| s-1
| Na
levé
straně
byl
pořád
dlouhý
les
.
|
| s-2
| Šla
jsem
pomalu
a
řikala
jsem
jedné
Němce
:
"
Zalezte
do
lesa
,
tolik
už
jich
tam
uteklo
.
|
| s-3
| Ale
aby
vás
neviděl
esesák
!
|
| s-4
| Schovejte
se
v
lese
,
vždyť
to
slyšíte
,
jak
na
frontě
střílí
.
|
| s-5
| Nechoďte
nikam
,
než
vás
oddělají
samotní
Němci
.
"
|
| s-6
| Vím
,
že
mně
uřízli
z
nějaké
šunky
kus
masa
a
že
ho
mně
i
té
holce
vrazili
a
šly
jsme
ve
čtyřech
.
|
| s-7
| Byla
silnice
,
za
ní
ne
hluboký
,
trávou
zarostlý
příkop
a
úzký
pruh
trávy
,
kde
seděli
lidi
,
co
jedli
,
a
hned
hustý
les
.
|
| s-8
| Šly
jsme
do
toho
lesa
kousek
od
silnice
,
aby
to
nebylo
úplně
na
kraji
.
|
| s-9
| Věděly
jsme
,
že
Němci
chodili
stále
do
lesa
pročesávat
.
|
| s-10
| Koho
tam
našli
,
zastřelili
.
|
| s-11
| Vím
,
že
pod
nějakým
stromem
se
začalo
jíst
.
|
| s-12
| Dvě
měly
vždy
jeden
balík
,
dohromady
jsme
měly
dva
balíky
.
|
| s-13
| Rozprostřely
jsme
si
deku
,
sedly
jsme
si
a
jedlo
se
.
|
| s-14
| Nastaly
šílené
průjmy
,
zvracení
,
protože
tam
byly
mléčné
konzervy
,
masové
konzervy
,
kakao
,
čokoláda
,
stejné
konzervy
,
jako
byly
později
u
nás
od
UNRY
.
|
| s-15
| Už
si
nepamatuji
,
co
všechno
tam
bylo
.
|
| s-16
| Ovšem
byly
to
věci
,
které
člověk
několik
let
nejedl
,
a
na
ta
střeva
to
působilo
.
|
| s-17
| A
samozřejmě
žízeň
.
|
| s-18
| Nevím
,
proč
vždycky
já
jsem
něco
vymyslela
.
|
| s-19
| Šly
jsme
více
dozadu
do
lesa
hledat
vodu
,
nevím
do
čeho
,
co
jsem
sehnala
nebo
našla
.
|
| s-20
| Narazila
jsem
tam
na
obrovskou
skupinu
Rusek
,
které
utekly
už
dávno
před
tím
,
byly
zřejmě
z
jiných
baráků
.
|
| s-21
| Říkaly
nám
:
"
Zalezte
hodně
dozadu
,
tady
stále
chodí
a
střílí
,
běžte
hlouběji
do
lesa
.
"
|
| s-22
| Ten
les
byl
zřejmě
nekonečný
,
nevím
.
|
| s-23
| Vrátila
jsem
se
k
děvčatům
a
řekla
jsem
:
"
Půjdeme
víc
dozadu
.
"
|
| s-24
| Říkaly
,
že
nepůjdou
a
tak
dále
.
|
| s-25
| Řikala
jsem
:
"
Dělejte
,
jak
chcete
,
ale
já
mám
deku
a
deka
je
potřebná
.
"
|
| s-26
| Holky
si
daly
říct
a
šly
jsme
všechny
čtyři
dozadu
o
kus
dál
,
nevím
,
bylo
to
pár
metrů
.
|
| s-27
| V
noci
jsme
spaly
na
zemi
a
druhý
den
ráno
byly
zvuky
tanků
jiné
.
|
| s-28
| Říkala
jsem
:
"
To
nejsou
stejné
tanky
,
to
je
úplně
jiný
zvuk
"
.
|
| s-29
| Pomalu
jsme
se
připlížily
kousek
dál
a
přišly
jsme
k
místu
,
kde
jsme
byly
den
před
tím
.
|
| s-30
| Strom
byl
pokácený
a
ležel
tam
panzerfaust
.
|
| s-31
| Kdybychom
zůstaly
,
tak
bychom
už
nebyly
.
|
| s-32
| Šly
jsme
k
silnici
a
v
protisměru
jely
tanky
a
Rusové
.
|
| s-33
| Tam
už
bylo
plno
žen
a
Rusové
nás
zvali
sednout
nahoru
,
ať
jedeme
s
nimi
.
|
| s-34
| Já
jsem
nechtěla
za
nic
na
světě
,
ale
ty
tři
nasedly
a
jely
s
Rusy
.
|
| s-35
| Pomalu
jsem
se
vrátila
k
poslední
vesnici
,
kudy
jsme
prošli
,
nějaký
Wusthof
,
myslím
.
|
| s-36
| Hned
první
dům
byla
vila
,
vedle
ní
byl
takový
přístěnek
pro
rodinu
šoféra
a
plno
Rusů
na
dvoře
.
|
| s-37
| Věděla
jsem
,
že
je
konec
.
|
| s-38
| Před
tím
se
střílelo
kolem
mě
a
nic
,
teď
stříleli
Rusové
do
vzduchu
a
já
už
jsem
sebou
cukala
jako
normální
člověk
.
|
| s-39
| V
momentě
,
kdy
člověk
věděl
,
že
je
konec
,
nastalo
zase
leknutí
a
z
něčeho
strach
.
|
| s-40
| Půl
hodiny
před
tím
jsem
nevěděla
,
co
je
strach
.
|
| s-41
| Ještě
jsem
chtěla
říct
,
že
do
Wusthofu
to
byly
tři
kilometry
.
|
| s-42
| Trvalo
od
rána
až
do
večera
,
než
jsem
tam
přišla
.
|
| s-43
| Rusové
chtěli
,
abychom
šli
dovnitř
do
vily
.
|
| s-44
| Ještě
se
ke
mně
kdosi
přidal
,
už
vím
,
byla
to
Slovenka
.
|
| s-45
| Nehodí
se
to
do
tohoto
pořadu
,
ale
klidně
to
řeknu
.
|
| s-46
| Byla
pět
let
vdaná
a
měla
strach
o
svoji
poctivost
,
měla
strach
,
aby
nepřišla
o
poctivost
.
|
| s-47
| Byly
z
toho
s
ní
vždycky
hrozné
horory
,
legrace
.
|
| s-48
| Ta
vila
patřila
dvěma
dámám
,
matce
s
dcerou
,
nevím
.
|
| s-49
| Mně
se
tehdy
zdály
staré
,
protože
jsem
byla
mladá
holka
.
|
| s-50
| Té
matce
mohlo
být
55
,
možná
šedesát
a
dceři
o
nějakých
dvacet
let
méňě
.
|