| s-1
| Točíme
třetí
kazetu
s
panem
Arnoštem
Šnajderem
.
|
| s-2
| Ano
,
točíte
.
|
| s-3
| Jsem
Šnajdr
a
vypovídám
,
co
s
námi
bylo
.
|
| s-4
| Přišli
jsme
do
Davidovky
,
kde
první
,
co
se
stalo
,
nesli
játra
.
|
| s-5
| Za
celou
dobu
nikdo
játra
neviděl
a
teď
najednou
játra
.
|
| s-6
| Nekoupil
jsem
je
,
protože
jsem
neměl
zlaté
zuby
,
měl
jsem
.
.
.
|
| s-7
| To
prodávali
?
|
| s-8
| Prodávali
.
|
| s-9
| Nevím
,
jaké
byli
národnosti
,
byly
to
různé
národy
,
Italové
,
různé
.
|
| s-10
| Kdo
prodával
,
to
byli
vězni
nebo
kdo
?
|
| s-11
| Nemůžu
vám
přesně
říct
,
kdo
to
byl
.
|
| s-12
| Byl
to
takový
soustředěný
tábor
lidu
,
který
vzali
do
zajetí
.
|
| s-13
| Fronta
zuřila
dopředu
nebo
to
Rusové
,
Němci
nebo
Maďaři
brali
obchvatem
a
my
jsme
se
dostali
na
takový
neutrální
kus
země
.
|
| s-14
| Mířili
jsme
do
tábora
do
Davidovky
.
|
| s-15
| Tam
jsem
prožil
to
,
co
vám
říkám
,
nabízeli
tam
a
tak
.
|
| s-16
| Potom
jsem
se
něco
dozvěděl
,
ale
neviděl
jsem
to
.
|
| s-17
| Chránil
jsem
se
a
bránil
,
protože
jsem
byl
ještě
v
dobré
kondici
,
raději
jsem
nikam
nechodil
.
|
| s-18
| Říkali
ale
,
že
v
chodbách
,
kde
chodili
lidé
tělem
trochu
slušní
,
je
zabíjeli
a
konzumovali
.
|
| s-19
| Mimo
jiné
taky
konzumovali
i
lidi
,
kteří
byli
mrtví
.
|
| s-20
| Vyřezávali
kusy
masa
ze
zadku
,
kde
ještě
bylo
,
anebo
vnitřnosti
.
|
| s-21
| Na
umučených
lidech
nic
nebylo
,
žádné
maso
,
kousky
masa
byly
akorát
na
stehnech
a
potom
vnitřnosti
.
|
| s-22
| Vy
nevíte
,
kdo
to
byl
,
kdo
to
komu
dělal
?
|
| s-23
| To
se
nikdy
nemohu
dozvědět
,
mohu
jedině
konstatovat
,
že
to
dělal
.
|
| s-24
| Jestli
to
dělal
Maďar
,
Ital
,
Němec
,
nebo
někdo
jiný
z
nás
,
nemůžu
potvrdit
,
protože
jsem
viděl
jen
to
maso
.
|
| s-25
| Když
tam
vypukl
skvrnitý
tyfus
,
držel
jsem
se
dlouho
.
|
| s-26
| Spolu
s
jedním
dobře
známým
,
jmenoval
se
Pasikovič
,
znal
jsem
i
jeho
rodiče
,
a
ještě
nějakým
Habrmanem
jsem
se
.
.
.
|
| s-27
| Oba
byli
starší
než
já
,
rození
1905
.
|
| s-28
| Nechci
zase
pokračovat
hlouběji
dál
,
byli
jsme
tam
až
do
jara
,
tak
to
zkrátím
.
|
| s-29
| Po
tom
skvrnitém
tyfu
jsme
se
dostali
.
.
.
|
| s-30
| Pamatuju
si
,
jak
jsem
dostal
skvrnitý
tyfus
,
ale
to
už
jsem
bydlel
.
|
| s-31
| Nikdo
tam
nebydlel
,
žádní
lidi
nebydleli
.
|
| s-32
| To
byla
náhoda
.
|
| s-33
| Nevím
,
jakým
způsobem
,
ale
Pasikovič
našel
světnici
a
nějakou
paní
a
my
jsme
do
té
světničky
šli
bydlet
.
|
| s-34
| Já
už
jsem
měl
tyfus
,
usnul
jsem
a
dostal
jsem
velkou
ránu
do
hlavy
.
|
| s-35
| Takto
jsem
se
chytil
a
povídám
:
"
To
je
dobře
,
že
nejsem
zakrvácený
.
"
|
| s-36
| Nemoc
mě
schvátila
a
vážil
jsem
do
jara
asi
35
kg
.
|
| s-37
| Pasikovič
,
Hamrman
a
byli
tam
ještě
jiní
z
Berehova
.
.
.
|
| s-38
| Z
Berehova
?
|
| s-39
| Z
Berehova
.
|
| s-40
| Nepamatuju
si
už
přesně
,
jak
se
jmenovali
.
|
| s-41
| Pomáhali
mně
vstát
.
|
| s-42
| Vůbec
žádné
jídlo
nebylo
.
|
| s-43
| Pamatuju
si
,
že
byla
obklíčená
Davidovka
a
Rusové
letecky
shazovali
chléb
.
|
| s-44
| To
říkali
,
já
jsem
ležel
.
|
| s-45
| Shazovali
chléb
a
lidé
byli
jako
zvířata
.
|
| s-46
| Není
možné
,
aby
člověk
uvěřil
,
co
to
bylo
za
lidi
.
|
| s-47
| Byli
hladoví
nehleděli
na
to
,
že
tam
byla
policie
,
snad
ruská
,
a
střílela
po
nich
,
aby
ten
chleba
nekradli
,
aby
se
dostalo
i
ostatním
.
|
| s-48
| Nebylo
to
možné
.
|
| s-49
| Rvali
to
,
až
všechno
rozervali
.
|
| s-50
| Ukradli
,
co
mohli
.
|