,
že
jedou
na
Prahu
.
|
| s-10
| Ale
radovali
jsme
se
taky
předčasně
,
protože
když
odjeli
,
tak
někteří
Němci
začali
ještě
střílet
.
|
| s-11
| Ale
odstřelovali
šance
,
tak
jsme
se
pochopitelně
snažili
být
v
ubikacích
a
nechodit
ven
,
abychom
je
nedráždili
.
|
| s-12
| V
tu
dobu
tam
přijel
Mezinárodní
červený
kříž
a
už
jsme
byli
zachráněni
.
|
| s-13
| Malinko
se
vrátím
.
|
| s-14
| Když
Rusové
přijížděli
,
tak
jste
je
viděli
nebo
přijeli
až
dovnitř
?
|
| s-15
| Jak
to
bylo
přesněji
?
|
| s-16
| Viděli
jsme
je
,
projížděli
přímo
.
|
| s-17
| Městem
?
|
| s-18
| Pamatuju
si
,
že
když
projížděli
,
tak
jsme
viděli
možná
jeden
nebo
dva
tanky
.
|
| s-19
| Už
nevím
.
|
| s-20
| Všechny
tam
asi
nejely
.
|
| s-21
| Ale
pro
nás
to
byl
signál
k
tomu
,
že
už
se
opravdu
něco
děje
a
že
by
se
to
dalo
i
přežít
.
|
| s-22
| Pak
Červený
kříž
-
přijela
auta
nebo
jak
to
bylo
?
|
| s-23
| To
už
si
nepamatuju
.
|
| s-24
| Najednou
tam
byli
.
|
| s-25
| Už
nevím
jak
.
|
| s-26
| Cítili
jsme
velikou
úlevu
,
jenomže
těsně
předtím
přišel
nějaký
transport
a
to
byli
strašně
zubožení
lidé
.
|
| s-27
| Z
nějakého
tábora
je
přivezli
do
Terezína
a
to
byly
úplné
trosky
.
|
| s-28
| Úplně
cáry
kůže
a
vši
pod
tím
.
|
| s-29
| To
byli
opravdu
strašně
chudí
lidé
.
|
| s-30
| Zřejmě
proto
tam
potom
vypukla
.
.
.
|
| s-31
| Tyfová
.
.
.
|
| s-32
| Tyfus
,
ano
.
|
| s-33
| Proto
tam
byla
asi
šest
neděl
karanténa
.
|
| s-34
| Pan
Blan
,
Noemčin
tatínek
,
tam
pro
ni
přijel
a
ještě
s
Fanynkou
jsme
se
k
ní
přidaly
.
|
| s-35
| Ta
byla
taky
úplně
bez
rodičů
.
|
| s-36
| Už
ani
nevím
,
jak
jsme
obelstily
stráž
,
protože
to
bylo
hlídané
.
|
| s-37
| Ale
v
noci
jsme
se
propašovaly
a
dostaly
jsme
se
přes
stráž
na
svobodu
.
|
| s-38
| Konečně
na
svobodu
.
|
| s-39
| Bylo
to
docela
dramatické
,
dá
se
říct
,
protože
nejdřív
jsme
šli
pěšky
.
|
| s-40
| Potom
se
k
nám
přidal
nějaký
partizán
,
pak
nám
někde
na
dvoře
dali
koně
,
lidé
nás
všude
chtěli
krmit
.
|
| s-41
| Je
zajímavé
,
že
ženy
by
nám
bývaly
dávaly
to
nejlepší
a
muži
je
brzdili
.
|
| s-42
| Říkali
:
"
To
jim
nemůžete
dát
,
zemřeli
by
.
|
| s-43
| Vždyť
jsou
vyhladovělí
,
to
je
mastné
,
a
tak
musíte
jíst
pomalu
a
opatrně
.
"
|
| s-44
| Zásobili
nás
.
|
| s-45
| Dá
se
říct
,
že
jak
jsme
tak
šli
,
všude
nás
lidé
srdečně
vítali
a
dali
by
nám
bývali
to
poslední
.
|
| s-46
| Nakonec
jsme
dostali
i
nějaký
žebřiňák
,
takže
ten
partizán
toho
vyhublého
koníčka
tenkrát
ještě
zapřáhl
,
a
tak
jsme
dojeli
do
Prahy
.
|
| s-47
| Pamatuju
si
,
že
zvonily
všechny
zvony
,
bylo
poledne
.
|
| s-48
| Už
byl
konec
války
a
hlavně
v
poledne
asi
tady
zvony
pak
vyzváněly
každý
den
.
|
| s-49
| To
mě
úplně
dojalo
.
|
| s-50
| Vůbec
jsem
nemohla
věřit
,
že
jsem
v
Praze
,
že
jsem
doma
.
|