| s-1
| Tenkrát
jsem
tomu
nerozuměla
.
|
| s-2
| Kde
se
to
konalo
,
jestli
to
bylo
přímo
v
Terezíně
nebo
mimo
,
nevím
.
|
| s-3
| Teta
mi
vypravovala
,
že
jezdili
na
Křivoklát
kácet
stromy
.
|
| s-4
| Na
Křivoklátu
měla
kdysi
přítele
a
navštěvoval
ji
tam
i
on
.
|
| s-5
| Vím
jen
,
že
se
jmenoval
Hynek
.
|
| s-6
| Byla
jsem
ráda
,
že
jsem
tam
tetu
měla
.
|
| s-7
| Využila
jsem
každou
chvilku
,
kdy
jsem
ji
mohla
navštívit
,
protože
jsem
ji
měla
opravdu
moc
ráda
.
|
| s-8
| Proto
když
šli
ještě
tentýž
rok
v
prosinci
1943
do
transportu
,
tak
jsem
se
dobrovolně
hlásila
s
nimi
,
ale
oni
mě
nevzali
.
|
| s-9
| Myslela
jsem
si
,
že
nás
schválně
trhají
jako
rodinu
.
|
| s-10
| Věděli
,
že
jsem
chtěla
s
tetou
za
každou
cenu
jít
.
|
| s-11
| Pak
jsem
se
ale
dozvěděla
,
že
to
byl
vyhlazovací
tábor
,
kam
šli
.
|
| s-12
| Takže
na
jednu
stranu
to
byla
pro
mě
určitá
ochrana
,
že
jsem
zůstala
v
Terezíně
.
|
| s-13
| Možná
že
to
bylo
taky
proto
,
že
si
tam
udržovali
míšence
.
|
| s-14
| Když
posílali
tolik
lidí
do
dalších
vyhlazovacích
táborů
,
tak
si
myslím
,
že
si
tam
udržovali
aspoň
někoho
.
|
| s-15
| Esesáci
,
co
tam
byli
,
tam
měli
dobré
živobytí
a
asi
nemuseli
na
frontu
.
|
| s-16
| Říkáte
oni
posílali
do
transportů
.
|
| s-17
| Oni
mě
nevybrali
.
|
| s-18
| Kdo
?
|
| s-19
| Asi
komandatura
.
|
| s-20
| Říkávalo
se
tomu
komandatura
.
|
| s-21
| Kam
jste
se
šla
dobrovolně
hlásit
?
|
| s-22
| Pamatujete
si
to
?
|
| s-23
| Na
komandaturu
.
|
| s-24
| Ale
s
kým
jsem
mluvila
,
už
nevím
.
|
| s-25
| Jmen
tam
bylo
hodně
,
nepamatuju
si
je
.
|
| s-26
| Mluvila
jste
německy
?
|
| s-27
| Když
jsem
tam
šla
a
něco
jsem
chtěla
,
tak
německy
.
|
| s-28
| Říkala
jsem
,
že
bych
chtěla
jít
se
svojí
tetou
.
|
| s-29
| Vyhodili
mě
,
ani
se
se
mnou
nebavili
.
|
| s-30
| Mohla
jste
ji
doprovodit
?
|
| s-31
| To
se
nesmělo
.
|
| s-32
| To
se
nesmělo
a
já
ani
přesně
nevím
,
kdy
je
odváželi
.
|
| s-33
| Jestli
v
noci
nebo
kdy
.
|
| s-34
| To
ani
nevím
.
|
| s-35
| Jenom
vím
,
že
jsem
stále
čekala
,
že
o
sobě
podá
nějakou
zprávu
.
|
| s-36
| Pořád
jsem
doufala
,
že
žije
,
ale
asi
ne
,
protože
by
se
určitě
ozvala
.
|
| s-37
| Strejda
Karel
taky
.
|
| s-38
| Takže
už
jste
o
nich
nikdy
v
životě
neslyšela
?
|
| s-39
| Nikdy
.
|
| s-40
| Už
nikdy
.
|
| s-41
| Ještě
nějací
příbuzní
takto
zmizeli
?
|
| s-42
| Moji
příbuzní
už
ne
.
|
| s-43
| Vy
jste
tam
tedy
zůstala
.
|
| s-44
| Ano
,
vydržela
jsem
tam
s
ostatními
až
do
konce
.
|
| s-45
| Jaký
tam
byl
běžný
život
?
|
| s-46
| Jaký
byl
všední
den
,
sváteční
den
?
|
| s-47
| Dá
se
říct
,
že
se
tam
žilo
stále
ve
strachu
.
|
| s-48
| Nikdy
jsme
nevěděli
,
co
přinese
budoucí
den
.
|
| s-49
| Kam
půjdeme
do
práce
,
jsme
taky
nevěděli
.
|
| s-50
| Navíc
jsem
byla
dost
nešikovná
na
polní
práce
,
to
jsem
neznala
.
|