s-1
| Dobrý
den
.
|
s-2
| Dobrý
den
.
|
s-3
| Jmenuji
se
Pavla
a
budu
si
tu
teď
s
vámi
chvíli
povídat
.
|
s-4
| Dobře
,
budeme
si
povídat
.
|
s-5
| Ještě
než
začneme
,
je
mě
dobře
slyšet
?
|
s-6
| Je
vás
dobře
slyšet
.
|
s-7
| Doufám
,
že
mě
taky
.
|
s-8
| Ráda
bych
si
s
vámi
povídala
o
vašich
fotkách
.
|
s-9
| Ano
.
|
s-10
| Vidím
,
že
už
jsou
připravené
.
|
s-11
| Začněme
třeba
s
touhle
.
|
s-12
| Co
je
na
této
fotce
?
|
s-13
| Na
této
fotce
je
činžovní
vilka
ve
Starém
Plzenci
u
Plzně
.
|
s-14
| Bydleli
jsme
tam
za
mého
dětsví
asi
v
době
,
kdy
jsem
začínal
chodit
do
školy
.
|
s-15
| My
jsme
bydleli
v
přízemí
a
nahoře
v
patře
bydlela
další
rodina
.
|
s-16
| Kolem
domku
byla
krásná
veliká
zahrada
,
kterou
jsme
mohli
využívat
.
|
s-17
| Hned
za
zahradou
byl
les
.
|
s-18
| Kousek
dál
,
když
se
šlo
po
cestě
,
se
mohlo
vyjít
na
stráň
.
|
s-19
| Po
stráni
se
dá
jít
až
k
známé
rotundě
svatého
Petra
,
kde
jsou
pozůstatky
bývalého
paláce
Přemyslovců
z
9
.
století
.
|
s-20
| Dneska
už
jsou
tam
jenom
základy
,
ale
rotunda
předrománského
typu
,
později
upravovaná
,
tam
stojí
a
je
zdaleka
vidět
.
|
s-21
| Do
Plzence
jsme
se
přestěhovali
z
Plzně
,
když
se
narodil
můj
mladší
bratr
.
|
s-22
| Byly
jsme
tři
děti
a
maminka
přestala
chodit
do
práce
.
|
s-23
| Rodiče
usoudili
,
že
pro
nás
bude
lepší
,
když
budeme
na
venkově
než
ve
městě
,
v
Plzni
.
|
s-24
| Komplikovanější
to
bylo
pro
tatínka
,
poněvadž
musel
každé
ráno
pěšky
na
nádraží
ve
Starém
Plzenci
,
které
je
na
opačném
konci
Plzence
.
|
s-25
| Tam
musel
nasednout
do
vlaku
a
vlakem
jet
do
Plzně
,
aby
byl
na
šestou
hodinu
ráno
ve
Škodovce
,
kde
byl
zaměstnaný
.
|
s-26
| Začal
jsem
tady
chodit
do
první
třídy
obecné
školy
.
|
s-27
| Škola
byla
ve
čtvrti
zvané
Malá
Strana
.
|
s-28
| Stojí
tam
dodneška
.
|
s-29
| Chodil
jsem
tam
samozřejmě
pěšky
.
|
s-30
| Nebylo
to
daleko
,
asi
tak
půl
hodinky
cesty
.
|
s-31
| Byl
jsem
ještě
malý
a
chodil
jsem
po
cestě
,
na
které
se
z
jara
pásly
husy
s
housaty
.
|
s-32
| Poněvadž
jsem
se
jich
bál
,
tak
jsem
je
častokrát
obcházel
po
loukách
,
abych
se
jim
vyhnul
,
aby
za
mnou
neběhaly
a
nesyčely
na
mě
.
|
s-33
| Byla
to
starobylá
škola
.
|
s-34
| Byly
tam
lavice
v
jednom
kuse
pro
čtyři
žáky
nebo
žákyně
s
kalamářem
na
pevno
.
|
s-35
| Tenkrát
se
všechno
ještě
psalo
inkoustem
.
|
s-36
| Ještě
si
pamatuju
na
slečnu
učitelku
Peroutkovou
,
která
nás
měla
v
první
třídě
.
|
s-37
| Chodil
jsem
tam
do
první
a
druhé
třídy
,
pak
jsme
se
zase
přestěhovali
zpátky
do
Plzně
.
|
s-38
| Kolik
má
dům
místností
?
|
s-39
| Už
si
nepamatuju
,
kolik
má
dům
místností
.
|
s-40
| Moc
jich
asi
nebylo
.
|
s-41
| Ale
bylo
tam
krásné
okolí
.
|
s-42
| Vpředu
byla
zahrada
a
za
domkem
dvorek
,
kde
jsme
měli
pingpongový
stůl
.
|
s-43
| Učili
jsme
se
tam
s
naším
tatínkem
hrát
ping
-
pong
.
|
s-44
| Občas
za
námi
z
Plzně
přijela
babička
nebo
strejdové
,
takže
tam
bylo
živo
.
|
s-45
| Bydlíte
tam
stále
?
|
s-46
| Kdepak
.
|
s-47
| Dávno
ne
.
|
s-48
| Bydleli
jsme
tam
asi
dva
nebo
tři
roky
,
pak
jsme
se
přestěhovali
znovu
do
Plzně
a
z
Plzně
potom
do
Prahy
.
|
s-49
| Pak
už
to
šlo
.
|
s-50
| Už
jsem
změnil
spoustu
bydlišť
.
|