| s-1
| Skončili
jsme
u
hygieny
.
|
| s-2
| Skončili
jsme
u
hygieny
.
|
| s-3
| Skončili
jsme
tím
,
jak
na
nás
působilo
prostředí
Terezína
,
a
i
tím
,
jak
jsme
se
tam
zapojili
do
činnosti
.
|
| s-4
| Skončili
jsme
,
myslím
,
těmi
beruškami
.
|
| s-5
| Ano
,
berušky
,
nevím
,
jestli
jsme
to
řekli
,
pošta
i
veškeré
balíčky
procházely
samozřejmě
kontrolou
.
|
| s-6
| Byly
to
zvláštní
místnosti
,
kde
byly
pověřené
kontrolou
jednak
německé
zaměstnankyně
vedení
tábora
,
ale
i
manželky
četníků
.
|
| s-7
| Terezín
měl
vedení
nejen
německé
,
ale
stráž
na
branách
a
okolo
Terezína
dělali
protektorátní
četníci
.
|
| s-8
| V
listopadu
1943
bylo
takzvané
sčítání
,
vzpomínáte
si
na
to
?
|
| s-9
| Ano
,
vzpomínám
si
na
to
velmi
dobře
,
protože
jsem
byla
zrovna
nemocná
.
|
| s-10
| Měla
jsem
angínu
nebo
jsem
měla
zánět
mandlí
,
dost
jsem
tím
trpěla
,
dělaly
se
mi
takové
furunkly
na
mandlích
.
|
| s-11
| Bylo
to
velmi
bolestivé
a
měla
jsem
teploty
.
|
| s-12
| Ale
protože
bylo
řečeno
,
že
bude
nějaké
sčítání
,
měli
jsme
jít
,
myslím
,
na
dřívější
fotbalové
hřiště
.
|
| s-13
| Byla
to
Bohušovická
kotlina
.
|
| s-14
| Ano
,
Bohušovická
kotlina
,
kterou
dříve
používali
jako
hřiště
.
|
| s-15
| Byla
to
Bohušovická
kotlina
,
kudy
se
šlo
ven
z
tábora
.
|
| s-16
| Řekla
jsem
si
ale
,
že
musím
.
|
| s-17
| Maminka
nám
kladla
na
srdce
,
že
musíme
zůstat
se
sestrou
pohromadě
.
|
| s-18
| Řekla
jsem
si
:
"
Nemoc
nenemoc
,
ne
,
já
jdu
s
tebou
,
protože
už
je
mi
lepší
a
jdu
.
"
|
| s-19
| Ovšem
bylo
to
opravdu
hrozné
.
|
| s-20
| Nevím
,
jak
nás
tam
všechny
do
té
Bohušovické
kotliny
dostali
.
|
| s-21
| Bylo
to
samozřejmě
v
noci
,
nejdřív
na
dvory
.
|
| s-22
| Tam
bylo
tisíckrát
počítání
,
kolik
nás
je
,
seřazení
po
trojicích
nebo
po
čtveřicích
.
|
| s-23
| Vypochodovali
jsme
tedy
branou
ven
do
kotliny
,
byli
tam
z
jednotlivých
kasáren
,
taková
vlastní
.
.
.
|
| s-24
| .
.
.
samospráva
.
|
| s-25
| Ano
,
samospráva
.
|
| s-26
| Byla
tam
vlastní
samospráva
.
|
| s-27
| Ti
,
kteří
byli
v
této
samosprávě
,
měli
na
starosti
,
aby
nás
seřadili
tak
,
jak
mělo
potom
probíhat
sčítání
.
|
| s-28
| Ovšem
bylo
to
něco
otřesného
.
|
| s-29
| Byli
jsme
tam
skutečně
celý
den
.
|
| s-30
| Vzhledem
k
tomu
,
že
mi
bylo
opravdu
mizerně
,
měla
jsem
teplotu
,
tak
jsem
to
snášela
snad
ještě
hůř
.
|
| s-31
| Nevnímala
jsem
ty
niance
.
|
| s-32
| Nevzpomínám
si
,
je
to
v
mém
podvědomí
,
ale
už
si
nevzpomínám
,
jakým
způsobem
nás
sčítali
,
kam
nás
přeřazovali
.
|
| s-33
| Vím
,
že
sestra
mě
držela
za
ruku
a
manipulovala
se
mnou
.
|
| s-34
| Vzpomínám
si
,
že
jsme
byli
v
takových
blocích
vždycky
po
čtyřech
.
|
| s-35
| Ano
.
|
| s-36
| Neustále
se
sčítalo
,
ale
vzpomínám
si
na
jednu
věc
.
|
| s-37
| Nevím
,
jak
působilo
na
vás
,
když
potom
večer
v
půl
páté
nebo
v
kolik
zazněl
povel
,
že
se
vracíme
do
Terezína
.
|
| s-38
| Vzpomínám
si
jak
dnes
,
že
všichni
jsme
říkali
:
"
Jdeme
domů
.
"
|
| s-39
| Domů
,
ano
,
to
je
pravda
,
|
| s-40
| Byla
jsem
šťastná
,
že
jsem
se
vrátila
na
ubikaci
,
protože
to
bylo
hrozné
,
celý
den
stát
na
venku
v
těch
podmínkách
,
seřazené
,
nemoci
se
hýbat
.
|
| s-41
| Vždycky
jsme
jenom
popošli
,
bylo
to
seřazené
podle
ubikací
,
podle
kasáren
.
|
| s-42
| Nejdřív
jsme
se
seřadili
,
sešli
jsme
na
dvůr
podle
jednotlivé
ubikace
,
pak
nás
seřadili
podle
celých
kasáren
.
|
| s-43
| To
už
jsme
bydleli
v
Drážďanských
,
kde
jsme
byli
více
méně
samí
mladí
.
|
| s-44
| Udělali
tam
z
toho
taky
takový
hajm
,
ale
těch
trochu
starších
,
od
patnácti
do
dvaceti
nebo
do
25
let
.
|
| s-45
| Ale
to
byla
jenom
přední
strana
.
|
| s-46
| Na
zadní
straně
kasáren
,
protože
dvory
byly
průchodné
,
už
nebyl
hajm
,
takže
jsme
byli
i
s
normálními
ženami
.
|
| s-47
| Byla
to
ženská
kasárna
,
v
Terezíně
to
bylo
roztříděné
.
|
| s-48
| Byla
ženská
a
mužská
kasárna
,
rodiny
nebyly
dohromady
.
|
| s-49
| Jak
si
vzpomínáte
na
kulturní
život
v
Terezíně
?
|
| s-50
| Na
kulturní
život
vzpomínám
docela
ráda
,
v
roce
1942
nebylo
ještě
nic
.
|