s-1
| To
je
rodina
Redlichova
,
uprostřed
babička
Arnoštka
Redlichová
,
vpravo
,
ten
silnější
pán
,
je
Artur
Redlich
,
můj
strýc
.
|
s-2
| To
dítě
je
Heda
Soňa
Redlichová
,
jeho
dcera
.
|
s-3
| Ta
mladší
paní
je
Leopoldýna
Redlichová
,
moje
teta
a
vlevo
další
holohlavý
pán
je
strýc
Osvald
Redlich
.
|
s-4
| Nepotrpěli
si
na
vlasy
.
|
s-5
| To
je
moje
sestřenice
Eva
Redlichová
z
Přerova
,
měla
tehdy
třináct
roků
.
|
s-6
| Tady
je
můj
strýc
Arnošt
Projs
se
svojí
chotí
v
Tel
Avivu
v
roce
1948
.
|
s-7
| To
je
fotografie
naší
židovské
školy
v
Kyjově
z
protektorátní
doby
,
kdy
jsme
nemohli
chodit
do
školy
.
|
s-8
| Jsem
v
horní
řadě
druhý
zleva
,
první
zleva
je
inženýr
Jelínek
,
jeden
z
vyučujících
.
|
s-9
| Můžu
ještě
dál
říct
něco
?
|
s-10
| Ano
.
|
s-11
| V
prostřední
řadě
pode
mnou
a
pod
inženýrem
Jelínkem
je
Věra
Vébrová
,
která
žije
v
Kyjově
.
|
s-12
| Když
půjdete
dál
doprava
,
úplně
v
prostředku
je
nad
tím
děvčátkem
v
bílém
kabátku
její
bratr
,
zemřel
.
|
s-13
| V
horní
řadě
druhý
zprava
je
Richard
Miler
,
který
žije
v
Praze
.
|
s-14
| Jinak
nikdo
.
|
s-15
| Je
to
málo
ostré
,
je
to
tím
,
že
už
je
to
reprodukované
,
že
?
|
s-16
| Ostré
je
to
dobře
.
|
s-17
| Ano
?
|
s-18
| To
je
ta
fotka
.
|
s-19
| Vím
,
myslím
tu
fotku
.
|
s-20
| To
je
skupina
chlapců
s
hvězdami
z
doby
protektorátu
.
|
s-21
| První
zleva
je
Oto
Buksbaum
,
druhý
Jirka
Bádr
,
třetí
Richard
Miler
,
ten
žije
.
|
s-22
| Čtvrtý
je
Béďa
Klingr
z
Hodonína
,
který
už
nežije
,
a
první
zprava
jsem
já
.
|
s-23
| Tuto
fotografii
mi
poslal
jeden
můj
známý
ze
Švýcarska
.
|
s-24
| Nevím
,
jak
se
tam
dostala
,
byla
tam
otištěná
v
novinách
.
|
s-25
| Toto
je
fotografie
z
Vídně
,
ta
stará
paní
uprostřed
je
Leopoldýna
Redlichová
,
moje
tetička
,
těsně
za
ní
v
květovaných
šatech
je
moje
sestřenice
Heda
Nojvertová
.
|
s-26
| Ten
pán
,
který
stojí
za
ní
,
je
Franc
Nojvert
,
manžel
mojí
sestřenice
.
|
s-27
| Kolem
ramenou
drží
moji
manželku
Jarmilu
Redlichovou
a
vpravo
ta
žena
s
dítětem
je
moje
dcera
Dagmar
s
malým
Martinem
,
fotografie
je
stará
asi
šestnáct
let
.
|
s-28
| Na
fotografii
je
moje
sestřenice
Heda
Nojvertová
s
manželem
Francem
a
je
to
vyfotografované
na
Moravě
pod
Kosířem
.
|
s-29
| Ve
kterém
roce
?
|
s-30
| Na
obrázku
je
moje
sestřenice
Heda
Nojvertová
,
vnučka
Romana
a
drží
našeho
psa
Dana
.
|
s-31
| Tady
jsme
moje
manželka
Jarmila
a
já
na
chatě
ve
dnu
40
.
jubilea
našeho
sňatku
.
|
s-32
| Náš
bývalý
dům
v
Kyjově
.
|
s-33
| Tady
je
zleva
vnuk
Aleš
,
vnučka
Romana
a
vnuk
Martin
na
chatě
.
|
s-34
| Toto
je
Petr
Nojvert
,
syn
mojí
sestřenice
z
Vídně
.
|
s-35
| To
je
památník
zahynulých
kyjovských
Židů
.
|
s-36
| Tady
je
detail
památníku
,
kde
jsou
jmenovaní
moji
rodiče
,
babička
a
tety
.
|
s-37
| To
je
fotografované
na
naší
chatě
,
Romanka
měla
tehdy
devět
let
.
|
s-38
| Zleva
je
to
dcera
Dáša
,
u
dveří
ten
nejvyšší
je
její
manžel
,
můj
zeť
.
|
s-39
| Vedle
něho
je
vnuk
Martin
a
vedle
něho
druhý
zeť
Miloš
.
|
s-40
| První
zprava
je
dcera
Helena
,
vedle
ní
v
hnědé
halence
sestřenice
Heda
a
vnuk
Aleš
.
|
s-41
| Tady
je
schovaná
moje
žena
a
před
ní
stojí
jubilantka
Romanka
.
|
s-42
| To
je
celá
naše
rodina
při
setkání
k
mým
šedesátým
narozeninám
.
|
s-43
| Toto
je
výpis
z
ústřední
kartotéky
o
transportech
.
|
s-44
| Tady
je
moje
jméno
,
pod
ním
je
napsán
první
transport
,
22
.
1
.
1943
,
CN
,
do
Terezína
.
|
s-45
| Druhý
transport
vpravo
,
26
.
1
.
1943
,
CS
,
Osvětim
.
|
s-46
| Můžete
.
|
s-47
| Toto
je
osvětimské
tetované
vězeňské
číslo
,
124
.
|
s-48
| Promiňte
,
zvoral
jsem
to
.
|
s-49
| V
Osvětimi
-
Birkenau
jsme
byli
tetováni
čísly
na
levém
předloktí
,
toto
je
moje
číslo
94127
.
|
s-50
| Sloužilo
to
místo
jména
.
|